Deset let trvání Ackermann-Gemeinde v Praze
Už 10 let sídlí v pražských Emauzích pobočka katolické organizace sudetských Němců, která svůj název odvozuje od německy psané středověké prózy Jana ze Žatce, Ackermann aus Böhmen ("Oráč z Čech").

Jde o tehdy klasický žánr Hádání se smrtí, v Oráčově případě poté, co smrt zkosila jeho milovanou ženu Markétu. Oráč se s touto nespravedlností nedokáže smířit, mocná smrt mu ale příkře oponuje, a tak na konci zasáhne sám Bůh. Oráč v závěrečné modlitbě upouští od svého vzdoru a prosí Boha, aby Markétu přijal do nebeské slávy.

Název Ackermann-Gemeinde, Ackermannovo společenství, je
programem jeho členů a pražská pobočka to dokládá svým už desetiletým úsilím o zmírnění poválečných napětí mezi Čechy a Němci a byla u zrodu mnoha aktivit, jdoucích tímto směrem už v období komunistické nadvlády.

Na slavnosti, uspořádané k desátému výročí její existence u nás pražským arcibiskupstvím, se mluvilo především o tom, jak v této činnosti dál.

Časopis Respekt tento týden přinesl rozhovor s předsedou našeho Senátu, Petrem Pithartem, ve kterém je řeč i o budoucím soužití Čechů s Němci a Rakušany. Pithart v něm vyslovuje mimo jiné názor, že od české politiky se v tomto ohledu zatím nedá očekávat žádný vstřícný krok, protože velká část našeho veřejného mínění by s takovým krokem nesouhlasila a žádného politika pochopitelně představa střetu s veřejným míněním neláká.

Ackermann-Gemeinde se u nás pustila s odvahou do pole neoraného. V jejím prohlášení z června tohoto roku k tomu čteme mimo jiné slova :

Ackermann-Gemeinde si uvědomuje, že také sudetští Němci se v důsledku svého osudového omylu v posuzování vývoje v hitlerovském Německu v roce 1938 podíleli na rozbití Československa a na následném útisku českého národa. Prosí o odpuštění pro ty, kdo se přitom osobně provinili. Ackermann-Gemeinde apeluje na český národ, aby se důrazněji vypořádal s kolektivním charakterem bezpráví při vyvlastnění a vyhnání sudetských Němců a aby tyto akty bezpráví vzal v celé jejich vážnosti.

Takovéto přiznání vlastní viny před vznešením požadavku spravedlnosti na druhou stranu je vždy a všude vzácné. Mezi našimi komunisty, kteří ničili Československo po 40 let, se například k podobnému kroku žádná z jejich organizací neprobojovala, o vedení současné Komunistické strany ani nemluvě. Němci a Rakušané jsou našimi sousedy a nejlíp uděláme, když si mezi nimi místo dalších nepřátel začneme už konečně dělat i nějaké přátele. Přes všechny hrůzy 20. století v našich vztazích k Němcům to asi sotva bude snazší jinde, než u těch křesťanů mezi nimi, kteří pocházejí ze dnešní České republiky. Ackermann-Gemeinde takovým přítelem je už dnes.


Praha, 5. prosince 2001
Pro RaVat/ceco Petr Kolář SJ