Myslím, že církev, a tedy my, bychom se mohli inspirovat schopností týmové spolupráce, citem pro férovost a možná i dochvilnost, které bez velkých řečí docela ulehčují život.
V úterý 25.4.2006 proběhl zajímavý internetový rozhovor s podplukovníkem Tomášem Holubem, hlavním kaplanem Armády České republiky na téma významu křesťanů v armádě. Záznam celého rozhovoru, do kterého se zapojilo mnoho čtenářů webu www.vira.cz, naleznete zde.
Není protimluvem, že církev působí v armádě? Není to popřením poslání církve?

Dokument o církvi v současném světě začíná slovy, že radosti a starosti dnešního člověka jsou radostmi a starostmi církve. Jestliže společnost bohužel musí i v dnešní době posílat mladé lidi do armády, pak se mi zdá naprosto správné, že radosti a starosti těchto lidí jsou doprovázeny ze strany církve. Vždyť jde o lidi ve vypjatých situacích, které si sami mnohdy vůbec nezvolili. Kaplan je v každém typu armády, která je součástí demokratického státu, poslán k tomu, aby stál na straně lidského rozměru těch, kteří ve vojsku slouží.