Neboj se, jen věř! Biblické katecheze a svátost smíření pro mladé lidi (P. Jan Balík), vydalo nakladatelství Paulínky.
Kniha obsahuje několik témat, která jsem v minulých letech probíral s mladými lidmi. Většinou jsem tento materiál používal při katechezích pro animátory skupin mládeže. Před pár roky jsem byl vícekrát požádán, abych dal texty k dispozici druhým pro inspiraci. Protože jsem viděl, že mohou posloužit, vznikla myšlenka text upravit a knižně vydat. Právě jej dostáváte do rukou.
Kniha obsahuje několik témat, která jsem v minulých letech probíral s mladými lidmi. Většinou jsem tento materiál používal při katechezích pro animátory skupin mládeže. Před pár roky jsem byl vícekrát požádán, abych dal texty k dispozici druhým pro inspiraci. Protože jsem viděl, že mohou posloužit, vznikla myšlenka text upravit a knižně vydat. Právě jej dostáváte do rukou.
Jak s ním pracovat?
Může posloužit kněžím, řeholníkům a katechetům mládeže jako pomůcka pro jejich setkávání s mladými lidmi a pro jejich vlastní katecheze.
Věřím, že následující stránky budou přínosem i pro mladé čtenáře. Pro ně jsem toto vše připravoval a mnohokrát jsem viděl, že je katecheze opravdu zajímaly a oslovovaly. Budu rád, když i touto písemnou formou pomohou mladým lidem objevovat krásu Boží lásky.
Všem čtenářům vyprošuje Boží požehnání
P. Jenda Balík
Ukázka z knihy:
I. Kapitola
1) i Gedeona má Bůh rád
Sd 6,11-15
Soudců 6:11 I přišel Hospodinův posel a posadil se v Ofře pod posvátným stromem, který náležel Jóašovi Abíezerskému; jeho syn Gedeón mlátil pšenici v lisu, aby s ní utekl před Midjánci.
12 Hospodinův posel se mu ukázal a oslovil jej: "Hospodin s tebou, udatný bohatýre!"
13 Gedeón mu odpověděl: "Dovol, můj pane, je-li s námi Hospodin, proč nás tohle všechno potkává? Kde jsou všechny jeho podivuhodné činy, o nichž nám vypravovali naši otcové? Říkali: »Což nás Hospodin nevyvedl z Egypta?« Ale teď nás Hospodin zavrhl a vydal do rukou Midjánců."
14 Hospodin se k němu obrátil a pravil: "Jdi v této své síle a vysvobodíš Izraele z rukou Midjánců. Hle, já tě posílám."
15 On mu však namítl: "Dovol prosím, Panovníku, jak bych mohl Izraele vysvobodit? Můj rod je v Manasesovi nejslabší a já jsem v otcovském domě nejnepatrnější."
Boží posel přichází k někomu, koho bychom označili za všechno možné, jen ne za „udatného bohatýra“. Vždyť tento muž mele obilí – dělá ženskou práci – a chystá se zbaběle utéci. Ostatně on ani nebere oslovení vážně a ihned začne s obehranou námitkou všech dob a generací: „Kdyby byl Bůh, tak by...“ Andělovi to ale, zdá se, nevadí a pokračuje ve své řeči: „Bůh má ale právě s tebou velkolepý plán. On s tebou počítá a tebe vyvolil, abys svůj národ vysvobodil.“ Gedeon smlouvá, ale nakonec to vezme vážně.
Co vzal vážně? Poslání. Vyvolení. Poznal, že Bůh ho má rád, že s ním počítá, že se k němu v jeho bezmocnosti sklání, že to s ním myslí dobře.
Od té chvíle je ve škole Hospodina. Než přijde samotný osvobozující boj, musí nejprve zničit pohanské Baalovo obětiště, aby vždy všechny pokroky a úspěchy připisoval Hospodinu. To byl velice těžký úkol, ale vidíme, že se ho Gedeon zhostil na výbornou.
