Jaká je dnešní situace katolíků v Číně?

27.12.2010, Peter Hans Kolvenbach

Čínských katolíků je dnes asi deset milionů, ačkoli vláda by si přála, abych jich bylo spíše čtyři nebo pět milionů. Ať je v tom cokoli, křesťanství se v Číně „uchytilo“, protože bylo dostatečně přesvědčivé a protože komunismus ztratil svou ideologickou pronikavost. Od kulturní revoluce jsme už hodně daleko! Uprostřed šedi přesvědčení přitahují. Stačí vidět úspěch sekty Fa Lun Gong, který dokonce znepokojil vládu.

Problémy katolické církve bohužel plynou z jejího rozdělení. Nedá se ale říct, že tam existují dvě církve. Část tamější církve, věrná misionářům a oficiálně neuznaná státem, udržuje kontakty s Římem, ale nemá právo veřejně vystupovat. Druhou část tvoří Vlastenecké sdružení, založené jako jistý způsob „čínské autonomie“ dané katolíkům. V něm se sdružují biskupové, kněží, duchovní a laici, kteří jsou katolíci „oficiálně“ a můžou chodit do kostela. Část této oficiálně uznané církve ale někdy projevuje jistou nezávislost vůči Vlasteneckému sdružení.

Svatý otec usiluje o smíření všech těchto katolíků. Pokud vím, modlí se za něj jak oficiální část církve, tak neoficiální, členové i nečlenové sdružení. Je také známo, že mnozí biskupové sdružení jsou v jistých ohledech zajedno se Svatým otcem. Až se brány Číny otevřou, přál by si Svatý otec, aby se Řím neocitl před církví rozdělenou, ale před církví, která už položila základy oficiálního usmíření. Pracuje se na tom jak na úrovni diplomatických styků mezi Vatikánem a čínskou vládou, tak i jezuité pro to dělají mnohé.

Na žádost vlády jsme v Pekingu otevřeli školu podnikového managementu. Z jednoduchého důvodu: studenti, kteří byli posíláni studovat marketing čínských produktů do Spojených států, tam zůstávali. Postavili jsme na nohy také kulturní centrum, kde mohou obdržet informace jak Číňané, kteří se chystají na cestu do zahraničí, tak cizinci, kteří přijíždějí do Číny pracovat. Nedávno byla z iniciativy jednoho jezuity založena centra pro malomocné v Makau. Již dlouho máme také jazykovou školu. I když odhlédneme od dialektu, je čínština nejužívanějším jazykem na světě. Číňané ale považují za samozřejmost, že nikdy nebude jazykem světovým. Naproti tomu angličtina se stává čím dál více nástrojem mezinárodní komunikace, ačkoli Angličané by asi nebyli příliš šťastní, kdyby viděli, jakým způsobem se tu jejich jazyk používá.

Je vhodné také připomenout, že mnoho řeholních rodin a církví z Evropy i ze Spojených států pracuje v Číně na velmi konkrétní úrovni. Lokální autority mají jistou autonomii a je možné s nimi spolupracovat, aniž by se řešily principiální otázky; v tu chvíli by se totiž zvedla vlna odporu.


Se svolením převzato z knížky:
Mou misií je celý svět
V rozhovoru s Jeanem-Lucem Pouthierem
Peter Hans Kolvenbach
,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství

Autor: Peter Hans Kolvenbach   |   Tisk   |   Poslat článek známému

[nahoru]

NAVRCHOLU.cz



Mapa webu  |  NETservis s.r.o. © 2016

© 2000 - 2016 Pastorace.cz