Pokora je jako malta Ten, kdo staví dům, musí pokládat každý kámen do malty. - archiv citátů

22.3.2015 00:00

Ateističtí češi?

Nesmíme se uzavírat do sebe, ale –jak nám to připomíná postní liturgie- podle Pána Ježíše nežít sami sobě...

Vážení posluchači Radia Proglas!

            Pevně doufám, že nebudete považovat za chlubení, že jsem mohl pronést děkovnou řeč při příležitosti udělení čestného doktorátu v Polsku. Připomenul jsem svou vděčnost za podporu v době nesvobody, kdy jsme jezdívali do Polska studovat, prožívat dny se spolubratry dominikány v Krakově a také jsme tam mohli získat licenciáty teologie, přestože ve své vlasti jsme byli v občanských zaměstnáních. Téma mé licenciátní práce znělo Zápas o člověka a bylo to právě době vzniku Charty 77 a působení polské Solidarity.

         Chci proto zmínit něco o častém tvrzení, že jsme jako Česká republika jedním z nejateističtějších států Evropy, či světa. Těžko srovnávat poměry s okolními zeměmi na Západ i Východ. Náš prostor byl sekularizován, tedy zesvětštěn v souvislosti s průmyslovou revolucí, kdy naše země představovaly průmyslové srdce Rakousko-uherské monarchie. Církev se v té době snažila budovat sociální síť, nicméně narazila na protivníka – vídeňskou liberální vládu, která českým zemím upřela suverenitu. Především česká inteligence ve straně Mladočechů pak prosazovala zásadu „pryč od Vídně, pryč od Říma“. Kardinál Bedřich Schwarzenberg vedl protestní delegaci k císaři, ovšem jeho snaha neuspěla. To znamenalo obnovování a příklon k české duchovní tradici, pieta bohemica, tvořené sv. Václavem, sv. Vojtěchem, sv. Ludmilou, sv. Anežkou Českou, sv. JanemNepomuckým a dalším patrony. Ve spojení s mariánskou úctou k paladiu země České, které podle legendy daroval kněžně Ludmile arcibiskup sv. Metoděj se pak propojila opět česká a moravská spiritualita. Velehrad se mění v centrum duchovního, kulturního i sociálního programu, který bude mít vliv na katolicismus v České republice dodnes. O tom svědčí i návštěva papeže v roce 1990 při jeho první cestě za hranice železné opony.

         Ale vrátím se k tomu, odkud křesťanství v našich zemích vzniká, k devátému století, kdy se střetává západní a východní křesťanství a kdy se vlastně vytváří jakási polarizace mezi Čechami a Moravou. Nejznámější, ale snad také nejzkreslenější je historie husitství u nás. Nebyl to zápas dvou církví- husitské a katolické, církev byla tvořena dvěma konsistořemi a jazykově utrakvisté užívali ve značné míře češtinu, zatímco katolické obřady byly latinské. Vznikaly pak různé nábožensko – politické proudy, až v době osvícenství je možné se hlásit k pěti vyznáním – římskokatolickému, luterskému, kalvínskému, pravoslavnému a židovskému. To ovšem pro řadu lidí nastolilo otázku, jak se díky rodinným tradicím ztotožnit s některým vyznáním povoleným, když žili například jako čeští bratři. Proto byli někteří zapisováni do šesté skupiny jako ateisté. V té době ovšem se monarchie hlásila k římsko-katolickému vyznání, ostatní jmenovaná vyznání byla jen tolerována. To se změnilo po roce 1866 po prohrané bitvě s Pruskem, kdy se monarchie stává nábožensky neutrálním státem, je plně respektována náboženská svoboda.

         Počtem pokřtěných katolíků se pohybujeme kolem 40% občanů, ostatních pokřtěných v jiných církvích je 7%. O své příslušnosti k církvi ovšem asi čtvrtina pokřtěných ani neví. Snad proto je tu tolik věřících v „něco“, co je nad námi. Jádro katolické církve, které může tvořit 20% obyvatel, však neprojevuje zájem a není ve velkém duchovním kontaktu s oněmi „něcisty“, jednoduše je považuje za ateisty. Tento indiferentismus se nám tedy nedaří překonávat, protože přestože jsme obnovili církevní školství, zorganizovali charitu a podobně, máme velké nedostatky v katechezi. Setkání mladých z Taizé a celé Evropy na počátku letošního roku v Praze však ukázalo podporu a pochopení ze strany úřadů i obyvatel, kteří přiznávají, že nejsou členy církví.

         Myslím, že právě vztah k oněm pokřtěným, ale málo informovaným a málo spojeným se životem církve by měl být prvním krokem a naší první starostí k postupné obnově křesťanství. Nesmíme se uzavírat do sebe, ale –jak nám to připomíná postní liturgie- podle Pána Ježíše nežít sami sobě, ale pro druhé. Kéž nám k tomu žehná Matka našeho Pána, Maria, tolik uctívaná a milovaná v celé naší vlasti.

Pro Radio Proglas: Dominik Duka

Příspěvek nahrán pro Radio Proglas. Vysílá se pravidelně v sobotu v 7.30 a 18.20, reprízuje v neděli v noci v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.

Témata: Duka Dominik

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Neděle 24. 9.

Iz 55,6-9; Žalm 145; Flp 1,20c-24.27a
Mt 20,1-16

Když budeme číst celý text Mt 19,16 – 20,34, pak nám vysvitne, že nejde o problematiku výkonu dělníků, ale o skutečnosti trefně popsané příslovím: Co je doma, to se počítá. Vše začalo setkáním Ježíše a bohatého mládence. Ten se svého majetku nedokázal zříci. Bohatství bylo pro něj jistotou, která mu dala ve volném čase možnost pěstovat sport nebo třeba víru. Nešlo o odevzdání svého života Bohu, ale neriskantní krůčky postavené na splnění předpisů. Učedníci se za Kristem vydali, věnují mu všechno, ale jsou velice omezení ve svých schopnostech i možnostech. Možná nemají ani tolik kvalit jako onen bohatý muž. Mají šanci? Ve verši 20,15 se výslovně říká, že Pán je dobrý. Podstata problému je v odvaze vsadit vše na Pána, zbytek Bůh zařídí sám!

Zdroj: Nedělní liturgie

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno?

(23.9.2017) Pracovní listy pro děti. V září dozrávají hrozny vinné révy a slaví se "vinobraní". A znáte nějaké...

Svatý Václav - pracovní listy pro děti

(22.9.2017) Svatý Václav - omalovánka, komiks, pracovní listy a další na deti.vira.cz

21.9. sv. Matouš

(20.9.2017) Dynamika Božího povolání a lidské odpovědi

20. září - památka korejských mučedníků

(19.9.2017) "... Už máme velmi blízko k rozhodujícímu zápasu, snažně vás prosím, žijte věrně z víry, abyste jednou...

Jak se stavět k odpadlíkům od církve? (Svatí Kornélius a Cyprián, svátek 17.9.)

(16.9.2017) Když v roce 251 pominulo pronásledování křesťanů, mnozí z těch, kteří předtím ze strachu od víry...

Teolog, který nebyl odtažený od každodenních a aktuálních problémů

(16.9.2017) Adolf Kajpr (5. 7. 1902, Hředle na Kladensku – 17. 9. 1959, komunistická věznice Leopoldov)

Kněz, kterého zastřelila sicilská mafie

(14.9.2017) 15. září 1993 byl sicilskou mafií zavražděn kněz Giuseppe Puglisi. Padre Giuseppe Puglisi se pokusil se o...

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září

(13.9.2017) Kříž symbolizuje lásku Boha k člověku