Je to opravdu podivuhodné, ale to, co zažil Gedeon, je velké Boží milosrdenství a láska k svému milovanému lidu, který je tolikrát nevěrný. Gedeon opravdu okusí, že Bůh jej má rád a že miluje celý izraelský národ. Písmo tak polopaticky ukazuje Boží ruku v bojích, které Gedeon vede. a Gedeon to dobře pochopil a začal na Boží lásku spoléhat, opírat se o ni. Jeho láska k Bohu byla velkým spolehnutím se na Něj; byla to láska spojená s velkou důvěrou. Boží láska ho proměnila. Ze strany našeho udatného bohatýra ale musel přijít svobodný souhlas. Bůh se zde prokazuje jako veliký mistr. On dokázal vidět ve starém, ještě neproměněném Gedeonovi to pozitivní, vidět v něm svůj láskyplný obraz o něm. Bůh v nás vidí to dobré. Dokáže z nás ve své lásce vytáhnout tolik pozitivního, až sami žasneme. On vidí do nitra každého z nás.
A teď poslouchej ty, kdo čteš tyto řádky. Víš, že i tebe Bůh oslovuje: „udatný bohatýre“? Už to víš, že tě má Bůh nesmírně rád? Pozoruj v tichosti svůj život a poznáš stopy této lásky. Je třeba, abys v tuto lásku vroucně uvěřil a nechal se jí vést, aby tvůj život byl naplněný láskou a bezmeznou důvěrou k Ježíšovi.
Uvěřit v Boží lásku – to je zároveň výzva pro naši svobodu. Kdo bude v mém životě tím hlavním? Komu budu dávat přednost? Přijmu školu Hospodinovu?
A do jakých bojů tě vede láska Ježíšova?
Zápas o aktivní prožívání intimity lásky v modlitbě.
Stále obnovovaná, bezmezná, hluboká důvěra, že se Ježíš o tebe stará.
Láskyplná vydanost – nechat se vést. Skoncovat se strachem z Krista.
Útok na drsnou sebelásku, abys začal opravdu milovat i ostatní „udatné bohatýry“, ve kterých Boží oči vidí to pozitivní, a jsou tedy milováni.
Hlásat ve světě, který žije jako opuštěný sirotek a upadá do stále hlubšího pesimismu a bezbožectví, radostnou zvěst evangelia o Boží lásce.
Gedeon prožil opravdu dobrodružný život. Nikdy by si ho tak nenaplánoval. Boží láska byla tím, co ho stále provázelo. Bůh mu požehnal i v jeho osobním životě. Je dobré si ale všimnout, že konec života Gedeona není už tak radostný, jak bychom očekávali. i když mnohým pokušením, která stále přicházejí, odolává, přesto se na sklonku svého života zase vrací k modlám.
Pro každého z nás je to výstrahou. Pozor! i ty se můžeš prohřešit tím, že nepozorovaně, ale jistě díky malým kompromisům pohrdneš Boží blízkostí a začneš vyznávat jiné bohy. Bůh nikdy neustoupí od své lásky. Můj lidský faktor už není tak spolehlivý. Proto je třeba stále rozdmýchávat plamen Ducha svatého a probojovávat sám v sobě neustále zuřící vřavu bitvy o věrnost Boží lásce. Ta začíná někde tam, kdy mám ráno o trochu dříve vstát, abych měl čas na modlitbu, a končí při zásadních rozhodnutích mého života nebo při úctě k životu.
Tak tedy: Buď zdráv, udatný bohatýre!
''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''
Myšlenky k tématu od Jana Pavla II.:
„Nepřestávejte rozjímat o slávě a lásce Boží, pak dostanete světlo, v jehož síle budete moci budovat civilizaci lásky proto, abyste pomáhali lidem objevovat svět, který byl proměněn věčnou moudrostí a láskou!“
(Jan Pavel II., Paříž, XII. světový den mládeže, 1997)
„Ke konci tohoto našeho setkání bych se chtěl ještě jednou vrátit k tématu dnešního dne: „My jsme poznali lásku, jakou má Bůh k nám, a uvěřili jsme v ni.“ (1 Jan 4,16)
Přál bych si, aby vaše životy byly vždy naplněny touto velkou pravdou: „Bůh je láska.“ (1 Jan 4,16) Láska, která člověka vnitřně obnovuje a přetváří jej z hříšníka a odpůrce v dobrého a věrného služebníka. (srv. Mt 25,21) Zůstávejte v Bohu a hlásejte jeho lásku, věrni jeho plánu spásy, v obětavé službě, s vnitřním pokojem a silou, s hlubokou modlitbou, s odhodláním k sebezapření, svým řádným životem a s radostí z dávání. Vydáte tak spíše skutky než slovy svědectví o tom, že Bůh je láska.
