Víra je jako pochodeň, kterou je potřeba často přikládat k plameni Ducha svatého, - archiv citátů

9.11.2011, Michal Opatrný

Kdo smí a kdo nesmí pracovat v katolických Charitách a jim podobných organizacích?

Pokud má člověk vepsáno přikázání lásky k bližnímu ve své přirozenosti, nelze dost dobře činit rozdíly mezi více duchovní a méně duchovní pomáhající činností.
Pokud Pompey konstatuje, že: „Ateistický nebo jinak věřící pracovník, který nezná žádnou zkušenost s Kristem nebo Krista neuznává, bude z tohoto důvodu sotva schopen jednat křesťansko - charitativně,“ tak se tím dostává do zjevného rozporu s naukou koncilu – byť jde jen o rozpor v pastorálním – a tedy proměnném – učení, které má ovšem velmi dlouhou tradici. Pokud má totiž člověk přikázání lásky k bližnímu vepsáno ve své přirozenosti, nelze dost dobře činit rozdíly mezi více duchovní a méně duchovní pomáhající činností. Pompeyovi slouží jako odrazový můstek pro toto jeho tvrzení slova encykliky, že poslání Sedmi (Sk 6,1–7) mělo jistě i duchovní charakter. Duchovnost jejich služby však v encyklice papež neodvíjí od stupně jejich víry, ale od toho, že konali poslání církve: „Jejich úřad měl skutečně duchovní povahu, protože znamenal naplňování zásadní úlohy církve, jíž je řádně organizovaná láska k bližnímu.“ Ostatně celý 21. článek DCE – tedy kontext rozboru problematiky sedmi jáhnů a charakteru jejich služby – se týká především problematiky institucionalizace charitativní služby církve.

Zulehner upozorňuje, že jen spolu s křesťanskými strukturami mohou spirituálně silní pracovníci vytvořit i dostatečně křesťanskou organizační strukturu, která potáhne ostatní pracovníky, kteří jsou nekřesťané. Toto stanovisko tedy implikuje představu, že blíženecká láska je zakotvená v lidské přirozenosti – musí ovšem dostat v rámci struktur a za pomoci dobrých příkladů příležitost se rozvinout.

Přístup Norberta Metteho by šlo opět označit za konsekventní aplikaci koncilní nauky. Když připomíná jednotu lásky k bližnímu a lásky k Bohu, aby zdůraznil, že poctivě vykonávaná pomáhající profese je i naplněním přikázání lásky k Bohu, tak je pro něj původ lásky k bližnímu v lidské přirozenosti naprosto samozřejmý. Podle Metteho se právě při naplňování přikázání blíženecké lásky začíná rodit křesťanská víra, protože blíženecká láska implikuje lásku k Bohu, zatímco láska k Bohu bez lásky blíženecké není opravdová. Pokud by tedy Metteho komentář k encyklice nepředpokládal původ blíženecké lásky také v lidské přirozenosti, vůbec by nedával smysl.

Jak kardinál Lehmann, tak i papež Benedikt XVI. se k problematice původu lásky k bližnímu přímo nevyjadřují. Stojí však za to zde ještě jednou připomenout a zdůraznit, že i sám Benedikt XVI. přímo v DCE uvádí, že láska k bližnímu nemá svůj původ ve víře křesťana: „Vzrůst počtu specializovaných organizací, které se nasazují pro člověka v jeho nejrozličnějších potřebách, se vysvětluje na základě skutečnosti, že imperativ lásky vepsal Stvořitel do samotné lidské přirozenosti.“ Křesťanství tak podle papeže blíženeckou lásku do světa přímo nepřináší; jen přikázání blíženecké lásky probouzí a přivádí k účinnosti.

Domnívám se proto, že zde narážíme na neuralgický bod všech diskusí o tom, kdo smí či nesmí v katolických Charitách a jim podobných organizacích pracovat: Pokud se ten, kdo argumentuje proti práci nekřesťanů či málo církevních křesťanů nebo nekatolíků v těchto organizacích, nedokáže vyrovnat s touto prastarou naukou církve, kterou aktuálně formuluje 16. čl. Gaudium et spes, resp. začátek 31. čl. DCE, stává se jeho argumentace nepřesvědčivou.

Vybráno z článku: Michal Opatrný, „Pohled encykliky Deus caritas est na pracovníky Charity,“ Studia theologica 13, č. 3 [45] (2011): 125–151, zde 146–147.
www.studiatheologica.eu

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Úterý 19.9.

1 Tim 3,1-13; Lk 7,11-17

Komentář k Lk 7,11-17: Radost maminky z uzdravení jejího jediného syna musela být nepředstavitelná. Kéž se i já dovedu radovat z Ježíšových mocných činů, které nejsou třeba tak nápadné…

Zdroj: Nedělní liturgie

20. září - památka korejských mučedníků

(19.9.2017) "... Už máme velmi blízko k rozhodujícímu zápasu, snažně vás prosím, žijte věrně z víry, abyste jednou...

Jak se stavět k odpadlíkům od církve? (Svatí Kornélius a Cyprián, svátek 17.9.)

(16.9.2017) Když v roce 251 pominulo pronásledování křesťanů, mnozí z těch, kteří předtím ze strachu od víry...

Teolog, který nebyl odtažený od každodenních a aktuálních problémů

(16.9.2017) Adolf Kajpr (5. 7. 1902, Hředle na Kladensku – 17. 9. 1959, komunistická věznice Leopoldov)

Kněz, kterého zastřelila sicilská mafie

(14.9.2017) 15. září 1993 byl sicilskou mafií zavražděn kněz Giuseppe Puglisi. Padre Giuseppe Puglisi se pokusil se o...

Svátek povýšení svatého kříže - 14. září

(13.9.2017) Kříž symbolizuje lásku Boha k člověku

Svatá Ludmila - pracovní listy pro děti

(10.9.2017) 16. září slavíme svátek svaté Ludmily. Nabízíme vám několik pracovních listů k tomuto tématu.

Narození Panny Marie 8. 9.

(7.9.2017) Nejsme loutky v rukou Božích. On má s každým z nás plán, projekt, nabídku, šanci, záměr.

Modlitba sv. Jana Pavla II. k Panně Marii

(5.9.2017) "Fatimské" zasvěcení Panně Marii, které sv. Jan Pavel II. pronesl v roce 1984