Láska se neutužuje, když za ní není třeba bojovat. - archív citátů

Opatrný Aleš | Sekce: Kázání

Advent (cyklus C)
3. neděle adventní - C / Stůl slova - Aleš Opatrný

3. neděle adventní - C

Rozbor textu

1. čtení
Sof 3, 14-18a
Čím více člověk zná ze Starého zákona rozsah a hloubku nevěrností Izraele, čím více zná tvrdá slova proroků, která mluvila o zlých důsledcích porušování smlouvy s Hospodinem, tím více užasne nad jásavými a nadějeplnými slovy odpuštění v dnešním úryvku. Tak, jak píše prorok, by se měla cítit církev, kdykoliv koná pokání. Bůh je uprostřed ní, je jí králem, a to ještě víc než ve starozákonní době, protože je přítomen v církvi ve svém Synu, v moci jeho Ducha. A tak by se měl cítit i jednotlivec, když se smíří s Bohem, který pak i nad ním "plesá v radosti", "s veselím nad ním jásá". Pokud se křesťan raduje sám ze sebe, je to dost slabý důvod k jásotu. Ale zahlédne-li radost Boží nad sebou samým a nad ostatními, nad jejich obrácením, nad "zrušením trestu", má důvod k jásotu bez hranic.


2. čtení
Flp 4, 4-7
Boží blízkost a Boží pokoj není jen důvodem k radosti, ale je záchranou, ochranou křesťanova srdce. Dívá-li se křesťan víc na svoje hříchy než na tuto blízkost, těžko se může radovat. Nezažívá- li v sobě Boží pokoj, je těžké, aby se cítil v bezpečí. Jako kněží čas od času tyto věci říkáme a někdy s výčitkou: proč se neradujete? Proč v sobě nemáte pokoj? Ale měli bychom pokorně vědět, že je to někdy i naše vina. Ježíš vyháněl démony, Ježíš uzdravoval nemocné na duchu i na těle, Ježíš dával pocítit, že se království Boží přiblížilo. A my? Pokud ano, dobře. Pokud říkáme: "my ale nejsme Ježíš!", máme pravdu, ale máme vědět, že on říká: "Ještě větší skutky budete dělat, protože já jdu k Otci." Nestačí tedy lidi k radosti a pokoji vyzývat, je třeba jim osvobozením od zla k tomu účinně zjednávat cestu, i když je to těžké. Pokud lidi jen nadchneme svou řečí (přítomností), nutně to z nich vyprchá, nebo se nechávají "nadchnout" znova a znova. Pravé uzdravení mocí Kristovou se pozná podle toho, že jeho plody si nese uzdravený v sobě do dalšího života - nevyprchají, i když nadšení pomine.


Evangelium
Lk 3, 10-18
Perikopa v sobě nese drama, kterým žila nemalá část Ježíšova okolí a které zřejmě pokračovalo i po Ježíšově smrti: Je mesiášem Jan nebo Ježíš? Jan nepochybně lidi fascinoval. Ale fascinace výzvou k obrácení není ještě úplná. V posledku jde o toho, kdo sám přináší spásu, tedy nový život v Duchu. A na něho - tedy Ježíše - Jan zřetelně ukazuje.

Podrobný rozbor textu by byl velmi rozsáhlý. Text totiž není nijak jednoduchý. Povšimněme si aspoň několika zásadních kroků víry, které naznačuje:
- Jan upoutal zástupy svým zjevem i slovem. Otázka "co máme dělat" je pak ta nejlepší, jakou lze položit.
- Janova rada je radou k nápravě života. Ale to nestačí! To je jen předpoklad.
- Jan ukazuje na "toho silnějšího". O toho jde, protože on křtí "Duchem a ohněm", ne už jen vodou. Jinak řečeno: on není jen ten, kdo by vybízel k pokání a vedl k odpuštění. On je ten, který vede k porozumění a k naplnění. On čistí - za ním nezůstává dobro a zlo promíchané k nerozeznání.

K těmto krokům je pak posluchač evangelia osobně vyzýván.


