KŘÍŽOVÁ CESTA
podle Listu papeže Benedikta XVI. k vyhlášení Roku kněží
u příležitosti 150. výročí úmrtí svatého faráře arského
podle Listu papeže Benedikta XVI. k vyhlášení Roku kněží
u příležitosti 150. výročí úmrtí svatého faráře arského
Dnešní pobožnost křížové cesty povedou manželské páry, přesto ale nebudeme naše myšlenky směřovat na partnerské vztahy, výchovu dětí ani na život v našich rodinách. Dnes nám půjde o velkou rodinu, kterou tvoříme všichni společně – totiž naši farní rodinu. Ta by vůbec nemohla existovat a žít, kdybychom mezi sebou neměli kněze. Svůj pohled chceme upřít právě na službu a poslání kněží. Vždyť společně s celou církví prožíváme Rok kněží (a v naší farnosti se chystáme přivítat ostatky svatého faráře arského Jana Marie Vianneye). Při dnešní křížové cestě tedy budeme naslouchat slovům papeže Benedikta XVI., která ve svém Listu k vyhlášení Roku kněží adresoval právě jim. Chceme znovu biskupům, kněžím a především našemu duchovnímu pastýři, otci …, vyprošovat všechny milosti, které papež považuje v dnešní době za důležité pro jejich službu:
Bože, prosíme tě za všechny kněze, prohlub jejich odhodlání k vnitřní obnově,
která z nich učiní důraznější a pronikavější svědky evangelia v dnešním světě.
Na přímluvu Nejsvětější Panny vzbuď v srdci každého kněze
nové a štědré odhodlání zcela se zasvětit Kristu a církvi.
Ať kněží po příkladu svatého Jana Marie Vianneye žijí z vroucí modlitby
- a skrze lásku k ukřižovanému Kristu ať denně rostou ve svém obětování se Bohu a církvi.
Kéž příklad svatého faráře arského vede všechny kněze,
aby svědčili o jednotě se svým biskupem, se svými spolubratry i s věřícími laiky.
Ať jsou kněží pro tento svět a dobu - hlasateli naděje, smíření a pokoje! Amen.
1. zastavení - Ježíš odsouzen na smrt
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
V úvodu svého Listu k vyhlášení Roku kněží Benedikt XVI. připomíná: svatý farář arský často říkával: „Kněžství je láskou Ježíšova srdce.“ Jeho jímavý výrok nás přivádí k tomu, abychom především s hlubokou vděčností uvažovali o nezměrném daru, který kněží představují nejen pro církev, ale též pro samotné lidstvo. Myslím nyní na všechny kněze, kteří každodenně v tichosti předávají Kristova slova a činy věřícím i celému světu a usilují o to, aby se svou myslí i vůlí, svými city i životním stylem sjednocovali s Pánem. Jak bych se mohl nesklonit před jejich namáhavou apoštolskou prací, před jejich neúnavnou a skrytou službou, před jejich nesobeckou a všezahrnující láskou? A jak bych mohl nechválit odvážnou věrnost tolika kněží, kteří navzdory obtížím a nepochopení věrně setrvali ve svém povolání být „přáteli Krista“, které on zavolal jménem, vybral si je a poslal?
(modlitba po chvilce ticha)
Pane Ježíši, na přímluvu svatého Jana Marie Vianneye dej kněžím sílu, aby ve všech obtížích, námahách a nepochopeních vytrvali ve sjednocení s Tebou, který jsi bez odmítání přijal i nespravedlivé odsouzení ke smrti na kříži.
Ukřižovaný Ježíši – smiluj se nad námi
2. zastavení - Na Ježíše vložen kříž
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Díky Ježíšovu slovu a svátostem shromáždil Jan Maria Vianney své stádo navzdory tomu, že jej vždy sužovalo přesvědčení o vlastní nedostatečnosti - a kvůli pocitu nehodnosti nejedenkrát zatoužil od svých farářských závazků utéci. S příkladnou poslušností své místo nikdy neopustil, přestože jej apoštolská horlivost pro spásu duší zcela stravovala. O vytrvání v naprosté věrnosti svému povolání a poslání usiloval praxí přísného asketismu: „Velkým neštěstím nás farářů,“ stěžoval si, „je to, že naše duše se stávají vlažnými.“ Měl tím na mysli, že farář si může snadno zvyknout na stav hříchu nebo lhostejnosti, ve kterém žije tak mnoho jemu svěřených lidí. Své vlastní tělo držel bděním a posty zkrátka, aby se nebouřilo proti jeho kněžské duši. Nevyhýbal se ani umrtvování pro dobro jemu svěřených duší a jako nápravu za mnohé hříchy, které vyslechl ve zpovědi. Svému spolubratru vysvětloval: „Takový je můj návod: hříšníkům dávám malé pokání a zbytek činím místo nich.“ Kromě skutečných kajících skutků, které svatý farář arský praktikoval, zůstává jádro jeho učení platné pro každého kněze: duše byly vykoupeny za cenu Ježíšovy vlastní krve a kněz se nemůže zasvětit jejich spáse, pokud odmítá osobní účast na „drahocenném“ vykoupení.
