Milano. V noci na dnešek zemřel ve svém milánském bytě Don Luigi Giussani, zakladatel hnutí Comunione e Liberazione. 82-ti letý kněz, jeden z předních exponentů katolické církve v Itálii, zemřel na následky těžkého zápalu plic, který jej v minulých dnech postihl. Jak oznámil vatikánský tiskový mluvčí, Navarro-Valls, Pohřebním obřadům ve čtvrtek 24. února v Milánské katedrále bude jménem Svatého otce předsedat děkan kardinálského sboru, kardinál Joseph Ratzinger.
„V pevné naději na vzkříšení, skrze bolest odloučení poznáváme v donu Giussanim otce více než kdy jindy – píše za vedení hnutí Comunione e Liberazione don Júlian Carrón. - Nyní kontempluje Přítomnost Ježíše Krista, kterého nás po celý život učil znát a milovat jako základ všech věcí a všech vztahů.“ Prohlášení vyzývá komunity Comunione e Liberazione, aby sloužily eucharistii na poděkování za život dona Giussaniho.

Luigi Giussani se narodil 15. října 1922 v Desiu nedaleko Milána v rodině uměleckého truhláře a restaurátora, Beniamina a jeho ženy Angely. Později rád vzpomínal na atmosféru lidské úcty, která panovala v jeho rodině, i na rovnováhu mezi výchovou srdce a rozumu, o níž jeho rodiče usilovali. Už v deseti letech Luigi vstoupil do nižšího semináře a v teologických studiích později pokračoval na venegonské teologické fakultě.
Léta studií byla pro seminaristu obdobím intenzivního hledání a objevů nových horizontů. Sílilo v něm přesvědčení, že vrcholem všech nejvyšších lidských výpovědí je - byť nevědomky vyjádřené – proroctví o Kristově příchodu. Nachází je v četbě Leopardiho, v hudbě Beethovena a Donizettiho. Don Giussani pak bude vychovávat své žáky a následovníky v linii této hluboce založené estetiky. Zdůrazňoval, že životné estetické vnímání je prvním znamením správného ontologického zakotvení, jak to ukazuje zdravá katolická a pravoslavná tradice.
Po skončení studií, don Giussani učil několik let ve svém mateřském semináři. Jeho první známý spis z roku 1951 se věnuje pohledu protestantů a pravoslavných na dogma o Nanebevzetí P. Marie (Attegiamenti protestanti e ortodossi di fronte al dogma dell´Assunta). Jako profesor na milánském gymnásiu „Giovanni Berchet“ sepsal studii „Náboženský smysl“, která se stala programovou prací o šíření evangelia mezi mladými. Roku 1954 zakládá organizaci Studentské mládeže (Gioventù Studentesca), která se stala základem hnutí Comunione e liberazione.
V prvních letech pontifikátu Pavla VI. milánský arcibiskup, kardinál Giovanni Colombo, který byl Giussaniho profesorem v semináři, přesvědčil mladého kněze k odjezdu na studijní pobyt do Spojených Států. Plánované dva roky se zkrátily na šest měsíců.
Hnutí Comunione e liberazione vzniká na přelomu let 1968-69. Klade si za úkol obnovit obnovu křesťanského života, který proniká každý okamžik lidské existence. V kontextu hnutí se formuje mimo jiné významné milánské nakladatelství teologické a náboženské literatury Jaca Book.

Oficiální církevní kruhy z počátku hnutí nadšeného kněze z Milána příliš nedůvěřují. Pavel VI. přijal teprve v roce 1977 skupinu Comunione e liberazione z Florencie. Obrat nastává s volbou Jana Pavla II. Karol Wojtyla ještě jako krakovský arcibiskup znal blízkého Giussaniho spolupracovníka, dona Francesca Ricciho, zakladatele Centra studií pro Východní Evropu (Centro studio Europa Orientale).
V roce 1982 Papežská rada pro laiky oficiálně schválila hnutí <ú>Comunione e Liberazione. V současné době je rozšířeno v 75 zemích světa na pěti kontinentech.

Don Giussani vyučoval na katolické universitě v Miláně do roku 1990. Z jeho hnutí vzešlo mezitím také sdružení věřících „Memores Domini“, církevně schválené roku 1988, jehož členové se stávají misionáři v různých profesích. Don Giussani byl poradcem Kongregace pro klérus a Papežské rady pro laiky, od roku 1993 vedl ediční řadu křesťanské duchovní literatury (I libri dello spirito cristiano) nakladatelství Rizzoli, a od roku 1997 také ceněnou diskografickou řadu „Spirito gentil“ ve spolupráci s Deutsche Grammophon.

Projevy soustrasti i uznání za životní dílo dona Giussaniho vyjádřili nejen představitelé církve a dalších hnutí, ale také exponenti politického života počínaje italským prezidentem, Carlem Azegliem Ciampim, a premiérem Silvio Berlusconim. U našeho mikrofonu je novinář Renato Farina, blízký přítel dona Giussaniho a autor poslední knihy rozhovorů se zakladatelem hnutí Comunione e Liberazione:

„Smrt dona Giussaniho nás ujišťuje, že smrt není posledním slovem o našem životě, že milosrdenství je silnější. To nás učil don Giussani, zvláště v posledních letech. Ruku v ruce s jeho stárnutím rostlo jeho vnitřní mládí. Stále zřetelněji v něm byl vidět Kristův pohled. My dnes víme, že tento náš otec je více než kdy dřív nablízku Tomu, kterého nám ukazoval jako základ všeho života. Mimo jiné dojímá i skutečnost, že jeho smrt nadešla ve svátek Katedry sv. Petra. Všiml si toho okamžitě don Julián Carrón, který u něj byl když umíral, ve 3 hodiny a 10 minut ráno. Zemřel pokojně, to může utěšit ty, kdo ho měli rádi.“






***

Se svolením převzato z: webu české sekce Vatikánského rozhlasu