Postní doba - k čemu?!

21.2.2012, Benedikt XVI.

Foto: Michal Němeček

Prožít čtyřicet dní s Ježíšem

Ve svém čtyřicetidenním trvání má postní doba nedocenitelnou a očividnou moc. Upomíná nás na určité události, které formovaly život a dějiny starého Izraele a které mají i pro nás hodnotu. Vzpomeňme například na čtyřicetidenní pobyt Mojžíše na hoře Sinaj, z něhož vzešel dar desek Zákona.

Postní doba nás chce především pozvat, abychom prožili s Ježíšem oněch čtyřicet dní, které strávil v modlitbě a postu na poušti, ještě než začal veřejně působit. Na Popeleční středu také my začínáme společně s křesťany celého světa cestu reflexe a modlitby, na níž duchovně stoupáme na horu Kalvárii a při tom rozjímáme o ústředních tajemstvích naší víry. Tímto způsobem se připravujeme na to, abychom po tajemství kříže prožili velikonoční radost ze vzkříšení.

Výzvy postní doby

Postní doba nás povzbuzuje, abychom nechali svůj život prostoupit slovem Božím a poznali základní pravdu, tedy kdo jsme, odkud přicházíme a kam máme směřovat, která cesta je správná a po které se máme v životě dát.

Postní doba nabízí cestu, která nám pomůže otevřít oči a vidět svou slabost i otevřít srdce milosrdné lásce Krista. Postní doba nás vede blíže k Bohu, a tím nám také umožňuje hledět na své bližní a jejich potřeby novýma očima. Kdo se totiž začne dívat na Boha a na Kristovu tvář, uvidí i svého bližního jinýma očima, objeví jeho osobnost, odhalí, co mu je ku prospěchu a co mu naopak škodí, pozná jeho potřeby a trápení.

Postní doba
je příležitostí k tomu,
abychom se obrátili …
… k lásce.

Zpracováno podle knihy „365 dní s Benediktem XVI.“,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

Autor: Benedikt XVI.   |   Tisk   |   Poslat článek známému
Štítky: Postní doba  |  Bezmoc, slabost  |  Boží láska  |  liturgický rok  |  Modlitba  |  Obrácení  |  Odevzdanost, odevzdání  |  Půst  |  reflexe  |  zpytování svědomí, sebereflexe, sebekritika

[nahoru]