Navigace: Tematické texty R Různé texty´Pokoj a dobro´ - související texty Panelová diskuse ke kapitolám III. a IV. 3.5.2001, reportáž

Panelová diskuse ke kapitolám III. a IV. 3.5.2001, reportáž

Pohled z druhé strany.

Reportáž z panelové diskuze nad třetí a čtvrtou kapitolou dokumentu Pokoj a dobro čt. 3.5.



Panelová diskuse v kostele svatého Vojtěcha v Dejvicích, čtvrtek 3.5. 2001, 20,00hod.
Vzhledem k tomu, že tón listu Pokoj a Dobro je v kapitole III. a IV. vůči protagonistům transformace povětšinou káravý, byla naše panelová diskuse v obsazení ing. Pavel Prosek, ing Miroslav Tyl, ing Tomáš Ježek s oponenturou prof. Mlčocha příslibem bouřlivého večera.

V úvodu diskuse shrnul Dr. Václav Peřich, moderátor večera, průběh našich svatovojtěšských setkávání nad uvedeným listem a připomněl z pléna nejčastěji kladené otázky: Jaký je účel listu? Co se s ním plánuje? Bude v něm také obsaženo sebedefinování křesťana v současné společnosti? Budeme se snažit nevěřící vodit za ručičku? Poučovat?

Následovalo krátké exposé jednotlivých účastníků diskuse. Bývalý ministr pro privatizaci ing. Tomáš Ježek list hodnotí vcelku kladně, např. kapitolu V. považuje za vynikající. Vážné připomínky má ke kapitole III. Domnívá se, že profesionální ekonom by ji takto nemohl napsat, protože vykazuje neporozumění problematice. Ing Ježek se ptá, kdo konkrétně podcenil morální rozměr transformace a co znamená ho nepodcenit. Zdědili jsme společnost silně morálně zdevastovanou, chybám se nedalo vyhnout. Policie a soudy byly v minulém režimu symbolem všeho zlého a najednou měly začít fungovat lépe, než v západní Evropě. Morálka je jakýmsi plotem, chránícím soukromí každého člověka. Stát je jen částí tohoto plotu. Zbytek je vytvářen sebekontrolou všech lidí ve společnosti. V současnosti se již rozbíhají mechanismy, které budou tvořit společnost „slušných“ lidí (např banky mají seznamy platičů a neplatičů apod.). Při transformaci se dělaly chyby, ale také mnoho dobrého.

Marka Bendu omluvil ing. Miroslav Tyl. Marek se ten večer opravdu zúčastnil diskuse v televizi. A pak nasadil bývalý ministr zemědělství ing. Miroslav Tyl velmi kritický tón. V dokumentu se podle něj podsouvá myšlenka, že sociálně tržní hospodářství je totožné se sociálním učením církve. To v žádném oficiálním dokumentu nelze najít. Sociálně tržní kapitalismus je německý model, který byl použit v Německu po válce. Řešil situaci, kdy se vláda musela vyhnout absolutně všem konfliktům. Tento model nemá příliš společného s trhem. Jeho geopolitické vnucování má jiné, než sociálně-ekonomické cíle. To pak souvisí s tím, jak se pojem sociální hodí k pojmu trh. Míchání obou pojmů je taktikou, která vede k nedorozumění. Od Otců správců morálky by ing . Tyl spíše čekal naladění na kritickou strunu vůči soužití homosexuálů, potratům apod. Soupis všech problémů je vyjmenováván odtrženě od vývoje demokracie, svobody a společnosti. Text listu je přesto cenný.

Podle ing. Pavla Proseka, který transformaci prožíval z pozice statistika, listu chybí prolínající se postoj pokory. Dokument je podle něj rozsáhlý a přehledně strukturovaný. Možná by byl lepší menší záběr a vyšší kvalita. List se zabývá chybami demontáže komunismu a zapomíná, že chyby společnosti jsou také našimi chybami, chybami církví. Nelaciná radostnost by měla být vlastností křesťana. Pak je lépe použít jiný, než posmutnělý, rozmrzelý tón. V listě jsou smíchány nedostatky vyhnutelné a nevyhnutelné. Např.: podceněna nutnost občanských ctností. Jenže ctnosti, to je na generace. Co takhle v listě přijít na konkrétní řešení. Např.: Co zahrnout do sociální sítě, a co ne.

Následovala obhajoba prof. Mlčocha. Prohlásil, že za kritické připomínky se musí děkovat. Heslem polistopadové společnosti nebylo Masarykovo „Nebát se a nekrást,“ ale „Nebát se krást.“ Podle prof. Mlčocha se jedná v mnoha případech o spor jednotlivých ekonomických škol. Dále poznamenal, že i pojmenovávání věcí má jakýsi osvobozující účinek. Prof. Mlčoch uvítá všechny nabídky „pravičáků“ ke spolupráci.

V diskusi se z pléna ozývaly připomínky, že v listu chybí vize kam dál, co máme dělat. Tým odborníků, kteří list vypracovávají by měl být politicky vyváženější a list by měl obsahovat východiska pro chování křesťana v současné společnosti. Podle nadšení k vylepšování to myslím vypadá na list Pokoj a Dobro II.

Dr. Peřich zakončil pohled na list Pokoj a Dobro ze strany těch, kteří transformaci osobně prováděli četbou z Písma. Z Písma, které pojítkem mezi katolíky i evangelíky, mezi pravičáky, levičáky i středňáky.



Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 25. 4., svátek sv. Marka

1. čtení 1 Petr 5,5b-14; Evangelium Mk 16,15-20

Komentář k Mk 16,15-20: Markova spolupráce s Petrem a to, co s naším Pánem zažil, se odrazilo v jeho celém životě. Dokážu proměnit v život to, co jsem skrze církev obdržel?

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťanská nostalgie nefunguje

Křesťanská nostalgie nefunguje
(24. 4. 2024) Obranné křesťanské strategie jsou plodem nostalgického návratu do minulosti, což nefunguje, řekl m.j. papež František na…

Žena, která neohnula hřbet: Růžena Vacková (* 23. dubna 1901) / audio k poslechu

(22. 4. 2024) Od nacistů trest smrti, od komunistů 22 let tvrdého žaláře.

Co obsahuje vatikánský dokument Dignitas Infinita (Nekonečná důstojnost)?

(22. 4. 2024)  Co se v dokumentu píše a v čem je překvapivý?

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2024) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači…

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2024) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v…

Den skautů - 24. duben

Den skautů - 24. duben
(21. 4. 2024) Na svátek sv. Jiří se připomíná Den skautů.

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)
(19. 4. 2024) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…