Nesmíme se nikdy mstít za utrpěnou urážku, byť by byla sebevíce ponižující. - archiv citátů

30.4.2015, Vojtěch Kodet (Foto: Jan Kovář - www.jankovar.cz)

Slabost bereme jen jako nevýhodu. Pro člověka je ale i velkým dobrem…

Slabost bereme jen jako nevýhodu. Pro člověka je ale i velkým dobrem…

Maria - matka Spasitele opěvuje svoji poníženost a chválí mocného Boha, který shlédl na její nepatrnost a učinil jí veliké věci. Podobně se svatý Pavel rozhodl chlubit svou slabostí, aby na něm spočinula Boží moc (srov. 2 Kor 12,9).

My se ale většinou svou slabostí nechlubíme a nepatrnost bereme spíše jako nevýhodu ve společenské soutěži. Kdosi však napsal: „Často vidíme jako překážku našeho duchovního růstu právě to, co je před Bohem naší největší devizou.“

Z pohledu víry je totiž ohraničenost a slabost pro člověka velikým dobrem, poněvadž ho vyvádí z falešné soběstačnosti. A co víc, přitahuje Boží milosrdenství a Boží moc. Proto nás asi Boží nepřítel ponouká k tomu, abychom se snažili zařídit se tak, abychom nepotřebovali milosrdenství Boží ani lidské, abychom nebyli schopni svou chudobu a potřebnost přijmout.

Maria nás učí vnímat svou nepatrnost ve víře se vztyčenou hlavou, jako důvod ke chvále.   


Zpracováno podle knihy
Vojtěcha Kodeta: UČEDNICTVÍ,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno. 

Související texty k tématu:

Maria, mariánská úcta, modlitba k Marii
I Maria rostla ve víře 
Leckteří lidé k Marii cestu nenacházejí
Maria je nám blízká, zvláště v období zkoušek
Maria má raději napodobování než obdivování
Maria není cestou; Maria stojí tam, kde se jiným podlamují kolena
Maria nepatří jen na oltáříky
Maria nežila v klášteře
Mariánská úcta - vyváženě bez přehánění nebo ukracování
Proč se vůbec modlit růženec?
www.maria.cz web o úctě k Marii

Slabost, síla v slabosti
Naše slabost nám nebrání, být otevření Ježíšovu Duchu... Naopak.
Slabost bereme jen jako nevýhodu. Pro člověka je ale i velkým dobrem… 
Bez Boha jsme ještě míň než prach na starém nábytku na půdě 
Již řadu let mě trápí časté bolesti vnitřností… 
Může mě vůbec Bůh použít?
Naše náboženství nás učí nezajištěnosti a spoléhání na Boha 
Pán prstenů a Velikonoce, aneb ´Prsten je můj!´ 
Nebuďme vlky! Jsme-li ovce, vítězíme. Jsme-li vlci, podléháme 
Ze srdce Páně s důvěrou čerpám to, čeho se mi nedostává

Soběstačnost, sebestřednost
Prosím vás, abyste nedůvěřovali jen sami sobě
Slabost bereme jen jako nevýhodu. Je ale i dobrem… 
Často chceme vše vyřešit sami
Církev potřebuje pyšné lidi… 
Existují pastýři, kteří si tak rádi nechávají říkat, ale své povinnosti plnit nechtějí
Je lépe hovořit s Bohem než o Bohu
Jean Paul Sartre – Co je peklo?
Jidáš opustil místo, které mu Ježíš vyhradil ve společenství

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 29.6. slavnost sv. Petra a Pavla

Sk 12,1-11; 2 Tim 4,6-8.17-18;

Komentář k Mt 16,13-19: Pán předává klíče teprve po Petrově odvážném vyznání. Používání těchto klíčů je spojeno s odpovědností, odvahou a láskou. Budu víc myslet na Petrova nástupce.

Zdroj: Nedělní liturgie