(modlitba po chvilce ticha)
Pane Ježíši, na přímluvu svatého Jana Marie Vianneye vzbuzuj v kněžích nové a štědré odhodlání zcela se podle jeho vzoru zasvětit Tobě a církvi. Posiluj všechny, kdo se ke kněžství připravují – ať se nezaleknou kříže, spojeného s celoživotní účastí na Tvé oběti.
Ukřižovaný Ježíši – smiluj se nad námi
3. zastavení - Ježíš poprvé padá po křížem
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Svatý Jan Maria Vianney .... hledal všechny způsoby, jak ve svých kázáních a silou své přesvědčivosti pomoci farníkům, aby znovuobjevili význam a krásu svátosti smíření, a představoval ji jako nezbytný požadavek vyplývající z eucharistické přítomnosti. Vytvořil tak „kruh ctnosti“. Tím, že trávil dlouhé hodiny v kostele před svatostánkem, inspiroval věřící, aby jej napodobovali v navštěvování Ježíše s vědomím, že jejich farář tam bude, připravený naslouchat a nabídnout odpuštění. Později jej vzrůstající počet kajícníků z celé Francie držel ve zpovědnici i šestnáct hodin denně. Říkalo se, že Ars se stal „velkou nemocnicí pro duše.“ Vianneyův první životopisec vypráví, že „milost, kterou [k obrácení hříšníků] dostával, byla tak mocná, že je pronásledovala a nenechala je ani na okamžik v pokoji.“ Svatý farář staví na podobné myšlence, když říká: „Není to hříšník, kdo se vrací k Bohu, aby prosil o odpuštění, ale Bůh sám běží za hříšníkem a vede jej, aby se k němu obrátil.“ „Tento dobrý Spasitel je tak plný lásky, že nás hledá všude.“
(modlitba po chvilce ticha)
Pane Ježíši, podle vzoru a na přímluvu svatého Jana Marie Vianneye pomáhej kněžím zprostředkovávat všem lidem tvé odpuštění – ať se nikdy nesmíří s prázdnými zpovědnicemi a nezájmem věřících o svátost smíření.
Ukřižovaný Ježíši – smiluj se nad námi
Celý text křížové cesty naleznete zde.
Bože, prosíme tě za všechny kněze, prohlub jejich odhodlání k vnitřní obnově,
která z nich učiní důraznější a pronikavější svědky evangelia v dnešním světě.
Na přímluvu Nejsvětější Panny vzbuď v srdci každého kněze
nové a štědré odhodlání zcela se zasvětit Kristu a církvi.
Ať kněží po příkladu svatého Jana Marie Vianneye žijí z vroucí modlitby
- a skrze lásku k ukřižovanému Kristu ať denně rostou ve svém obětování se Bohu a církvi.
Kéž příklad svatého faráře arského vede všechny kněze,
aby svědčili o jednotě se svým biskupem, se svými spolubratry i s věřícími laiky.
Ať jsou kněží pro tento svět a dobu - hlasateli naděje, smíření a pokoje! Amen.
1. zastavení - Ježíš odsouzen na smrt
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
V úvodu svého Listu k vyhlášení Roku kněží Benedikt XVI. připomíná: svatý farář arský často říkával: „Kněžství je láskou Ježíšova srdce.“ Jeho jímavý výrok nás přivádí k tomu, abychom především s hlubokou vděčností uvažovali o nezměrném daru, který kněží představují nejen pro církev, ale též pro samotné lidstvo. Myslím nyní na všechny kněze, kteří každodenně v tichosti předávají Kristova slova a činy věřícím i celému světu a usilují o to, aby se svou myslí i vůlí, svými city i životním stylem sjednocovali s Pánem. Jak bych se mohl nesklonit před jejich namáhavou apoštolskou prací, před jejich neúnavnou a skrytou službou, před jejich nesobeckou a všezahrnující láskou? A jak bych mohl nechválit odvážnou věrnost tolika kněží, kteří navzdory obtížím a nepochopení věrně setrvali ve svém povolání být „přáteli Krista“, které on zavolal jménem, vybral si je a poslal?
