František (Jorge Mario Bergoglio) papež | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
33. neděle v l m / Bůh do nás vkládá naději (papež František)

Zatímco v běžné mluvě ?hřivna? označuje výjimečnou individuální vlastnost ? například hudební či sportovní talent apod. ? v podobenství jsou hřivny Pánovým majetkem, který nám svěřuje, abychom jej zužitkovali.

Dobrý den, drazí bratři a sestry!

Evangeliem této neděle je podobenství ze svatého Matouše (25,14-30). Vypráví o jednom člověku, který si před odchodem na cestu zavolal svoje služebníky a svěřil jim svůj majetek ve hřivnách, což byly ve starověku velké peníze. Prvnímu služebníkovi svěřil pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu. Během pánovy nepřítomnosti měli tito služebníci majetek zužitkovat. První a druhý z nich výchozí kapitál zdvojnásobili; třetí však ze strachu, že ztratí všechno, zakopal obdrženou hřivnu do země. Když se pán vrátil, první dva pochválil a odměnil, zatímco ten, který odevzdal pouze obdrženou částku, byl pokárán a potrestán.

Význam je zřejmý. Člověkem z onoho podobenství je Ježíš, služebníci jsme my, a hřivny představují majetek, který nám svěřil Pán. Co je tímto majetkem? Jeho Slovo, eucharistie, víra v nebeského Otce a Jeho odpuštění… zkrátka spousta věcí, to nejcennější, co má. Toto je majetek, který nám svěřuje nejenom, abychom jej střežili, ale abychom jej rozmnožili! Zatímco v běžné mluvě „hřivna“ označuje výjimečnou individuální vlastnost – například hudební či sportovní talent apod. – v podobenství jsou hřivny Pánovým majetkem, který nám svěřuje, abychom jej zužitkovali. Jáma, kterou v zemi vykopal služebník „špatný a líný“ (v.26), ukazuje na strach z rizika, který blokuje tvořivost a plodnost lásky. Strach před rizikem lásky nás totiž brzdí. Ježíš po nás nechce, abychom uchovávali Jeho milost v trezoru! To od nás Ježíš nežádá, nýbrž chce, abychom ji užili ku prospěchu druhých. Všechna dobra, která jsme dostali, jsou k tomu, aby byla darována druhým, a tak se rozrostla. Je to jako by nám řekl: „Tady máš moje milosrdenství, moji něhu, moje odpuštění: vezmi je a důkladně je využij.“ A co jsme s tím udělali? Koho jsme „nakazili“ naší vírou? Kolik lidí jsme povzbudili naší nadějí? Kolik lásky jsme sdíleli se svým bližním? To jsou otázky, které je dobré si položit. Jakékoli prostředí, i to nejvzdálenější a neschůdné se může stát místem, kde se tyto hřivny rozrostou. Neexistují situace či místa, která by znemožňovala křesťanskou přítomnost a křesťanské svědectví. Svědectví, které od nás Ježíš žádá, není uzavřené, ale otevřené a závisí na nás.

Toto podobenství nás podněcuje, abychom neskrývali svoji víru a svoji příslušnost ke Kristu, nepohřbívali Slovo evangelia, ale nechali jej cirkulovat ve svém životě, ve vztazích v konkrétních situacích jako sílu, která způsobuje krizi, očišťuje a obnovuje. Stejně tak odpuštění, které nám dává Pán, zejména ve svátosti smíření, nedržme uzavřené v sobě, ale nechejme je, aby uvolnilo svoji moc, strhlo zdi, které postavil náš egoismus, a podnítilo nás k prvnímu kroku v zablokovaných vztazích a k navázání dialogu tam, kde už není komunikace... Jednejme tak, aby tyto hřivny, tyto dary, které nám daroval Pán, sloužily druhým a skrze naše svědectví rostly a přinášely užitek.

Myslím, že by bylo hezké, kdyby si každý z vás dnes doma vzal evangelium svatého Matouše a přečetl si 25. kapitolu, verše 14 až 30, a rozjímal o nich trochu. O hřivnách, bohatství a všem, co mi Bůh daroval duchovního a dobrého, o Božím Slovu. Jak to udělám, aby rostlo v druhých? Nebo je budu jenom střežit v trezoru?

Pán nedává všem stejné věci stejným způsobem. Osobně nás zná a svěřuje nám všechno, co je dobré pro každého z nás. V nás ve všech, ve všech je však něco stejného, totiž tatáž nezměrná důvěra. Bůh nám důvěřuje, Bůh do nás vkládá naději! A to u všech stejně. Nezklamme Jej! Nenechme se oklamat strachem, ale oplácejme důvěru důvěrou! Panna Maria je ztělesněním tohoto postoje způsobem nejkrásnějším a plným. Obdržela a přijala ten nejvznešenější dar: osobu Ježíše. A velkodušně Jej nabídla lidstvu. Prosme Ji, aby nám pomohla být služebníky „dobrými a věrnými“, abychom se „radovali se svým Pánem“.

Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Přeložil Milan Glaser 
Redakčně upraveno
 

Čtení z dnešního dne: Sobota 24.2.

Dt 26,16-19; Mt 5,43-48

Komentář k Mt 5,43-48: Snaha o dokonalost, překračování hranic. To je nabídka přiblížení se k Bohu. Vždyť mám být jeho obrazem!

Zdroj: Nedělní liturgie

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2018) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

P. Pavel Kučera - uprchlík a uprchlický farář

(24. 2. 2018) Tzv. uprchlický farář P . Pavel Kučera utekl v roce 1964 z komunistického Československa. Jeho posláním se pak na dlouhá...

Proti jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(23. 2. 2018) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost – a sice...

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2018) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

(21. 2. 2018) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a...

Katecheze o rodinách pro rodiny

Katecheze o rodinách pro rodiny
(20. 2. 2018) Papež František nabízí šest katechezí s mottem: "Mluvme o rodině! Buďme rodinou!"