Bez Boha nemůžeš učinit nic, co by prospělo jeho království. - archív citátů

Navigace: Tematické texty P Příběhy ke katecheziO ctnosti spravedlnosti Pašák - spravedlnost a výchova

Pašák - spravedlnost a výchova


Na co má dítě především právo?
Na rodiče, kteří se nerozejdou a kteří je láskyplně, ale důsledně vychovávají.

_____________________

 

Porodní bába, která čtyřicet let pomáhala při porodech, vzpomíná:

Konečně to přišlo. Řezníku Herrmannovi se narodil kluk, který dostal jméno Jan. Otec byl radostí celý bez sebe, že má mužského potomka, a každé dítě, které prošlo kolem řeznictví, dostalo kus salámu.

Synáček zatím řval. Od začátku to byl domácí tyran. Ve dne chtěl spát a v noci ho museli nosit z místnosti do místnosti, aby nekřičel. Namítala jsem: „Vychovávejte chlapce rozumně. Učte ho od začátku poslušnosti a řádným návykům. Neomezeným plněním všech jeho přání a žádostí ho vychováte pro polepšovnu.“ Matka však nechtěla nic slyšet: „Až jednou dostane rozum, nechá i svých zlozvyků. Dítěti se musí dopřát svoboda, aby se vyvíjelo.“

Asi po roce, když jsem šla kolem jejich domu, mě paní Herrmannová pozvala dál. Honzík seděl právě na stole. Měl v rukou matčiny velké nůžky, klátil se na nočníku sem a tam a odstřihával květinám na okně listy.

„A pak se tu má jíst?“ nemohla jsem si odpustit poznámku.
„Co mám dělat? Nechce mi sedět, jen když je u okna...“
Vzala jsem klukovi nůžky z rukou. „Co když si vypíchne oko, paní Herrmannová ...“

Vtom malý zrudl, zaťal pěstičky a začal kopat, křičet a zuřit.
„Ano,“ smál se otec, „to je charakter. Ten má říz a nenechá si nic líbit.“
A matka se omlouvala: „Křičí tak dlouho, až mu dáme, co chce. Co se dá dělat... Dám mu to, aby byl pokoj. Až dostane jednou rozum, tak se změní. Je ještě tak malý...“

Beze slova jsem kloučka energicky chytila a sesadila i s jeho trůnem na zem. „Buď zticha a dělej...“ a přísně jsem se na něj podívala. Seděl, ani nedutal... jen zhluboka vzdychal, ale neodvážil se ani muknout. Takové nezvyklé zacházení... Jen tázavě pokukoval po otci a matce. Ti ale byli právě tak ohromeni jako on a matka prohlásila: „Je vidět, že nemáte žádné děti. Jinak byste se k nim nemohla takhle chovat. Je přece ještě tak malý a nemá rozum...“

Měla jsem chuť říct: „Pak se k vám hodí.“ Ale byla jsem zticha a odešla jsem. Tady bylo všechno marné.

Jednou seděla celá rodinka venku u stolu. „Nechci jíst!“, řval Honza a hodil talíř s polévkou na zem.
Otec se smál: „To je přece pašák, ten náš Honza!“

Ano, byl to pašák a byl den ode dne lepší. Když se objevil venku, všechny děti se rozutekly. Později týral kuřata. „To je jenom havěť.“ říkal starý Herrmann.

Honza začal chodit do školy. Byl tvrdohlavý a lstivý a nikdo si před jeho záludností nebyl jistý. Protože nemohl své ohavnosti tropit otevřeně, byl potají o to zchytralejší. Učitel několikrát navrhl, aby šel chlapec do domova pro těžko vychovatelné děti. Nikdo si to však nechtěl u Herrmanna rozházet, a tak se nic nedělo.

Jednou o posvícení se otec a syn do sebe pustili. Poté, co třináctiletý klacek už za dopoledne utratil všechno, co bylo v kase, sáhl po klíči od trezoru. To už bylo na starého Herrmanna příliš. „Dokud budu pánem v domě já, patří to mně. Rozumíš?!“ Tu kluk ve vzteku popadl řeznickou sekeru a chtěl otce udeřit. Rána šla vedle.

Herrmann zůstal jako omráčený bleskem. Najednou se mu otevřely oči a zároveň ho popadl bezuzdný vztek. Poprvé kluka popadl a nařezal mu. Ovšem jako beze smyslu, nadmíru, nekontrolovaně. Téměř by ho ubil, kdyby se mezi ně nevložila matka a řezníkovi pomocníci. Celý dům pak běhal s modrými a černými boulemi. Honza pak ležel několik týdnů v posteli.

Otec odvedl pořádnou práci. Jenže už bylo pozdě. Náhlá proměna vyvolala to, co v chlapci dřímalo, totiž pomstu, zákeřnost a surovost. K tomu se přidala nenávist.

O několik měsíců později skutečně ubil otce sekerou. Zákeřně, zezadu... Ve vsi to vyvolalo ohromné pobouření. Něco takového se tu ještě nestalo. A přece... všichni to viděli a cítili. Otec a matka sami vyvolali zlo, které je zahubilo.

Hodně rodičů si tenkrát uvědomilo, že výchova dětí je důležitý a těžký úkol; že se s ní nesmí čekat, až jednou ten "můj malý" dostane rozum... 


 

Se svolením zpracováno podle knihy:
Příběhy psané životem, Pierre Lefevre,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno

 

Související texty k tématu:

 

"Příběhy pomáhají s katechezí"
Příběhy ke katechezi“ vznikly z potřeby rychle a účinně najít vhodný příběh k určitému tématu, který chceme sdělit druhým. Povídky jsou sesbírány v rámci Arcidiecézního katechetického střediska v Praze. Ve spolupráci s webovým portálem Pastorace.cz mohou sloužit širokému spektru uživatelů. Všechny povídky jsou zveřejněny s laskavým svolením vydavatelů. Rozdělení: dle témat / seznam jednotlivých příběhů.

Čtení z dnešního dne: Středa 22.11.

2 Mak 7,1.20-31; Lk 19,11-28

Komentář k 2 Mak 7,1.20-31: Matka, která dodávala odvahu, je svou statečností vzorem pro naše chování v církvi. Odvážné ženy, které povzbuzovaly své vězněné manžely, ač byly nuceny režimem k rozvodu. Vzor pro každodenní nesení břemene i v našich dobách klidných.

Zdroj: Nedělní liturgie

Stipendia KAAD pro studium a bádání v Německu

(21. 11. 2017) Německá katolická stipendijní organizace Katholischer Akademischer Ausländer-Dienst e.V. (KAAD) poskytuje mladým...

C. S. Lewis

(21. 11. 2017) ateista, konvertita, apologeta a ´tvůrce Narnie´ (? 22. 11. 1963)

Slavnost Ježíše Krista Krále

(20. 11. 2017) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém...

Světový den chudých

(18. 11. 2017) Světový den chudých se připomíná vždy 33. neděli v mezidobí, tedy neděli před slavností Ježíše Krista Krále.

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...