(modlitba po chvilce ticha)
Pane Ježíši, na přímluvu svatého Jana Marie Vianneye dej kněžím sílu, aby ve všech obtížích, námahách a nepochopeních vytrvali ve sjednocení s Tebou, který jsi bez odmítání přijal i nespravedlivé odsouzení ke smrti na kříži.
Ukřižovaný Ježíši – smiluj se nad námi
2. zastavení - Na Ježíše vložen kříž
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Díky Ježíšovu slovu a svátostem shromáždil Jan Maria Vianney své stádo navzdory tomu, že jej vždy sužovalo přesvědčení o vlastní nedostatečnosti - a kvůli pocitu nehodnosti nejedenkrát zatoužil od svých farářských závazků utéci. S příkladnou poslušností své místo nikdy neopustil, přestože jej apoštolská horlivost pro spásu duší zcela stravovala. O vytrvání v naprosté věrnosti svému povolání a poslání usiloval praxí přísného asketismu: „Velkým neštěstím nás farářů,“ stěžoval si, „je to, že naše duše se stávají vlažnými.“ Měl tím na mysli, že farář si může snadno zvyknout na stav hříchu nebo lhostejnosti, ve kterém žije tak mnoho jemu svěřených lidí. Své vlastní tělo držel bděním a posty zkrátka, aby se nebouřilo proti jeho kněžské duši. Nevyhýbal se ani umrtvování pro dobro jemu svěřených duší a jako nápravu za mnohé hříchy, které vyslechl ve zpovědi. Svému spolubratru vysvětloval: „Takový je můj návod: hříšníkům dávám malé pokání a zbytek činím místo nich.“ Kromě skutečných kajících skutků, které svatý farář arský praktikoval, zůstává jádro jeho učení platné pro každého kněze: duše byly vykoupeny za cenu Ježíšovy vlastní krve a kněz se nemůže zasvětit jejich spáse, pokud odmítá osobní účast na „drahocenném“ vykoupení.
(modlitba po chvilce ticha)
Pane Ježíši, na přímluvu svatého Jana Marie Vianneye vzbuzuj v kněžích nové a štědré odhodlání zcela se podle jeho vzoru zasvětit Tobě a církvi. Posiluj všechny, kdo se ke kněžství připravují – ať se nezaleknou kříže, spojeného s celoživotní účastí na Tvé oběti.
Ukřižovaný Ježíši – smiluj se nad námi
3. zastavení - Ježíš poprvé padá po křížem
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Svatý Jan Maria Vianney .... hledal všechny způsoby, jak ve svých kázáních a silou své přesvědčivosti pomoci farníkům, aby znovuobjevili význam a krásu svátosti smíření, a představoval ji jako nezbytný požadavek vyplývající z eucharistické přítomnosti. Vytvořil tak „kruh ctnosti“. Tím, že trávil dlouhé hodiny v kostele před svatostánkem, inspiroval věřící, aby jej napodobovali v navštěvování Ježíše s vědomím, že jejich farář tam bude, připravený naslouchat a nabídnout odpuštění. Později jej vzrůstající počet kajícníků z celé Francie držel ve zpovědnici i šestnáct hodin denně. Říkalo se, že Ars se stal „velkou nemocnicí pro duše.“ Vianneyův první životopisec vypráví, že „milost, kterou [k obrácení hříšníků] dostával, byla tak mocná, že je pronásledovala a nenechala je ani na okamžik v pokoji.“ Svatý farář staví na podobné myšlence, když říká: „Není to hříšník, kdo se vrací k Bohu, aby prosil o odpuštění, ale Bůh sám běží za hříšníkem a vede jej, aby se k němu obrátil.“ „Tento dobrý Spasitel je tak plný lásky, že nás hledá všude.“
(modlitba po chvilce ticha)
Pane Ježíši, podle vzoru a na přímluvu svatého Jana Marie Vianneye pomáhej kněžím zprostředkovávat všem lidem tvé odpuštění – ať se nikdy nesmíří s prázdnými zpovědnicemi a nezájmem věřících o svátost smíření.
Ukřižovaný Ježíši – smiluj se nad námi
Celý text křížové cesty naleznete zde.
