Nesmíme se nikdy mstít za utrpěnou urážku, byť by byla sebevíce ponižující. - archiv citátů

4.6.2014, IMA (Foto: Wikimedia Commons)

Není zapotřebí jen lidí odvážných, chytrých a silných…

Není zapotřebí jen lidí odvážných, chytrých a silných…

Četl jsem knížku, která mě velice oslovila. Jmenuje se Invaze a pojednává o vylodění spojeneckých vojsk v Normandii v červnu 1944. Nejde ale o román, spíše o literaturu faktu. A důležité na knížce je skutečnost, že autor nepopsal pouze samotný akt vylodění spojenců, ale pojednal o celé události v souvislostech, včetně několikaletých obsáhlých příprav.

Šlo totiž o nejrozsáhlejší vyloďovací vojenskou akci v dějinách. Zapojeni byli jak politici, tak i vojevůdci, špióni, letci, námořníci, pěšáci, spojaři, duchovní, zdravotníci, vědci, vývojáři, ekonomové, dělníci, pekaři... Muži, ženy, otcové, matky... Tlustí, hubení, pohlední, nepohlední, šikovní i nešikovní. Odvážní i bázliví, šťastní i zklamaní, atd. atd. Pro invazi v Normandii byly vyvinuty i zcela nové technické prostředky, nové taktické postupy. Invaze spotřebovala nesmírné množství prostředků a… bohužel i lidských životů.

Pro většinu těch, kdo byli do invaze zapojeni, byla motivací touha po osvobození od hitlerovského útlaku v Evropě. Pro úspěch celé akce nebylo zapotřebí jen lidí „odvážných“, „chytrých“ a „silných“. Bylo zapotřebí i všech ostatních… V podstatě všech, kteří měli ochotu přijmout své jedinečné místo v onom obrovském celku. Neboť bez odvahy, vytrvalosti a věrnosti těchto zástupů nesčetných a bezejmenných jednotlivců by se nakonec vylodění v Normandii vůbec nekonalo a nepodařilo.

V dějinách, ale i kolem sebe nalezneme spoustu lidí,  kteří – každý na svém místě  a svým nepatrným dílem – spolupracují na té největší „Invazi“ v dějinách. Na Invazi Boží záchrany, která směřuje do srdce každého člověka… Tato invaze se připravovala tisíce let a bude trvat až do konce časů. Je dílem velikého celku Kristovy církve, ale i každého jednotlivce, a to za pomoci jak starých osvědčených, tak i nových postupů a prostředků. Její součástí jsou i osobní ztráty, oběti a bolesti. Jedno je ale již jisté: v první linii této invaze stojí, stál a bude stát její Vítěz, který svůj život již položil a přemohl nepřítele. A na jeho díle, boji, utrpení i vítězství se může podílet každý z nás. 

Se svolením převzato z knížky Ve víru víry,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Několik kapitol z knížky.

 

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Pondělí 26.6.

Gn 12,1-9; Mt 7,1-5

Komentář k Gn 12,1-9: Vyjdi i ty; ne ze své země, ale ze svých zvyků a představ. K přijetí Božího požehnání je třeba i dnes mnohé opustit.

Zdroj: Nedělní liturgie