Kdo se umí rozdělit, má z toho nakonec sám víc - archív citátů

Navigace: Tematické texty E EucharistieDelší texty Láska dovršená - rozjímání (Anselm Grün)

Láska dovršená - rozjímání (Anselm Grün)

(Z knihy Exercicie pro všední den)


Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, kdy měl přejít z tohoto světa k Otci. A protože miloval svoje, kteří byli ve světě, projevil jim lásku až do krajnosti.(Jan 13,1)

Pro mne k exerciciím patří, abych v nich rozjímal o největším tajemství lásky, které nám Kristus dal, o tajemství eucharistie. Za klíč k eucharistii jsem vybral první verš 13. kapitoly Janova evangelia: "Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k otci; miloval své, kteří jsou ve světě a prokázal svou lásku k nim měrou nejvyšší."

Jan tímto veršem vykládá nejen mytí nohou, nýbrž i eucharistii. V obraze mytí nohou Jan vyjadřuje to, co nejhlouběji poznamenávalo celý život Ježíšův a co chtěl ještě jednou položit na srdce svým učedníkům při večeři na rozloučenou. Už Ježíšovo vtělení je pro Jana výrazem Boží lásky. "Tak Bůh miloval svět, že Syna svého jediného dal" (Jan 3,16). Svou vinou jsou lidé neschopni lásky. Stáhli a uzavřeli se sami do sebe. A tu přišel Ježíš, aby je svou láskou opět uschopnil k lásce. Uzdravoval nemocné, láskyplně se skláněl k bolavým místům, která lidé skrývají před sebou i před druhými. To se nejzřetelněji ukázalo při mytí nohou. Tu Ježíš pokleká, aby se nás dotkl na nejbolavějším místě a aby nás uzdravil a aby nám umyl naše prachem této země ušpiněné nohy; nohy, které jsou nepohledné, zablácené, poraněné trny a střepy z cest. Staří mluvili o Achilově patě, kde jsme zranitelní. Největší ranou, která nás trápí, je rána smrti a rána samoty, která se nejradikálněji projevuje smrtí. K té se Ježíš při svém ukřižování sklání, aby se nás na tomto zranitelném místě dotkl a uzdravil nás. Ježíš umírá s týmž slovem na rtech, jímž popisuje Ježíš jeho lásku při mytí nohou. Ježíš nás miluje až do konce. Když umírá, říká: "Dokonáno jest."

Jan mytím nohou a řečí na rozloučenou, která následuje, nám popisuje, oč při každém slavení eucharistie jde. V eucharistii slavíme Ježíšovu lásku, jíž nás miloval až do konce. Dát sebe někomu k jídlu je výrazem největší lásky. Dává-li se nám Ježíš za pokrm a v podobě chleba, který smíme žvýkat, pak to je jakoby polibek lásky, jímž nás líbá. A dává-li nám svou krev v podobě vína, pak začínáme tušit, že jeho láska je sladší než víno. Vpíjíme do sebe jeho božskou lásku, abychom opět byli schopni milovat se navzájem. Při každém slavení eucharistie nám Ježíš prokazuje svou lásku měrou nejvyšší. Tu se k nám sklání, k našim poraněním a urážkám, kleká si k nám, aby se dotýkal našich nohou, které se ušpinily na prašných cestách našeho všednodenní, které jsou zabláceny naší vinou, kterou jsme se svou nepozorností nebo zlobou obtížili. Ježíši smíme ukázat všechno, co jinak před lidmi skrýváme. On se nás láskyplně dotkne a obmyje nás a - budeme čistí.

V eucharistii nám Ježíš zanechal odkaz své lásky. V ní se zviditelnilo a zhmotnilo vše, co konal během celého svého života. Mluvil k lidem slovy lásky, slovy, která jim přislibovala otcova láska, slovy, která vycházela z jeho milujícího srdce. Napřimoval a odvahu dodával lidem, kteří nebyli schopni sebe samé akceptovat. Ukazoval jim jejich nedotknutelnou důstojnost. Uzdravoval jejich rány. Zval zpět k životu a k Bohu celníky a hříšníky, které zbožní odvrhli a ukazoval jim novou cestu. Ve svých podobenstvích oslovoval lidi situacemi, které oni sami ze života znali, a vyprávěl jim o Bohu tak, že se jim otevřely oči. Jan vkládá Ježíšovi při poslední večeři řeč na rozloučenou, kde ještě jednou před svou smrtí řekne to, co mu leží na srdci. Slova lásky to jsou, co ruší hranici mezi nebem a zemí, mezi Bohem a člověkem, mezi životem a smrtí. Tato slova lásky mluví při každé eucharistické slavnosti vyvýšený Kristus k nám; adresuje nám tato slova z nebe, ale současně i jako ten, který je uprostřed nás. Skutečností se tu stává, co Ježíš ve své řeči na rozloučenou praví: "A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já" (Jan 14,3). Při slavení eucharistie jsme tam, kde je Kristus. Je tu intimní kruh učedníků. Ježíš nám otvírá své srdce slovem s hostinou. Dává tu sebe sama: Vezměte a jezte. To jsem já sám. Já se vydávám za vás, abyste vy mohli žít a věřit v mou lásku a v lásku Otce a abyste se navzájem právě tak milovali. Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.

