To, co jsme vykonali, navždy a navěky zůstane s námi. - archiv citátů

18.1.2014 (Foto: RK)

Ekumenismus: zklamání, rezignace, pesimismus?

Ekumenismus: zklamání, rezignace, pesimismus?
Když II. vatikánský koncil hovořil o dialogu s nekřesťanskými náboženstvími, ovzduší ještě nebylo připraveno. Vypuklo velké nadšení, ale zakrátko jsme viděli, jak jsou světy jiných náboženství složité, že se nedají sladit s křesťanstvím. Z toho vyplynulo zklamání a pesimismus.
 
Skutečnost je ale taková, že zejména v západní Evropě jsme ponořeni do světa nábožensky i etnicky pluralistického. Přes hrozné etnické čistky bude 21. století dobou, kdy budou vedle sebe žít nejrůznější náboženské a etnické skupiny. Koncil ukázal, jak v této situaci žít. Nebude to lhostejnost k víře druhého ani zapomenutí vlastní víry ani zdůrazňování protichůdných odlišností nebo sektářství osob roztroušených v příliš velkém světě. Církev dialogu cítí podle koncilu „svůj úkol podporovat jednotu a lásku mezi lidmi“; „zaměřuje pozornost především na to, co mají lidé společného a co je vede k vzájemné pospolitosti (Nostra aetate), deklarace o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím. Církev některých, která nezapomíná na úděl všech.

Dialog není speciální činnost některé církevní instituce. Je to otázka každodenního života, setkání s druhým, osobního přátelství. Komunita Sant’Egidio začala už před lety žít tento rozměr přátelství a solidarity se zahraničními přistěhovalci, často s muslimy. Každodenně prožívaný dialog není školou relativismu a neodmítá vydávat svědectví o naději, která je v nás. Dialog je jako láska: má kořeny v evangeliu a živí se jeho slovy. Není-li evangelia, není ani dialogu. Ale je to také pocit vycházející z evangelia, že existuje společný osud, který nás sjednocuje.
 
Se svolením zpracováno podle knihy 
Andrea Riccardi, Bůh nemá strach,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
Několik kapitol z této knihy naleznete zde

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Neděle 23. 7.

Mdr 12,13.16-19 ; Žalm 86; Řím 8,26-27
Mt 13,24-43

Není snadné odpovědět na otázku jak konkrétně postupovat a jak se vyrovnat s odmítnutím či jen faktickou nevírou v Krista. Nejde ale o nový problém. První komunita křesťanů se s ním hojně setkává. Proč Židé hromadně nepřijali evangelium? S tím souvisí otázka, jak vůči nim postupovat. Máme je vyhubit? Ježíš předkládá zásadní argument. Boží království nekončí jen realitou pozemského života (teď a tady). Je třeba věci nahlédnout perspektivou věčnosti, až Bůh oddělí plevel od pšenice. Tato logika přesahuje viditelnou konfesní příslušnost a vztahuje se na nejhlubší nitro každého člověka bez výjimky.

Zdroj: Nedělní liturgie

Mediálně spolupracujeme:

CSM 2017 Olomouc / Celostátní setkání mládeže 15. - 20. 8. 2017

Festival United 24.8. - 26.8. 2017 Vsetín

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20.7.2017) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z...

Sv. Eliáš (20.7.)

(18.7.2017) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh...

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16.7.2017) z kláštera Compiègne u Paříže

Prosba o Vaši pomoc

(12.7.2017) Svou krví můžete zachránit život. Hledá se akutně dárce kostní dřeně pro 16 letého Jakuba z Brna.

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12.7.2017) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10.7.2017) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(3.7.2017) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3.7.2017) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)