Bez Boha nemůžeš učinit nic, co by prospělo jeho království. - archív citátů

Navigace: Tematické texty V VánoceTématické diskuze Půlnoční - text diskuze (01.2001-04.2001) - iniciátor A. Opatrný

Půlnoční - text diskuze (01.2001-04.2001) - iniciátor A. Opatrný

SMYSL, FORMA A OBSAH PůLNOčNíCH Mší (08.01.01)

Vyzývám k ohlédnutí se za vánočními svátky, zejména k diskusi nad smyslem, formou a obsahem půlnočních mší a nad cílem kázání na nich, dokud je máme v čerstvé paměti.

Krajní názorové pozice:
- "půlnoční mše je vynikající evangelizační příležitost", - "návštěvníkům bohoslužby vůbec o víru nešlo, už nechci toto divadlo, doplňující štědrovečerní stůl a horu dárků dělat".

Obvyklé případy:
- pár výtržníků brzy odejde, ostatní jsou slušní a z velké části nezúčastnění, - hezká hudba "vše přikryje" a jednoroční účastníci si slíbí, že za rok přijdou zas - což většinou dodrží, - část účastníků zůstane do kázání, potom slušně nebo více či méně znechuceně odcházejí

Méně obvyklé případy:
- je bohoslužba slova, ne mše (např. pražská katedrála), - pro výtržnosti je třeba bohoslužbu předčasně ukončit , - půlnoční se slaví téměř stoprocentně s "kostelními návštěvníky", takže žádný problém není (zažil jsme několikrát u sv. Vojtěcha v Praze)

Jaký je Váš názor po vyhodnocení letošních (případně loňských a předloňských) zkušeností?



P. Aleš Opatrný






Odpovědi(21):
(Odpovědi jsou řazeny odspoda, tedy první reakce je nejníže...)



ODPOVěď "ČERNéMU" (13.04.01)
Svět věřících není svět "růžovoučkej". Je to stejný svět, jako svět váš. Někdy je hodně těžké v něm žít. Ale je v něm i radost, velká, úžasná, nevyčerpatelná radost. Ta Radost přišla na svět o Vánocích a o Velikonocích se rozlila do celého světa. Je všude, ale každý ji nevidí. Kdybyste ji viděl, byl by i pro vás svět barevnější - ne růžový, ale plný pastelových i duhových barev. Přijďte do kostela - třeba na půlnoční nebo na vigilii vzkříšení o velikonoční sobotě. Přijďte, možná zahlédnete paprsek něčeho nového, něčeho, pro co stojí za to žít.
autor: David Petrla


PůLNOčNí MšE JE PříLEžITOST (13.04.01)
Podle mého názoru má spíše pravdu ten názor, který říká, že půlnoční mše je evangelizační příležitost. Pouze bych dodal, že nikoliv "vynikající", nepřeceňoval bych tento její rozměr, ale bral bych ji vážně. Když si pomůžu příměrem z obchodního světa: Obchodník nebo marketingový pracovník by se příležitosti, kdy mu někam dobrovolně přijdou lidi, v žádném případě dobrovolně nevzdal. Půlnoční bohoslužba nemusí být nutně eucharistická, ale bohoslužba nebo pobožnost by to podle mne být měla.
autor: David Petrla


PůLNOčNí MšE (17.02.01)
Proč ne? je to obrovnská příležitost k tomu, aby naši spoluobčané přišli do kostela. Nemáme žádné problémy s nekázní "jednoročáků". Máme službu a také vždy žádáme o asisitenci Policie. Kostel nejde zavřít, co je v něm i před ním lidí, ale žádné výtržnosti nestrpíme!!!
autor: Raifová


AD: "PETROVICE, MISIJNI KRIZ" (07.02.01) (15.02.01)
Možná, že jste si již někdy někde všiml (asi spíše na venkově), že u kostela se nachází dřevěný kříž s cedulkou "SV. MISIE 18?? či 19??". I u nás ve farnosti takový kříž máme. Je to památka na duchovní obnovu /evangelizaci?/ farnosti v dávné minulosti. No a náš P. v minulém- jubilejním roce se rozhodl "SV. MISIE"-tedy tu duchovní obnovu farnosti opět uspořádat. Pozval jednoho řeholního kněze a ten měl během víkendu několik programů pro různé skupiny farníků (mládež, manželé, staří..). A smysl toho nošení svíček byl - kromě mnohovrstevné symboliky světla - ten, že se všichni účastníci půlnoční mohli dobrovolně, aktivně a bohulibě zapojit a tím se cítit o trochu víc než nezvaní hosti. V tu chvíli někam patřili.
autor: Jiří Musil


AD: "PETROVICE, MISIJNI KRIZ" (07.02.01)
Pisete o "misijnim krizi" a ze se to ucstnikum libilo. Jaky byl smysl a jak to bylo vysvetleno? