Věřící při křtu dostává statut nového stvoření. Současně dostává také ctnosti, které nazýváme božskými - je to víra, naděje a láska. Nejpodstatnější však je láska, která v sobě zahrnuje i předchozí dvě ctnosti. Právě láska mezi věřícími je projevem Ducha svatého.
Člověk se stává synem (dcerou) Boží. Toto synovství působí Duch svatý tím, že zapojuje naše lidství do lidství vzkříšeného Spasitele. Člověk se svým prvním životem má sestoupit do Božího lůna, a tak být uschopněn k životu novému. Bere tak podíl na Kristově postavení vůči Bohu Otci od věčnosti. Křesťan se stává Kristovi bratrem a sestrou.

Milost dostává opět silou Ducha svatého. Ten chce být přítelem i utěšitelem člověka. Proces nazvaný "posvěcení Duchem" se rozvíjí v člověku od křtu až po možné připodobnění se ideálu svatosti, Kristu. Sakrální charakter, který člověk při křtu obdrží, však lze uchovat pouze za cenu mravního úsilí, směřujícího k bytostné svatosti darované Bohem. Vyvrcholení této milosti provázené úsilím pak nastává v okamžiku vzkříšení. Křesťan se projeví ve vzkříšeném duchovním těle zcela podle vzoru oslaveného Krista (srov. Ř 8,11; Fp 3,21).


***

Se svolením převzato z knihy: Věřím v Ducha svatého, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.


***

Více ukázek z této knihy naleznete naleznete zde

***

Další texty k tématu Duch svatý, letnice naleznete zde.

Další texty k tématu Křest naleznete zde.

Další texty k tématu Láska naleznete zde.