K úvaze
Jan je nenapomínal, ale přiváděl k radostné zvěsti, totiž ukazoval na Krista. Naplnit jeho tři první výzvy je důležité, základní - ale je to jen předpoklad, není to ještě křesťanství. Až tam, kam se dostane Ježíš, až tam, kde je oheň a Duch, až tam skutečně křesťanství začíná. Splnit janovskou úlohu tedy znamená ukazovat, dovádět až ke kontaktu s Kristem, ne jen hlásat nápravu mravů.


Myšlenky k promluvě
Lk 3, 10-18
Kdo je to skutečně křesťan? V názoru věřících i nevěřících často ten, kdo se rozdělí o šaty, jídlo, vidí-li potřebného. Kdo nejedná nepoctivě. Kdo se nedopouští násilí. Kdo dělá to, co radí v dnešním evangeliu Jan Křtitel. Tak smýšlejí mnozí. A uniká jim, že v tomto případě není vlastně o Kristu vůbec řeč, že pro tuto náročnou lidskou ušlechtilost je jakoby nepotřebný. Jan Křtitel je nesmírně důležitý předchůdce. A podobně jeho rady jsou nutnou "přípravkou". Kdyby se člověk nechtěl pro lásku a spravedlnost aspoň trochu nadchnout, sotva by Kristu porozuměl. Jenže nejde nakonec s poslední důležitostí ani o naše dobré činy, ani o Jana Křtitele. Jde o "toho silnějšího", než je Jan. A to je Ježíš, ten silnější, ten, který křtí Duchem svatým a ohněm. A o to jde. Člověku v perspektivě evangelia už nestačí snaha o dobro, i když s ní rozhodně přestat nesmí. Může se stát ale víc. Člověk může být naplněn Duchem, proměněn. Být naplněn ohněm, který zapaluje druhé. A právě kvůli tomu Ježíš přišel. Nejen proto, aby náš život byl o něco ušlechtilejší, přišel kvůli naší proměně. A kvůli tomu, a bychom se - pokud ho přijmeme - stali nástroji k proměně druhých. K prokvašení celého světa. Je tedy třeba projít s Janem ke Kristu. Obrátit se od hříchu, nechat jej utopit v Jordánu, nadchnout se (velmi prakticky!) pro uskutečňování dobra a dojít ve víře ke Kristu. Tady přestávají nezávazné postoje. Oheň může být nebezpečný a Duch, který se zmocní člověka, dělá s ním podivuhodné věci. Ale teprve tam začíná skutečné křesťanství, kde je víra v Krista Vykupitele, kde je spalující oheň, kde naplňuje Duch. Jinak je to v nejlepším případě ušlechtilý humanismus, který jistě není zbytečný, ale který nelze zaměnit za realizovanou víru v Krista. Skrze ní se člověk stává novým stvořením. A k této proměně v nové stvoření jsme vyvolení a povolaní, a to samozřejmě ne jen my sami.
Témata: kázání

Čtení z dnešního dne: Sobota 23.6.

2 Kron 24,17-25; Mt 6,24-34

Komentář k Mt 6,24-34: Kdybych se opravdu řídil těmito slovy, Ježíšův klid a pokoj by mě udělal tolik šťastným a vyzařovaly by ze mě do okolí…

Zdroj: Nedělní liturgie

zveřejněno v rámci mediální spolupráce

Nové vydání INu je na světe

Nové vydání INu je na světe
(23. 6. 2018) Prázdninové číslo časopisu IN! je tady.

Sv. Jan Fisher (svátek 22.6.)

Sv. Jan Fisher (svátek 22.6.)
(21. 6. 2018) Horlivý a zbožný biskup, který žil v chudobě. Reformátor kléru. Popraven králem Jindřichem VII. 22. 6. 1535

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)
(18. 6. 2018) Matt se narodil 2. 5. 1856 v Dublinu v Irsku. Všichni muži v rodině pili tak, že se...

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)

(17. 6. 2018) Prachatický rodák Jan Nepomucký Neumann se stal prvním americkým světcem. Ztělesňoval most mezi různými světy: syn Němce...

Příprava na manželství - osvědčená publikace

Příprava na manželství - osvědčená publikace
(13. 6. 2018) Zkušenost ukazuje, že řada mladých lidí dnes nenachází odvahu k rozhodnutí pro manželství. Tato knížka chce...

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)
(13. 6. 2018) "Na konci života nevidím nějakou tmu hrobu, anebo pec krematoria. Na mě tam čeká otevřená náruč Boha. Není to hezký...