Kdo se umí rozdělit, má z toho nakonec sám víc - archív citátů

Navigace: Tematické texty M Modlitba - soubor tematických textůKrátké texty, citáty Citáty z knihy: Čas pre Boha (Jacques Philippe)

Citáty z knihy: Čas pre Boha (Jacques Philippe)

Poznamenáváme, že mezi křesťanskou spiritualitou a spiritualitami, které se inspirují filozofií nekřesťanské Asie, existuje další podstatný rozdíl: cílem jejich duchovní cesty je ve skutečnosti velmi často buď absolutizování vlastního Já, anebo jistý druh rozplynutí se ve velkém Všem, odstranění utrpení potlačováním touhy a ztrácení individuality. Konečným cílem křesťanského modlitebního života je však něco celkem jiného: proměna v Bohu, který nám stojí tváří v tvář, a oboustranné sebeodevzdání v lásce. Jde o hluboké spojení, které však respektuje odlišnost osob právě proto, aby v něm mohlo dojít ke vzájemnému obdarování v lásce. (8, pozn.)


Nesmíme připisovat metodám a cvičením příliš velkou cenu, i když nám mohou pomoci, neboť bychom tím zaměřovali modlitbu víc na sebe než na Boha. (9)


Kdo vytrvá v důvěře, dostane nekonečně víc, než se odváží prosit nebo doufat. Ne proto, že si to zaslouží, ale proto, že to Bůh slíbil. (13)


Kdo se rozhodne pro modlitbu srdcem, musí se na prvním místě snažit o věrnost. Není důležité, aby modlitba byla pěkná a úspěšná, bohatá na hluboké myšlenky a pocity, ale především aby byla vytrvalá a věrná. Není třeba se zaměřovat nejdříve na kvalitu modlitby, jak bychom to mohli vyjádřit, ale na věrnost v modlitbě. Kvalita bude ovocem věrnosti. (13-14) ...
Zatím si zapamatujme jedno: je lepší se modlit skromně, ale pravidelně a věrně, než se modlit vzletně, ale zřídka. Jedině věrnost umožňuje, aby život v kontemplativní modlitbě přinesl všechnu svou zázračnou plnost. (14)


Člověk čistého srdce není podle evangelia ten, kdo nemá žádný hřích a nikdy si nemá co vyčítat, ale ten, kdo má ve všem, co dělá, upřímný úmysl zapomenout na sebe, aby se líbil Bohu a žil pro něho, ne pro sebe. (14) ...
Pravá láska je čistá v tom smyslu, že nesleduje vlastní zájem, ale jediným jejím cílem je potěšit milovanou bytost. (14-15)


Modlitba mi dá milost prožívat o mnoho plodněji každý
okamžik mého života. (22)


Jestliže se věnujeme Bohu, Bůh se postará o naše věci lépe než my. (24)


Duše se od sebe odlišují mnohem víc než tváře. Vztah každé duše k Bohu je jedinečný, a v důsledku toho i její modlitba.
... Každý věřící má ve svobodě a na podnět Ducha svatého objevit, kterou cestou ho chce Bůh vést. (35)


V modlitbě srdcem je nejdůležitější pasivní složka. Je třeba méně dělat a více se vystavit Božímu působení. ...Někdy je dokonce nevyhnutelné přerušit naši činnost, aby v nás mohl svobodně působit Bůh. (41)
Odevzdejme svou ubohost Božímu působení a naše modlitba bude mnohem cennější než ta, s kterou bychom byli my spokojeni! Sv. František Saleský se modlil takto "Jsem jen poleno, hoď ho do ohně!" (42)


Ale existuje další forma Boží přítomnosti, která je pro kontemplativní život velmi důležitá: Boží přítomnost v našem srdci. (5O) ...
Je pravda, že lidské srdce je propastí bídy a hříchu. Ale ještě hlouběji je Bůh. (52)


Meditace má i svá úskalí; může se stát spíše cvičením rozumu než srdce a člověk může být někdy více soustředěný na úvahy o Bohu než na Boha samého. Může ho upoutat činnost vlastního ducha, protože v ní nachází určitý požitek. (75)


Pokud je naše modlitba ještě příliš "v hlavě", pokud spočívá především ve vlastní aktivitě ducha, roztržitost nás ruší, neboť když je člověk roztržitý, již se nemodlí. Ale jestliže z milosti Boží přejdeme do hlubší modlitby, jestliže se naše modlitba stane spíše modlitbou srdce, pak nás roztržitost již tolik nevyruší: duch může být trochu roztržitý (a v podstatě bude vždy provázen určitým plynutím myšlenek), ale to nebrání srdci modlit se.
Správnou odpovědí na problém roztržitosti tedy není větší soustředěnost ducha, ale intenzivnější láska v srdci.

(Jacques Philippe: Čas pre Boha Vydavateĺstvo Serafín, Bratislava 1993, 82)


Témata: Modlitba

Čtení z dnešního dne: Neděle 19. 11.

Př 31,10-13.19-20.30-31; Žalm 128; 1 Sol 5,1-6
Mt 25,14-30

Při čtení evangelia této neděle se posluchači často ptají, zda potrestaný třetí služebník netrpí bezpráví. Vždyť pán je tvrdý a „sbírá, kde nerozsypal“. Úvaha vypravěče však poukazuje na důležitý detail: Cožpak třetí služebník neznal Pána dobře? Vždyť ví, jak smýšlí! Jde o zaměstnance, který neprovede zadanou práci a ještě se vymlouvá. Nejde tedy o odsouzení těch, kdo mají úzkostnou povahu. Je třeba nepřehlédnout, v jaké souvislosti náš úryvek zaznívá, protože není obecná! Jde o texty mluvící o konci světa. Proto je pravděpodobné, že zde je řeč o přijetí evangelia v kontextu široké židovské komunity. Mnozí evangelium nepřijali, protože jim nezapadalo do tradic a vlastních představ o prožívání víry. Ale i dnes jsou lidé, kteří utíkají do minulosti, v níž spatřují jistotu. Nic „nového“ ze strachu nepřipouští. To ovšem nenese plody, které Pán očekává.

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...

Litanie ke Kristu Králi

(16. 11. 2017) Kriste, Králi všeho tvorstva, smiluj se nad námi. Kriste, Králi národů, Kriste, Králi králů, Kriste, Králi nebe i...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2017) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2017) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2017) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens...