Plody, které my přineseme, neučiní Boha bohatším, nás ale nás učiní šťastnějšími. - archiv citátů

1.5.2014, Jiří Reinsberg (Foto: Michal Němeček)

Štěpán a Šavel byli spolužáci, kolegové a ideoví protivníci...

Štěpán a Šavel byli spolužáci, kolegové a ideoví protivníci...

Gamaliel - učitel Pavla i Štěpána

V Sk 7,55-60 se popisuje událost jak byl k smrti ukamenován svatý Štěpán. Byl to první křesťanský mučedník. Muž, který zemřel za poctivost služby a pravdy Kristovy, byl "oversea", ze zámoří, nebyl to v Palestině bydlící Žid. Studoval s ohromným nadšením u starého pana profesora, který se jmenoval Gamaliel.

U Gamaliela se ale také učil velmi renomovaný Šavel z Tarsu z kmene Benjamínova, který měl jméno prvního židovského krále Saula. A navíc měl dvoje občanství. Byl také římský občan a latinsky se jmenoval Paulus. Štěpán byl Šavlův spolužák, kolega a ideový sok.

Ideoví protivníci se odstraňují i dnes

A co se dělá s ideovými protivníky? Mlátí se do nich šutrem, aby drželi hubu. Úplně to samé se stalo se Štěpánem. Ale aby hrubá síla zasáhla, musí být vždycky nejdřív chytrost, která si nechce zašpinit ručičky, která se nechce unavit, která se chce popást a která do toho lidi nahecuje, nebo je inspiruje, nebo jim to vysvětlí. No, neděje se to pořád?

Sdělovací prostředky jsou zatracené zodpovědné

Něčím takovým je nezodpovědnost člověka, který působí ve sdělovacích prostředcích. Sdělovací prostředky jsou zatracené zodpovědné. Protože jedno špatné, pitomé slovo může nadělat hrozných věcí. Malý příklad z reálného života: na Křivoklátě nad Berounkou jsou stráně, které jsou velmi strmé, a v nich jsou vysekány cesty. Kdysi tam kráčel jeden hajný a nahoře o cestu nebo o dvě cesty výš si vyšlapoval chlapeček a kopal do kamení. Kopnul do kamínku a kamínek kutululů, letěl hezky po stráni dolů a cákl toho hajného rovnou do spánku. Byl mrtev. Tak tohle je jedno špatně řečené slovo.

Síla slova a pomluvy

Filipa Neriho jedna bába pomluvila, což se děje běžně a u duchovních obzvláště. Ale pak se mu přišla omluvit, dokonce ji to mrzelo, že byla ošklivá. Požádal ji, aby si vzala péřový polštářek, a vyvedl ji nahoru na věž kostela, kde jí přikázal, aby polštářek vysypala. Roztrhla ho a peříčka se snášela, snášela, snášela dolů. Prý, ať to teď posbírá! A ona pravila: „Tohle nelze.“

Taková je odpovědnost lidí, kteří mají povinnost sdělovaného slova a písma. Psát opravdově a pravdu, být důkladný v hledání pravdy, poctivý sám k sobě. K tomu potřebují pomoc. Je zrovna doba, kdy Kristus řekl: „Já vám pošlu Poradce.“ A ten Poradce je zapotřebí všude. V každém projevu člověka. 

Se svolením zpracováno podle knihy Jiřího Reinsberga, Probíhejte Jeruzalém a sviťte,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Sobota 24.6. slavnost Narození sv. Jana Křtitele

Iz 49,1-6; Sk 13,22-26; Lk 1,57-66.80

Komentář k Lk 1,57-66.80: Hospodin připravuje svůj lid opravdu dramaticky! Předchůdce samotného Pána: narozený z dlouho neplodné matky, jehož otec samým údivem oněmí. Pro dnešní hlásání Kristovy církve toto představuje povzbuzení…

Zdroj: Nedělní liturgie