16. 10. 2006 , Josef Knopf

Sudetský kněz zpět ve své domovině

Svědectví a dílo pátera Bonfilia M. Wagnera OSM.
V těchto dnech si připomínáme první výročí úmrtí kněze, který na sklonku svého života dokázal neopakovatelným způsobem oživit část bývalých Sudet a svědčit v nich o hloubce Božího tajemství.
Věřím, že každému z nás blízké setkání s pravou osobností napomáhá snadněji na pozemské cestě najít směr. Sám jsem měl to štěstí v roce 1991 se setkat s páterem Bonfiliem M. Wagnerem OSM a pak až do října 2005 jej zpovzdálí pozorovat. Jeho životní styl se mi stal příkladem a vzorem.

V úterý 18.10. 2005 jsem se nejen já, ale další tisícovka lidí včetně kněží a biskupů z Čech, Moravy, Rakouska a Německa naposledy rozloučili s touto velkou osobností jihočeské a rakouské církve, posledním převorem servitského kláštera v Nových Hradech. Životní příběh P. Bonfilia M. v sobě shrnul takřka všechna dramata uplynulého století. Tento výjimečný kněz jim dokázal čelit beze stopy hořkosti, s mimořádným optimismem a nadhledem.

P. Bonfilius, rodným jménem Franz Wagner, se narodil v roce 1926 v Údolí u Nových Hradů. V Nových Hradech absolvoval měšťanskou školu a v Českých Velenicích gymnázium. Jako 17-tiletý byl odveden na východní frontu druhé světové války, kterou jako jeden z mála ze svého batalionu přežil. Poté, co válka skončila, se mu zázračným způsobem vyhnulo odvlečení do ruských zajateckých táborů. V té době začal cítit povolání ke kněžské službě, což mu jakožto sudetskému Němci nebylo umožněno. Když mu v létě roku 1948 zemřela maminka, se zbytkem rodiny tajně překročil česko – rakouskou státní hranici. Po Vánocích téhož roku vstoupil do noviciátu innsbruckého kláštera servitů. Zde byl v roce 1953 vysvěcen na kněze a zahájil svou apoštolskou činnost, za kterou si v Rakousku vedle tyrolského zemského vyznamenání vysloužil i přezdívku „Pfarrer von Tirol“ (farář z Tyrol). Službu vykonával neúnavně, bez ohledu na svou vlastní osobu, přitom pokorně a tiše. Býval prvním člověkem v ranních ulicích Innsbrucku, když na kole nebo pěšky spěchal povzbudit nemocné lidi. Stal se vyhledávaným zpovědníkem a kazatelem, ke kterému pro útěchu a povzbuzení přicházeli lidé nejen z jeho vlastní farnosti, ale též z nejrůznějších koutů Rakouska a Německa. Na vrcholu jeho plodné kněžské služby a na prahu důchodového věku přišel pád železné opony. Tehdy představený Tyrolské provincie vyslal P. Bonfilia do Nových Hradů s úkolem obnovit zničený servitský klášter. P. Bonfilius toto nelehké rozhodnutí s obavami i radostí přijal a ve věku 65 let odešel do zcela proměněného prostředí, kde mu bývalý domov připomínaly pouze společné vzpomínky hrstky neodsunutých vrstevníků. Nejprve se začal učit český jazyk, aby rozuměl místním lidem a lidé rozuměli jemu. Zároveň začal opravovat zničený novohradský klášter a svěřené kostely a kaple v Nových Hradech, Rychnově a na Dobré Vodě. Nejobdivuhodnější bylo ale páterovo umění obnovovat srdce lidí, kterých se dotýkal svou otevřeností a přátelskostí.

V posledním roce začalo životní sílu otce Bonfilia stravovat vážné onemocnění a jeho „actio catholica“ se proměňovala v „passio catholica“. Když už fyzicky nebyl s to navštěvovat své farníky, svou starost o ně vložil do modlitby stejně jako to učinil Ježíš Kristus na kříži. Zároveň vyvstávala otázka spojená s pokračovatelem započatého díla v novohradském regionu. Protože Tyrolská provincie nemá v současné době dostatek dorostu, kterým by obsadila klášter na jihu Čech, začal P. Bonfilius vyhledávat vhodné následovníky. Ty nalezl v mladé a energické komunitě „Rodina Panny Marie“. Toto mezinárodní společenství vzniklo v 70. letech minulého století v Innsbrucku, kde nad jejími počátky držel ochrannou ruku právě P. Bonfilius, v té době převor innsbruckého kláštera servitů. V létě tohoto roku tak do novohradského kláštera přišli ze Slovenska dva mladí kněží a čtyři řeholní sestry, kteří po otci Bonfiliovi přebírají zodpovědnost za budoucnost kláštera a svěřených farností.

Jako poslední český servita byl P. Bonfilius M. Wagner uložen k věčnému odpočinku do servitského hrobu na novohradském hřbitově. Nové Hrady s okolními farnostmi tak vstupují do nového období neseny odkazem tohoto mimořádného člověka a kněze. Jeho životní dílo nejen mně, ale mnoha dalším, bylo prostým lidským poselstvím v naší nové Evropě, že naše existence má smysl v každém okamžiku a že Bůh nás i dnes, přes všechny možné peripetie, zve ke spolupráci na tvorbě Jeho krásného i tajemného díla.

Josef Knopf, pastorační asistent
U Horní brány 21
785 01 Šternberk
e-mail: handke@seznam.cz

Čtení z dnešního dne: Úterý 24.10.

Řím 5,12.15b.17-19.20b-21; Lk 12,35-38

Komentář k Lk 12,35-38: Nepříčí se mi v mém aktivismu představa Boha, který „obchází a slouží“? Asi bych měl své představy o Něm zkorigovat. Moje služba se tím také změní…

Zdroj: Nedělní liturgie

Rekolekce s biblickými tanci

(20. 10. 2017) Přijeďte si odpočinout a načerpat sil při víkendu biblických a izraelských tanců 27.10. – 29.10. do Rožmitálu...

Pozvánka na Konferenci o evangelizaci

Pozvánka na Konferenci o evangelizaci
(20. 10. 2017) V termínu 10. – 11. listopadu proběhne v olomouckém Regionálním centru druhý ročník Konference o evangelizaci...

Blahoslavený Karel Habsburský (21.10.)

(20. 10. 2017) Poslední císař rakouský, král český a uherský. Světlo ke všem důležitým rozhodnutím hledal v modlitbě... (odkaz na web...

Zápas o každodenní modlitbu - P. Józef Augustyn

(19. 10. 2017) Již tradiční rekolekce s P. Józefem Augustynem pořádá Pastorační středisko od 10. do 11. listopadu 2017 (Kolejní 4,...

Koncert na smrtelné posteli

Koncert na smrtelné posteli
(16. 10. 2017) Řeholní sestra Ann Lynn chodí každý týden do nemocnice v Bronxu a při jedné návštěvě se setkala s dvaadvacetiletou Joy....

Doporučujeme ke zhlédnutí animovaný film o papeži Janu Pavlu II. na DVD

(16. 10. 2017) Při příležitosti zvolení Jana Pavla II. papežem (16.10.1978) doporučujeme animovaný film: Karol, Odvaha otce Karola