´My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.´ (1 Jan 4,19) Míru naší lásky nemůžeme posuzovat jen podle chabé schopnosti lidského srdce. Musíme milovat tak, jako milovalo srdce Kristovo, jinak zůstaneme pozadu za láskou, kterou měl On. s novým úsilím tedy hlásejte věrnost Ježíši Kristu, Vykupiteli lidstva. Mějte na paměti, že ten, kdo miluje Pána všemi svými silami a obrátí k Bohu své nejvyšší tužby, neztratí nic, nýbrž právě naopak získá vše, protože: ´... jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti... a dal nám svého Ducha.´ (1 Jan 4,12-13) To vše si však žádá, abychom byli „novými lidmi“.
Věřit v Boží lásku není jednoduchý úkol. Vyžaduje osobní darování se. Neomezuje se na egoistické zklidnění mysli, ani nenechává srdce lhostejným, ale činí ho velkorysým, svobodnějším a bratrštějším. Je to srdce osvobozené od mnoha zotročení, jakými jsou sexuální zmatky, drogy, násilí a touha po moci a bohatství, které vás nechávají prázdnými a nespokojenými a zabraňují vám v pravé lásce a štěstí.
Otevřte velkodušně svá srdce Kristově lásce...
A tak jako láskou ke Kristu naplňte svá srdce také láskou ke všem lidem,…“
(Jan Pavel II., Buenos Aires, III. světový den mládeže, 1987)
„Drazí mladí, chlapci a děvčata, nedopusťte, aby čas, který vám Pán dává, uběhl tak, jako by všechno byla jen náhoda… Věřte tedy pevně v Něho. On provází dějiny jednotlivců i celého lidstva. Kristus zajisté respektuje naši svobodu, ale ve všech radostných či hořkých událostech života nás nepřestává prosit o víru v Něho, v jeho Slovo, v církev, v život věčný!
Nikdy si proto nemyslete, že jste v jeho očích neznámí jako nějaká čísla anonymního davu. Každý z vás je pro Krista cenný, je mu osobně znám a je jím něžně milován, i když si to třeba neuvědomujete.“
(Jan Pavel II., Řím , XV. světový den mládeže, 2000)
********
Vydalo Nakladatelství Paulínky
NAKLADATELSTVÍ PAULÍNKY
Petrská 9
110 00 Praha 1
Tel. + Fax: 02/ 22311206 - 02/24818757
KNIHKUPECTVÍ PAULÍNKY
Petrská 9
110 00 Praha 1
Tel. + Fax: 02/ 22311206 - 02/24818757
Po-Pá od 10.00 do 18.00
Může posloužit kněžím, řeholníkům a katechetům mládeže jako pomůcka pro jejich setkávání s mladými lidmi a pro jejich vlastní katecheze.
Věřím, že následující stránky budou přínosem i pro mladé čtenáře. Pro ně jsem toto vše připravoval a mnohokrát jsem viděl, že je katecheze opravdu zajímaly a oslovovaly. Budu rád, když i touto písemnou formou pomohou mladým lidem objevovat krásu Boží lásky.
Všem čtenářům vyprošuje Boží požehnání
P. Jenda Balík
Ukázka z knihy:
I. Kapitola
1) i Gedeona má Bůh rád
Sd 6,11-15
Soudců 6:11 I přišel Hospodinův posel a posadil se v Ofře pod posvátným stromem, který náležel Jóašovi Abíezerskému; jeho syn Gedeón mlátil pšenici v lisu, aby s ní utekl před Midjánci.
12 Hospodinův posel se mu ukázal a oslovil jej: "Hospodin s tebou, udatný bohatýre!"
13 Gedeón mu odpověděl: "Dovol, můj pane, je-li s námi Hospodin, proč nás tohle všechno potkává? Kde jsou všechny jeho podivuhodné činy, o nichž nám vypravovali naši otcové? Říkali: »Což nás Hospodin nevyvedl z Egypta?« Ale teď nás Hospodin zavrhl a vydal do rukou Midjánců."
14 Hospodin se k němu obrátil a pravil: "Jdi v této své síle a vysvobodíš Izraele z rukou Midjánců. Hle, já tě posílám."
15 On mu však namítl: "Dovol prosím, Panovníku, jak bych mohl Izraele vysvobodit? Můj rod je v Manasesovi nejslabší a já jsem v otcovském domě nejnepatrnější."
