Hradec Králové: Profesor mons. Karel Vrána (narozen 24. srpna 1925 v Zahrádce u Ledče n. Sázavou) byl významnou postavou českého exilu a vynikající osobností českého katolického myšlení 20. století. Studoval a působil na řadě zahraničních univerzit a institucí. Značný přínos pro teologii a křesťanskou filosofii v tehdejším socialistickém Československu mělo jeho působení v české Křesťanské akademii v Římě, jejímž byl zakládajícím členem a později ředitelem.
Jejím prostřednictvím se k nám dostávala literatura, jež nemohla být vydávána oficiální cestou, a jež byla pro mnoho kněží a přemýšlivých křesťanů jednou z mála možností, jak se seznámit s pokoncilním vývojem katolicismu. Sám také publikoval zejména v exilových knihách a časopisech (příležitostně pod pseudonymem Pavel Želivan). Věnoval se zejména aktuálním otázkám křesťanské filosofie, kultury a umění. Podílel na českém kulturním životě v exilu i v domácím podzemí - vydávání knih, rozhlasové i jiné přednášky (pro Radio Vaticana, Svobodná Evropa, Deutsche Welle, Deutschlandfunk). Spolu s arciopatem Anastázem Opaskem založil v roce 1972 Opus bonum. Jeho velkou zásluhou je péče o české emigranty - studenty teologie, jimž bylo studium ve vlasti znemožněno. O roku 1978 byl totiž rektorem české bohoslovecké koleje Nepomucenum v Římě a zároveň (od r. 1980) tamtéž profesorem filozofie na Papežské Lateránské univerzitě.
Po návratu z exilu do vlasti přednášel na Katolické teologické fakultě UK filozofickou teologii a antropologii. Nadále působil jako předseda římské Křesťanské akademie a pokračoval v její ediční činnosti. Podporoval také řadu mladých autorů v a umožnil jim publikační činnost. Karel Vrána je nositelem řady církevních i světských ocenění a vyznamenání. (Od roku 2003 je apoštolským protonotářem. Roku 2001 byl vyznamenán Řádem T. G. M.) Po celý kněžský život vnímal svůj niterný vztah ke královéhradecké diecézi z níž pocházel. (Roku 1992 byl jmenován sídelním kanovníkem Katedrální kapituly při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové a roku 1999 ředitelem Diecézního teologického institutu při Biskupství královéhradeckém.) Své rozsáhlé vědomosti předával vděčným posluchačům na různých místech doma i v zahraničí. Lásku k filosofii si uchoval do posledních hodin života. Ještě v předvečer smrti o ní přednášel říčanským farníkům, mezi nimiž 12 let žil a požehnaně působil.
S mons. Vránou se veřejnost může přijít rozloučit při bohoslužbě v pondělí 20. prosince 2004 v 10.00 hodin v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové a tentýž den ve 14.30 hodin v děkanském kostele sv. Petra a Pavla v Říčanech. Po církevních obřadech bude uloženo tělo zesnulého do hrobu na místním hřbitově.
Petr Polehla
Biskupství královéhradecké
Po návratu z exilu do vlasti přednášel na Katolické teologické fakultě UK filozofickou teologii a antropologii. Nadále působil jako předseda římské Křesťanské akademie a pokračoval v její ediční činnosti. Podporoval také řadu mladých autorů v a umožnil jim publikační činnost. Karel Vrána je nositelem řady církevních i světských ocenění a vyznamenání. (Od roku 2003 je apoštolským protonotářem. Roku 2001 byl vyznamenán Řádem T. G. M.) Po celý kněžský život vnímal svůj niterný vztah ke královéhradecké diecézi z níž pocházel. (Roku 1992 byl jmenován sídelním kanovníkem Katedrální kapituly při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové a roku 1999 ředitelem Diecézního teologického institutu při Biskupství královéhradeckém.) Své rozsáhlé vědomosti předával vděčným posluchačům na různých místech doma i v zahraničí. Lásku k filosofii si uchoval do posledních hodin života. Ještě v předvečer smrti o ní přednášel říčanským farníkům, mezi nimiž 12 let žil a požehnaně působil.
S mons. Vránou se veřejnost může přijít rozloučit při bohoslužbě v pondělí 20. prosince 2004 v 10.00 hodin v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové a tentýž den ve 14.30 hodin v děkanském kostele sv. Petra a Pavla v Říčanech. Po církevních obřadech bude uloženo tělo zesnulého do hrobu na místním hřbitově.
Petr Polehla
Biskupství královéhradecké
