"Mám-li být upřímná, příliš nechápu význam postní doby. Jak mě dnes může někdo nutit k ´sebezáporu´ a podobným věcem? Má to nějaký význam? Není to spíše již přežitek z minulosti, který v církvi dožívá a zachovává se, ´aby se neřeklo´? (P.R.)
 
 
Postní doba není v prvé řadě
dobou sebezáporu

Všechny výzvy církve, které přináší liturgie, můžeme chápat jako nabídku, výzvu, radu, ale také jako nucení. Samozřejmě, že to poslední je nejméně příjemné.
 
Ale k věci: postní doba není v prvé řadě dobou sebezáporu, nýbrž jak říká jeden církevní text: „příhodný čas pro vystoupení na posvátnou horu Velikonoc.“ Nebo méně vznešenými slovy: doba, která mi pomůže, abych se připravil na velikonoční svátky, měl z nich radost a užitek, a která mi také pomůže k pravdivému poznání, že v mém životě je potřebné i možné ledacos změnit.


Zpracováno podle internetového rozhovoru o postní době s P. Alešem Opatrným na www.vira.cz/rozhovory

***

Další texty k tématu Postní doba naleznete zde , k tématu půst zde