Mons.ThDr. Oto Mádr významný český katolický teolog se dnes dožívá významného životního jubilea - 85 let.
U příležitosti tohoto jubilea organizuje Centrální katolická knihovna v Praze speciální výstavu. Česká křesťanská akademie organizuje na dnešní podvečer výběrové kolokvium na téma "Česká církev dnes a zítra - konstanty a proměnné".
Oto Mádr se narodil v Praze 15.2.1917. Studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze a na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1942 byl vysvěcen na kněze. Po válce se věnoval skautingu, zahájil svoji publikační činnost a působil v duchovní správě. V letech 1948-49 studoval morální teologii na Gregoriánské univerzitě v Římě, kde následujícího roku dosáhl doktorátu teologie.
Pro svoji činnost v katolickém hnutí vysokoškolských studentů byl v roce 1950 zatčen a po dvou letech odsouzen za velezradu a špionáž na doživotí. Ve výkonu trestu strávil celkem 14 let ve věznicích Mírov a Valdice. Po podmínečném propuštění v roce 1966 pracoval jako sanitář v nemocnici a správce muzejního depozitáře.
U příležitosti tohoto jubilea organizuje Centrální katolická knihovna v Praze speciální výstavu. Česká křesťanská akademie organizuje na dnešní podvečer výběrové kolokvium na téma "Česká církev dnes a zítra - konstanty a proměnné".
Oto Mádr se narodil v Praze 15.2.1917. Studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze a na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1942 byl vysvěcen na kněze. Po válce se věnoval skautingu, zahájil svoji publikační činnost a působil v duchovní správě. V letech 1948-49 studoval morální teologii na Gregoriánské univerzitě v Římě, kde následujícího roku dosáhl doktorátu teologie.
Pro svoji činnost v katolickém hnutí vysokoškolských studentů byl v roce 1950 zatčen a po dvou letech odsouzen za velezradu a špionáž na doživotí. Ve výkonu trestu strávil celkem 14 let ve věznicích Mírov a Valdice. Po podmínečném propuštění v roce 1966 pracoval jako sanitář v nemocnici a správce muzejního depozitáře.
V roce 1969 byl ThDr. Mádr plně soudně rehabilitován, nastoupil na teologickou fakultu (zakrátko z rozhodnutí normalizačních státních orgánů z fakulty opět propuštěn), mj. vedl teologicko-pastorační kurz pro kněze a lidovou univerzitu pro laickou veřejnost "Živá teologie", publikoval, pracoval v tiskové komisi nakladatelství Charita a v redakci časopisu "Via", účastnil se přípravy hnutí "Dílo koncilové obnovy". V roce 1975 byla zrušena jeho soudní rehabilitace a původní rozsudek potvrzen se sníženou vazbou.
V letech 1970-78 opět pastorační práce ve farnostech (Praha-Modřany, po zásahu StB od roku 1975 Dolní Žandov u Chebu) a práce na překladu všech dokumentů 2. vatikánského koncilu. Po odchodu do důchodu v roce 1978 mu byl odebrán tzv. "státní souhlas k výkonu duchovenské služby". Poté až do roku 1989 pracoval jako významný organizátor katolického samizdatu. Vydával a redigoval "Teologické texty", knižní edici "Duch a život", publicistickou sérii "Orientace", časopisy pro psychology "Psí", pro lékaře "Salus" a pro přírodovědce "Universum". Vedl tajné teologické přednášky v Čechách a na Moravě, teologicko-filozofický seminář, zajišťoval bytové přednášky zahraničních teologů a filozofů, spolupracoval s Chartou 77, vedl tajné poradní grémium tehdejšího pražského arcibiskupa kardinála Františka Tomáška. To vše pod neustálým dohledem československé komunistické bezpečnosti.
Od roku 1990 je Oto Mádr šéfredaktorem "Teologických textů", členem biskupské komise pro teologické vzdělávání kněží a rady České biskupské konference pro sdělovací prostředky. Je dále členem rady České křesťanské akademie Praha a členem kuratoria Evropské společnosti katolických teologů. V roce 1991 mu byl udělen čestný doktorát Katolickou teologickou fakultou v Bonnu (D) a titul čestného papežského preláta Janem Pavlem II. V roce 1999 byl jmenován kanovníkem Vyšehradské kapituly.
V letech 1970-78 opět pastorační práce ve farnostech (Praha-Modřany, po zásahu StB od roku 1975 Dolní Žandov u Chebu) a práce na překladu všech dokumentů 2. vatikánského koncilu. Po odchodu do důchodu v roce 1978 mu byl odebrán tzv. "státní souhlas k výkonu duchovenské služby". Poté až do roku 1989 pracoval jako významný organizátor katolického samizdatu. Vydával a redigoval "Teologické texty", knižní edici "Duch a život", publicistickou sérii "Orientace", časopisy pro psychology "Psí", pro lékaře "Salus" a pro přírodovědce "Universum". Vedl tajné teologické přednášky v Čechách a na Moravě, teologicko-filozofický seminář, zajišťoval bytové přednášky zahraničních teologů a filozofů, spolupracoval s Chartou 77, vedl tajné poradní grémium tehdejšího pražského arcibiskupa kardinála Františka Tomáška. To vše pod neustálým dohledem československé komunistické bezpečnosti.
Od roku 1990 je Oto Mádr šéfredaktorem "Teologických textů", členem biskupské komise pro teologické vzdělávání kněží a rady České biskupské konference pro sdělovací prostředky. Je dále členem rady České křesťanské akademie Praha a členem kuratoria Evropské společnosti katolických teologů. V roce 1991 mu byl udělen čestný doktorát Katolickou teologickou fakultou v Bonnu (D) a titul čestného papežského preláta Janem Pavlem II. V roce 1999 byl jmenován kanovníkem Vyšehradské kapituly.
