Apoštolové odvážejí Ježíše na lodi na druhou stranu jezera. Tu se strhne velká bouře s vichřicí a vlny se valí na loď, takže už je skoro plná. "On však na zádi lodi na podušce spal." (Mk 4,38) Ježíšův spánek uprostřed bouře lze stěží vysvětlit pouze fyziologicky, že to bylo vyčerpáním po práci. Kdo by dokázal spát na rozkymácené loďce, když mu vlny studené vody stříkají takřka do obličeje?
V závěru této události klade Ježíš apoštolům, ale i nám, dvě otázky: "Proč jste tak ustrašení?" a "Ještě nemáte víru?" Tyto otázky napovídají, že Ježíšův spánek má ještě jiný význam. Je projevem jeho důvěry. V prvé řadě důvěřuje ve svého Otce, jemuž se svěřil a s nímž je ve spojení od okamžiku vtělení. Ježíš má ale důvěru i ve své učedníky. Svěřil se jim, přenechal jim odpovědnost za řízení člunu. A klidně spí, protože spoléhá na jejich umění a rozvahu. I tím je jejich mistr.

Věnuje jim svou naprostou důvěru, nechce nad nimi bdít, kontrolovat, vytýkat, kritizovat ani opravovat, ale nechává je jednat s plnou zodpovědností. Přitom jim zůstává nablízku. Jeho spánek je má povzbudit, aby si vážili jeho důvěry. To, co se jim jeví jako lhostejnost, to je ve skutečností ohleduplná a diskrétní účast; to, co se jim jeví jako nepřítomnost, je naopak nejhlubší přítomnost.


***

Se svolením zpracováno podle časopisu Rodinný život 1/04, který vydalo Centrum pro rodinný život.


Další texty k tématu Ježíš naleznete zde.

Další texty k tématu důvěra naleznete zde.