Ježíš při poslední večeři, při mytí nohou a při své smrti na kříži vryl zcela hlubokou stopu své lásky do tohoto světa. A v každé eucharistii se stopa této lásky pro nás zviditelňuje. Eucharistii však slavíme také proto, abychom v tomto světě zanechali stopy své lásky. O Ježíšovi se praví: "Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu otec dal všechno do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází, odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se" (Jan 13,3-4). Ještě ustanovuje znamení své lásky. My víme právě tak jako Ježíš, že jsme od Boha vyšli a že se opět k Bohu vrátíme. Otázka je, jaká znamení lásky konáme. Eucharistie není jen Ježíšova hostina na rozloučenou, nýbrž i naše vlastní. Slavíme při ní Ježíšovu smrt a jeho vzkříšení a předjímáme v ní i svou vlastní smrt a své vzkříšení. Vyznáváme, že i my jsme zde na zemi jako hosté. A tak je slavení eucharistie pro nás pozváním, abychom tváří v tvář našemu rozloučení vědomě žili a zanechali tak lidem znamení své lásky, která zůstávají. Pokuste se v příštích dnech slavit eucharistii v tomto smyslu. Prociťte, co to znamená, že vás Ježíš miluje až do krajnosti, že se za vás vydává, že se vám dává za pokrm a za nápoj. A uvažujte o tom, jak byste mohli osvědčit svou lásku vůči lidem, kterou dostáváte; těm lidem, které dnes potkáte; jak byste jim rádi ukázali, že je milujete až do krajnosti, až do konce, že je milujete bez výhrad, že vaším vlastním poselstvím je láska; že láska je vaším posledním slovem, které byste jim rádi zanechali. Ve východní církvi obvykle přistupují ke sv. přijímání s rukama zkříženýma na prsou. Pokuste se v příštích dnech meditovat s tímto gestem. Zkřižte své ruce na prsou a představte si, že ve vašem srdci dlí Kristus se svojí láskou, s níž vás miluje až do krajnosti. V gestu kříže ochraňujte Kristovu lásku ve svém srdci jako to, co je nejvzácnější vůbec. Odevzdejte se tomuto gestu a představujte si přitom, že Kristova láska ve vás jako oheň proniká vším, všechno naplňuje a svou něhou zahřívá. Pak myslete na ty lidi, kteří vám leží na srdci a představujte si, jak se tato láska z vašeho srdce přelévá i na ně a oni tím nejsou chudší, nýbrž že v sobě pocítí novou vitalitu a hluboký vnitřní mír; buďte si jisti tím, že Boží láska, chráněná ve vašem srdci, stačí pro všechny, s nimiž se dnes setkáte.

Modlitba
Pane Ježíši Kriste, děkuji ti za odkaz tvé lásky, který jsi nám věnoval v eucharistii. Děkuji ti, že se mne v každé eucharistii dotýkáš svýma uzdravujícíma láskyplnýma rukama, že mne svou láskou zcela pronikáš, takže se mohu sjednotit s tebou, jenž ses pro mne zcela vydal. Daruj mi ochotné srdce, abych tě do sebe tak přijal, že uzdravíš všechny mé rány a urážky; aby se tvé slovo lásky ve mně stalo tělem a já jsem se stal transparentním pro tvoji lásku. Amen.



Z knihy: Exercicie pro všední den (Anselm Grün)
Vydalo: Karmelitánské nakladatelství



 


Autor: Anselm Grün

Témata: Eucharistie

Čtení z dnešního dne: Sobota 18.11. Posvěcení římských bazilik svatých apoštolů Petra a Pavla

Sk 28,11-16.30-31; Mt 14,22-33

Komentář k Mt 14,22-33: Ochota k následování. Potom ale zachvácení strachem a nedostatkem víry. A nakonec: Ježíšova záchrana před vlnami a zklidnění vichru. Dodnes v církvi stejné pořadí!

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...

Litanie ke Kristu Králi

(16. 11. 2017) Kriste, Králi všeho tvorstva, smiluj se nad námi. Kriste, Králi národů, Kriste, Králi králů, Kriste, Králi nebe i...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2017) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2017) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2017) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens...