Přinášíme závěrečnou tiskovou zprávu, která shrnuje průběh 1. zasedání Plenárního sněmu katolické církve v České republice (ČR).
Velehrad: Ve dnech 6.-12.7.2003 proběhlo na Velehradě 1. zasedání Plenárního sněmu katolické církve v ČR, které bylo vyvrcholením předešlé šestileté přípravné fáze. Až do této doby se v dějinách katolické církve v naší zemi nesešlo podobné shromáždění, které by reprezentovalo všechny diecéze katolické církve v ČR, a ve kterém by byli aktivně zapojeni také laici. Proto bylo konání tohoto sněmu historickou událostí s přesahem do celé společnosti.
Plenární sněm byl svolán proto, aby provedl sebereflexi aktuálního stavu katolické církve v ČR a současně znovu definoval místo a úlohu církve v české společnosti v nových podmínkách, které se vytvořily pádem komunismu a začleněním naší země do společenství demokratických států.
K jednání na Velehradě se sešlo celkem 91 delegátů. Kromě biskupů se sněmu zúčastnili generální a biskupští vikáři, děkani teologických fakult a představení seminářů, zástupci ženských a mužských řádů, 30 volených delegátů, žen a mužů z jednotlivých diecézí a odborní experti. Způsob práce sněmu určují vnitřní právní předpisy katolické církve. Podkladem jednání byl pracovní materiál, k němuž mohli všichni delegáti sněmu předkládat své návrhy a připomínky. Na závěr zasedání plenárního sněmu se o nich hlasovalo dvoukomorovým systémem. Sboru biskupů byly postoupeny k závěrečnému rozhodnutí pouze ty návrhy, které předtím schválili ostatní delegáti s hlasem poradním. Schválené návrhy se staly součástí materiálu, který bude základem pro práci odborných komisí, složených z delegátů sněmu. Další činnost plenárního sněmu bude pokračovat v těchto komisích, které daný materiál doplní o pečlivé analýzy a rozpracují ho pro závěrečné zasedání, jehož datum stanoví Česká biskupská konference.
Delegáti sněmu přednesli během jednání více než 100 příspěvků o činnosti katolické církve v naší zemi dnes i v budoucnu. Předmětem diskuse bylo působení kněží ve farní správě i ve společnosti, zapojení laiků v aktivitách církve, potřeba permanentního vzdělávání v církvi na všech úrovních, význam a využití kulturního dědictví církve, ale také těžkosti, které s sebou péče o tyto památky nese. Účastníci sněmu se vyjadřovali rovněž k tomu, jaký je přínos církve pro naši společnost a jakou má spoluzodpovědnost za její celkový stav a budoucí směřování. Zdůrazněna byla především vůle nabízet kvalitní duchovní alternativu pro současného člověka vystaveného tlaku konzumního světa, podporovat charitativní a humanitární pomoc potřebným a podle možností přispívat k rozvoji kultury, etiky, výchovy a vzdělání v české společnosti. Stranou zájmu jednajících nezůstaly ani otázky spojené s dějinami naší církve a s tím související aspekty ovlivňující život katolické církve v ČR do dnešních dnů. Nejvýznamnější témata a úkoly, které vyplynuly z jednání delegátů, jsou shrnuty ve "Zprávě z prvního zasedání Plenárního sněmu katolické církve". Hlasování o defitivním znění této zprávy proběhne ještě dnes odpoledne.
Delegáti končícího 1. zasedání plenárního sněmu na Velehradě vyjádřili naději, že jejich úsilí přispěje nejen k úspěšnému působení katolické církve v naší zemi, ale i k prospěchu celé společnosti.
***
Se svolením převzato z: TS ČBK
Plenární sněm byl svolán proto, aby provedl sebereflexi aktuálního stavu katolické církve v ČR a současně znovu definoval místo a úlohu církve v české společnosti v nových podmínkách, které se vytvořily pádem komunismu a začleněním naší země do společenství demokratických států.
K jednání na Velehradě se sešlo celkem 91 delegátů. Kromě biskupů se sněmu zúčastnili generální a biskupští vikáři, děkani teologických fakult a představení seminářů, zástupci ženských a mužských řádů, 30 volených delegátů, žen a mužů z jednotlivých diecézí a odborní experti. Způsob práce sněmu určují vnitřní právní předpisy katolické církve. Podkladem jednání byl pracovní materiál, k němuž mohli všichni delegáti sněmu předkládat své návrhy a připomínky. Na závěr zasedání plenárního sněmu se o nich hlasovalo dvoukomorovým systémem. Sboru biskupů byly postoupeny k závěrečnému rozhodnutí pouze ty návrhy, které předtím schválili ostatní delegáti s hlasem poradním. Schválené návrhy se staly součástí materiálu, který bude základem pro práci odborných komisí, složených z delegátů sněmu. Další činnost plenárního sněmu bude pokračovat v těchto komisích, které daný materiál doplní o pečlivé analýzy a rozpracují ho pro závěrečné zasedání, jehož datum stanoví Česká biskupská konference.
Delegáti sněmu přednesli během jednání více než 100 příspěvků o činnosti katolické církve v naší zemi dnes i v budoucnu. Předmětem diskuse bylo působení kněží ve farní správě i ve společnosti, zapojení laiků v aktivitách církve, potřeba permanentního vzdělávání v církvi na všech úrovních, význam a využití kulturního dědictví církve, ale také těžkosti, které s sebou péče o tyto památky nese. Účastníci sněmu se vyjadřovali rovněž k tomu, jaký je přínos církve pro naši společnost a jakou má spoluzodpovědnost za její celkový stav a budoucí směřování. Zdůrazněna byla především vůle nabízet kvalitní duchovní alternativu pro současného člověka vystaveného tlaku konzumního světa, podporovat charitativní a humanitární pomoc potřebným a podle možností přispívat k rozvoji kultury, etiky, výchovy a vzdělání v české společnosti. Stranou zájmu jednajících nezůstaly ani otázky spojené s dějinami naší církve a s tím související aspekty ovlivňující život katolické církve v ČR do dnešních dnů. Nejvýznamnější témata a úkoly, které vyplynuly z jednání delegátů, jsou shrnuty ve "Zprávě z prvního zasedání Plenárního sněmu katolické církve". Hlasování o defitivním znění této zprávy proběhne ještě dnes odpoledne.
Delegáti končícího 1. zasedání plenárního sněmu na Velehradě vyjádřili naději, že jejich úsilí přispěje nejen k úspěšnému působení katolické církve v naší zemi, ale i k prospěchu celé společnosti.
***
Se svolením převzato z: TS ČBK