Boží posel přichází k někomu, koho bychom označili za všechno možné, jen ne za „udatného bohatýra“. Vždyť tento muž mele obilí – dělá ženskou práci – a chystá se zbaběle utéci. Ostatně on ani nebere oslovení vážně a ihned začne s obehranou námitkou všech dob a generací: „Kdyby byl Bůh, tak by...“ Andělovi to ale, zdá se, nevadí a pokračuje ve své řeči: „Bůh má ale právě s tebou velkolepý plán. On s tebou počítá a tebe vyvolil, abys svůj národ vysvobodil.“ Gedeon smlouvá, ale nakonec to vezme vážně.
Co vzal vážně? Poslání. Vyvolení. Poznal, že Bůh ho má rád, že s ním počítá, že se k němu v jeho bezmocnosti sklání, že to s ním myslí dobře.
Od té chvíle je ve škole Hospodina. Než přijde samotný osvobozující boj, musí nejprve zničit pohanské Baalovo obětiště, aby vždy všechny pokroky a úspěchy připisoval Hospodinu. To byl velice těžký úkol, ale vidíme, že se ho Gedeon zhostil na výbornou.
Je to opravdu podivuhodné, ale to, co zažil Gedeon, je velké Boží milosrdenství a láska k svému milovanému lidu, který je tolikrát nevěrný. Gedeon opravdu okusí, že Bůh jej má rád a že miluje celý izraelský národ. Písmo tak polopaticky ukazuje Boží ruku v bojích, které Gedeon vede. a Gedeon to dobře pochopil a začal na Boží lásku spoléhat, opírat se o ni. Jeho láska k Bohu byla velkým spolehnutím se na Něj; byla to láska spojená s velkou důvěrou. Boží láska ho proměnila. Ze strany našeho udatného bohatýra ale musel přijít svobodný souhlas. Bůh se zde prokazuje jako veliký mistr. On dokázal vidět ve starém, ještě neproměněném Gedeonovi to pozitivní, vidět v něm svůj láskyplný obraz o něm. Bůh v nás vidí to dobré. Dokáže z nás ve své lásce vytáhnout tolik pozitivního, až sami žasneme. On vidí do nitra každého z nás.
A teď poslouchej ty, kdo čteš tyto řádky. Víš, že i tebe Bůh oslovuje: „udatný bohatýre“? Už to víš, že tě má Bůh nesmírně rád? Pozoruj v tichosti svůj život a poznáš stopy této lásky. Je třeba, abys v tuto lásku vroucně uvěřil a nechal se jí vést, aby tvůj život byl naplněný láskou a bezmeznou důvěrou k Ježíšovi.
Uvěřit v Boží lásku – to je zároveň výzva pro naši svobodu. Kdo bude v mém životě tím hlavním? Komu budu dávat přednost? Přijmu školu Hospodinovu?
A do jakých bojů tě vede láska Ježíšova?
Zápas o aktivní prožívání intimity lásky v modlitbě.
Stále obnovovaná, bezmezná, hluboká důvěra, že se Ježíš o tebe stará.
Láskyplná vydanost – nechat se vést. Skoncovat se strachem z Krista.
Útok na drsnou sebelásku, abys začal opravdu milovat i ostatní „udatné bohatýry“, ve kterých Boží oči vidí to pozitivní, a jsou tedy milováni.
Hlásat ve světě, který žije jako opuštěný sirotek a upadá do stále hlubšího pesimismu a bezbožectví, radostnou zvěst evangelia o Boží lásce.
Gedeon prožil opravdu dobrodružný život. Nikdy by si ho tak nenaplánoval. Boží láska byla tím, co ho stále provázelo. Bůh mu požehnal i v jeho osobním životě. Je dobré si ale všimnout, že konec života Gedeona není už tak radostný, jak bychom očekávali. i když mnohým pokušením, která stále přicházejí, odolává, přesto se na sklonku svého života zase vrací k modlám.
