Maria bojuje po našem boku (papež František) - archiv citátů

30.9.2009

Zamyšlení nad projevy papeže Benedikta XVI.

Pro mnohé z nás byla účast na setkání s papežem nebo i sledování televizních přenosů velkým zážitkem. Ale právě tento papež není v prvé řadě „mužem velkých setkání“, ale „mužem myšlení, pera a slova“. Proto by bylo dobré se zastavit u některých témat, která byla v jeho projevech buď jedinečná, nebo naopak vícekrát zmiňována a tím zdůrazňovaná. Nabídneme vám proto v několikadenním malém cyklu podněty k zamyšlení nad některými myšlenkami Benedikta XVI.

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Neděle 26. 3.

1 Sam 16,1b.6-7.10-13a; Žalm 23; Ef 5,8-14
Jan 9,1-41

V úryvku evangelia se do konfrontace dostává hned několik skupin lidí. Nejen uzdravený slepec a farizeové, ale i slepcovi rodiče. Jakoby „zdravý rozum“ velel, že obyčejný chlapík chodící po ulici nemůže být Božím synem. Jenže tento typ zdravého rozumu v této chvíli neobstojí. Lidé, se kterými uzdravený vede dialog, jsou představitelé víry! Oni první měli rozpoznat Mesiáše. Jak to, že zcela selhávají? Jak to, že mesiáš oslovuje žebráky, chudé a nikoli elitu? Protože Mesiáše pozná jen ten, kdo ho hledá, očekává, kdo touží se s ním setkat… Kdo ho prosí za uzdravení. Jak legračně vyznívá otázka farizeů (tedy těch, kteří dávají najevo, že usilují o dokonalost): „Jsme snad i my slepí?“ v níž předpokládají jasnou odpověď. Nyní je třeba hledat, jaké skutečné místo v příběhu zaujímáme my. Kterou z postav jsme my? Jsme to totiž často my sami, kdo spolu s farizeji považujeme svůj postoj za tak jasně daný, že neumožňuje vstup skutečného Božího pohledu!