Pokud je životě farnosti vůbec něco jistého, pak je to skutečnost, že věci nemohou běžet stále stejným způsobem jako dříve. Církev na přelomu staletí je na hony vzdálená církvi let padesátých a vyžaduje radikálně odlišný pastorační přístup. Žádné jednoznačné předem dané postupy zde však neexistují. Cestu, po které máme jít, nacházíme krok za krokem tím, že si postupně skládáme střípky moudrosti, které na této cestě posbíráme.
Jeden z těchto střípků, který se zdá být v současnosti zcela jednoznačný a nezvratný, je skutečnost, že cesta nějaké farnosti kupředu je spojena s určitou formou týmového vedení (leadership groups), které svádí dohromady farníky (včetně řeholníků) a kněze k pastorační spolupráci na vedení farnosti. Avšak to vyžaduje na straně kněží velkou odvahu. Mnozí se rozhodli "nechat tuto módu odeznít" doufajíce, že to všechno zase pomine nebo že stačí odejít do důchodu dříve, než se tento styl vedení farnosti stane neobejitelnou realitou.

S týmovým vedením farností se můžeme setkat pod různými názvy. Nejčastěji jsou takovéto skupiny označovány jako "farní základní skupina" (Parish Core Group), "farní pastorační rada" (Parish Pastoral Council) nebo "farní tým" (Parish Team). Mnohé farnosti zvolili název "pastorační rada", protože je to termín užívaný v kodexu církevního práva. Jiné názvy se pak vyskytují už jen zřídka.

Avšak existuje mnoho dokladů o tom, že pastorační rady nefungují zrovna nejlépe. Některé samozřejmě ano, avšak v mnohem větší počet ne (navíc mnoho farností se pastorační radu ani nepokusilo založit). Výsledné zkušenosti těch, kteří se v takových radách pokoušeli pracovat, nejsou v mnoha případech vůbec růžové. Důvodem tohoto stavu je podle mého fakt, že realita je hodně vzdálená smyslu a účelu pastoračních rad, tak jak jsou ve své podstatě míněny.


Poslání pastorační rady

Jaký je tedy jejich smysl a účel? Kodex církevního práva příliš orientace v této otázce nenabízí - pouze se zde mluví o věřících, kteří "pomáhají k rozvoji pastýřské péče". Mnohem více může naší otázku osvětlit reflexe nad zkušenostmi, které konkrétní farnosti udělaly s nějakou podobou týmového vedení, a následné rozlišování, co nám Duch chce skrze tyto zkušenosti říci.

Nedílnou součástí těchto zkušeností jsou dva pojmy: plánování a spoluzodpovědnost. Nebo, chcete-li, "poslání" a "spolupráce". Cestu kupředu je tedy možné vidět ve farnosti, která uzná fakt, že žije v novém misijním kontextu a objeví potřebu pastoračního plánování. A tato cesta pak spočívá v zodpovědné reakci na tento nový kontext tím, že kněží i ostatní lidé budou sdílet společnou zodpovědnost tak, že budou spolupracovat na pastoračním vedení farnosti.

Vidět a uznat tuto potřebu je jedna věc, avšak dát ji strukturální výraz ve farnosti je věc druhá. Farní pastorační rada je jeden způsob, jedna možná struktura pro pastorační plánování a vyjádření spoluzodpovědnosti. ...


***

Celý text pojednání naleznete zde


Převzato z: Donal Harrington,1 "Parish Pastoral Councils - do they work?", FURROW, A Journal for the Contemporary Church, Volume 50/5, May 1999, str. 269 - 277. Z angličtiny přeložil a doplňujícími poznámkami opatřil Petr Hruška.