Pro každého z nás je to výstrahou. Pozor! i ty se můžeš prohřešit tím, že nepozorovaně, ale jistě díky malým kompromisům pohrdneš Boží blízkostí a začneš vyznávat jiné bohy. Bůh nikdy neustoupí od své lásky. Můj lidský faktor už není tak spolehlivý. Proto je třeba stále rozdmýchávat plamen Ducha svatého a probojovávat sám v sobě neustále zuřící vřavu bitvy o věrnost Boží lásce. Ta začíná někde tam, kdy mám ráno o trochu dříve vstát, abych měl čas na modlitbu, a končí při zásadních rozhodnutích mého života nebo při úctě k životu.
Tak tedy: Buď zdráv, udatný bohatýre!
''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''
Myšlenky k tématu od Jana Pavla II.:
„Nepřestávejte rozjímat o slávě a lásce Boží, pak dostanete světlo, v jehož síle budete moci budovat civilizaci lásky proto, abyste pomáhali lidem objevovat svět, který byl proměněn věčnou moudrostí a láskou!“
(Jan Pavel II., Paříž, XII. světový den mládeže, 1997)
„Ke konci tohoto našeho setkání bych se chtěl ještě jednou vrátit k tématu dnešního dne: „My jsme poznali lásku, jakou má Bůh k nám, a uvěřili jsme v ni.“ (1 Jan 4,16)
Přál bych si, aby vaše životy byly vždy naplněny touto velkou pravdou: „Bůh je láska.“ (1 Jan 4,16) Láska, která člověka vnitřně obnovuje a přetváří jej z hříšníka a odpůrce v dobrého a věrného služebníka. (srv. Mt 25,21) Zůstávejte v Bohu a hlásejte jeho lásku, věrni jeho plánu spásy, v obětavé službě, s vnitřním pokojem a silou, s hlubokou modlitbou, s odhodláním k sebezapření, svým řádným životem a s radostí z dávání. Vydáte tak spíše skutky než slovy svědectví o tom, že Bůh je láska.
´My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.´ (1 Jan 4,19) Míru naší lásky nemůžeme posuzovat jen podle chabé schopnosti lidského srdce. Musíme milovat tak, jako milovalo srdce Kristovo, jinak zůstaneme pozadu za láskou, kterou měl On. s novým úsilím tedy hlásejte věrnost Ježíši Kristu, Vykupiteli lidstva. Mějte na paměti, že ten, kdo miluje Pána všemi svými silami a obrátí k Bohu své nejvyšší tužby, neztratí nic, nýbrž právě naopak získá vše, protože: ´... jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti... a dal nám svého Ducha.´ (1 Jan 4,12-13) To vše si však žádá, abychom byli „novými lidmi“.
Věřit v Boží lásku není jednoduchý úkol. Vyžaduje osobní darování se. Neomezuje se na egoistické zklidnění mysli, ani nenechává srdce lhostejným, ale činí ho velkorysým, svobodnějším a bratrštějším. Je to srdce osvobozené od mnoha zotročení, jakými jsou sexuální zmatky, drogy, násilí a touha po moci a bohatství, které vás nechávají prázdnými a nespokojenými a zabraňují vám v pravé lásce a štěstí.
Otevřte velkodušně svá srdce Kristově lásce...
A tak jako láskou ke Kristu naplňte svá srdce také láskou ke všem lidem,…“
(Jan Pavel II., Buenos Aires, III. světový den mládeže, 1987)
„Drazí mladí, chlapci a děvčata, nedopusťte, aby čas, který vám Pán dává, uběhl tak, jako by všechno byla jen náhoda… Věřte tedy pevně v Něho. On provází dějiny jednotlivců i celého lidstva. Kristus zajisté respektuje naši svobodu, ale ve všech radostných či hořkých událostech života nás nepřestává prosit o víru v Něho, v jeho Slovo, v církev, v život věčný!
Nikdy si proto nemyslete, že jste v jeho očích neznámí jako nějaká čísla anonymního davu. Každý z vás je pro Krista cenný, je mu osobně znám a je jím něžně milován, i když si to třeba neuvědomujete.“
(Jan Pavel II., Řím , XV. světový den mládeže, 2000)
********
Vydalo Nakladatelství Paulínky
NAKLADATELSTVÍ PAULÍNKY
Petrská 9
110 00 Praha 1
Tel. + Fax: 02/ 22311206 - 02/24818757
KNIHKUPECTVÍ PAULÍNKY
Petrská 9
110 00 Praha 1
Tel. + Fax: 02/ 22311206 - 02/24818757
Po-Pá od 10.00 do 18.00
