To, co jsme vykonali, zůstane s námi navždy a navěky... - archiv citátů

5.2.2011, Prokop Brož

Co je to dogma? K čemu jsou dogmata dobrá?

K čemu dogmata? K čemu jsou v přírodních vědách a jejich aplikaci patenty? Přenášejí do praktického života nový objev. Dogmata jsou na tom podobně. Teologie vychází z nauky církve, jež spočívá na Božím zjevení. V průběhu dějin se na pozadí Božího zjevení nauka církve precizuje.
Dogmata představují pregnantní formulaci poznaného Božího tajemství, které mají závažnou funkci ve vnitřní struktuře církve; slouží totiž k vytváření a uchovávání vnitřního konsensu církve.


Co je to dogma? Jak to slovo vzniklo?

Dogma je právní výnos, který ve starověku sloužil k uspořádání konkrétních vztahů ve společnosti. Když dnes mluvíme o dogmatech, máme na mysli výroky týkající se víry a mravů, jež mají dopad na společenskou uspořádanost církve. Dogma tedy v sobě spojuje dvojí funkci: na jedné straně je nositelem věroučné výpovědi, na straně druhé podává tuto výpověď jako něco, na čem se zakládá struktura církve. Na dogmatech můžeme pozorovat, jakým způsobem je koncipována církev: nikoliv na svévolném rozhodnutí jednoho či několika lidí u moci, ale základem je nazřená pravda, mající svůj původ ve zjevení. Ta je posléze autoritou prohlášena jako závazná pro všechny. Pro příklad si uveďme postupně se v průběhu 5. století formující dogma o Kristově osobě. Zatímco probíhaly spory o nauku, vyjasňovaly se kompetence jednotlivých patriarchů, až nakonec na koncilu v Chalcedonu (451) byla nejen formulována nauka a vyhlášena jako dogma, ale totéž dogma stvrdilo proces a kompetence, které vznik dogmatu provázely. V církvi nemůže vládnout ten, kdo je zbožný a nadaný, jinak ale nedůtklivý, až agresivní, ale kolegialita biskupů a shoda v rámci velké církve. Dogma je tedy forma autoritativní výpovědi v církvi, která často přichází na svět po velmi úzké a spletité cestě; a spolu s předkládaným obsahem ve věcech víry a mravů ztělesňuje konsensuální charakter vnitřní struktury církve. Z toho vyplývá, k čemu dogmata jsou: uchovávají obsah zjevené nauky a jsou stále platnými svědky dosaženého konsensu v církvi.

Na dotazy čtenářů odpovídal ThLic. Prokop Brož Th.D., děkan Katolické teologické fakulty UK v Praze

Převzato z online rozhovoru „Patří studium teologie i do 21. století? Ptejte se děkana teologické fakulty UK v Praze Prokopa Brože“, který proběhl na webu vira.cz v úterý 1.2.2011

Autor: Prokop Brož

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Středa 26.7.

Ex 16,1-5.9-15; Mt 13,1-9

Komentář k Mt 13,1-9: Dobrý rozsévač svým semenem nešetří. Jako by bez rozmyslu plýtval, na rozdíl od nás, kteří dobro konáme pečlivě a s rozmyslem.

Zdroj: Nedělní liturgie

Mediálně spolupracujeme:

CSM 2017 Olomouc / Celostátní setkání mládeže 15. - 20. 8. 2017

Festival United 24.8. - 26.8. 2017 Vsetín

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20.7.2017) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z...

Sv. Eliáš (20.7.)

(18.7.2017) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh...

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16.7.2017) z kláštera Compiègne u Paříže

Prosba o Vaši pomoc

(12.7.2017) Svou krví můžete zachránit život. Hledá se akutně dárce kostní dřeně pro 16 letého Jakuba z Brna.

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12.7.2017) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10.7.2017) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(3.7.2017) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3.7.2017) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)