Život s Bohem nás má učinit otevřenými pro naši původní krásu,  - archív citátů

Sekce: Knihovna

2. Duch svatý a církev

Duch svatý je pojítkem jednoty a společenství v jediném těle, jímž je církev.

z knihy Duch svatý a ekumenismus

Duch svatý uskutečňuje a zjevuje nové stvoření v Kristu v okamžiku vtělení, kdy zastiňuje Marii mocí Nejvyššího (srov. Luk 1,35), v okamžiku Ježíšova křtu, kdy sestoupil a spočinul na něm, o Letnicích, kdy roznítil společenství, aby světu kázalo o Pánu. Třetí článek Apoštolského vyznání "věřím v Ducha svatého" niterně spojuje Ducha svatého s církví svatou a všeobecnou, společenstvím svatých, odpuštěním hříchů, vzkříšením těla a věčným životem. Tímto způsobem se projevuje posvěcující dílo Ducha svatého až po naše doby. Víra v Ducha svatého sjednocuje církev s počátkem, který překonává všechna následující rozdělení a roztržky v dějinách. Víra otevírá také perspektivu communionis sanctorum, které je tajemstvím, ale vyjadřuje také jednotu poutníků – všech, kdo jsou Kristovi, mají jeho Ducha a žijí z naděje na vzkříšení a věčný život – s bratřími, kteří zemřeli v Kristově pokoji (srov. LG 50). Toto putování předpokládá neustálé odpuštění hříchů.

Mezi znamení doby v církvích a církevních společenstvích vidíme větší citlivost ve skupinách a hnutích pro přítomnost a působení Ducha svatého. Tyto skupiny se mají vyhýbat sektářským pokušením a naopak zvláštním způsobem slavit přítomnost Ducha svatého v celé církvi a v celém stvoření. Jsou povoláni k tomu, aby vydávali svědectví ekumenické otevřenosti jiným, vědomi si toho, že Duch vane jako vítr, o němž se neví, odkud přichází ani kam směřuje, aby působil skrytě všude a otevíral společenství mezi křesťany ve světě, který je povolán do Božího království.

Víra v Ducha svatého zahrnuje víru v Kristovu církev. Ta je "jakoby svátost neboli znamení a nástroj vnitřního spojení s Bohem a jednoty celého lidstva" (LG 1). Jako svátost či znamení je složenou skutečností sestávající z dvojího prvku, lidského a božského, společností tvořenou hierarchickými orgány a mystickým tělem Kristovým, společenstvím viditelným a duchovním. Slouží Duchu Kristovu, který ji oživuje k růstu těla (srov. LG 8).

Tato církev, ustanovená v tomto světě jako společnost, trvá a pokračuje v katolické církvi, vedené Petrovým nástupcem a biskupy, kteří jsou ve společenství s ním. Katolická církev zároveň plně uznává, že ostatní křesťané jsou ospravedlněni ve křtu na základě víry, jsou přivtěleni ke Kristu a je proto třeba v nich vidět bratry a sestry v Pánu (srov. LG 8, UR 3). Ba, mimo viditelné hranice katolické církve existují prvky a skutečnosti, jako je psané Boží slovo, život milosti, víra, naděje a láska, a jiné vnitřní dary Ducha svatého a viditelné prvky (srov. UR 3, LG 15). V encyklice Ut unum sint papež Jan Pavel II. zdůraznil, že u ostatních křesťanů existují církevní hodnoty: "Okolo katolického společenství nezeje prázdnota" (UUS 13, také 10). Tato bohatství způsobují, že by se mělo již připustit skutečné společenství mezi katolickou církví a ostatními církvemi a církevními společenstvími. Toto reálné, i když nedokonalé společenství musí vyústit do smíření a plného společenství. Jubileum roku 2000 je příležitostí, abychom společně a živěji objevili tuto pospolitost a vyvodili z toho důsledky pro obnovené ekumenické úsilí.

Duch svatý je pojítkem jednoty a společenství v jediném těle, jímž je církev. Zároveň však Duch působí nesmírnou rozmanitost: rozmanitost služeb a působení, kultur a jazyků. Pavlovské texty Římanům 12,3-5 a 1 Korinťanům 12,4-11 o různosti v Kristově těle byly pročítány v novém světle v dějinách lidstva, národů a samotné církve. Nezvratná a historicky se prohlubující různost křesťanských společenství představuje výzvu, abychom v ní vírou uznali znamení Ducha svatého a pobídku k opětné reintegraci různosti v obnoveném společenství, různosti, která nešťastně vyústila do rozdělení. Na druhou stranu nelze přehlížet, že různost kultur a dějin má nejednoznačné rysy. Může být známkou tvořivé činnosti Ducha svatého, který tak projevuje svou svobodu a bohatství. Může však také být naopak známkou rozštěpení a dezintegrace. Celé dějiny vykazují bohatství i chudobu, milost i hřích. Dějiny jsou nevyhnutelně místem setkání dobrého ducha s tím zlým, s ďáblem, který přináší nesvornost a zasévá rozdělení. Proto je nutné ustavičné rozlišování v církevním společenství, které "všechno zkoumá a co je dobré, toho se drží" (1 Sol 5,21), uznává mezi plody Ducha "lásku, radost, pokoj, trpělivost, blahovůli, dobrotu, věrnost, mírnost, sebeovládání" (Gal 5,22).


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Církev | Duch svatý

Související texty k tématu:

Duch svatý  

Církev

Čtení z dnešního dne: Úterý 19. 3., slavnost sv. Josefa

1. čtení 2 Sam 7,4-5a.12-14a.16; Evangelium Mt 1,16.18-21.24a nebo Lk 2,41-51a

Komentář k Mt 1,16.18-21.24a nebo Lk 2,41-51a: Spravedlivý muž, který svou snoubenku nechtěl vystavit pohaně. Kéž se podobně ujímá těch, kdo jsou ohroženi, kéž se zastává Kristovy církve, kde je pronásledována. V jeho postoji jej chci napodobovat.

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(20. 3. 2024) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Květná neděle

Květná neděle
(18. 3. 2024) Květná (nebo též Pašijová) neděle je označení pro poslední postní neděli před Velikonocemi. Název svátku je odvozen od…

Inaugurace papeže Františka 19. 3. 2013 a svatý Josef

(18. 3. 2024) Papež František je ctitelem svatého Josefa. Pochází z farnosti sv. Josefa, v kostele sv. Josefa zaslechl osobní Boží…

Svatý Josef (svátek 19.3.)

(17. 3. 2024) Svatý Josef je světec, o kterém se mnoho nemluví, ačkoli jeho role v životě Ježíše Krista je naprosto zásadní. Anebo se…

Den sv. Patrika (17.3)

(16. 3. 2024) Pro našince je velkolepá oslava, spojená se svátkem sv. Patrika, možná trochu nepochopitelnou podívanou, která však má…

Jiří Grygar (* 17. 3. 1936)

(16. 3. 2024) Český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za…

Kvůli svému postnímu kázání 12. března 1943 byl zatčen gestapem

Kvůli svému postnímu kázání 12. března 1943 byl zatčen gestapem
(11. 3. 2024) Německý kněz Richard HENKES, který působil v Sudetech a českém pohraničí, vystupoval ostře kriticky vůči nacistické…


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze.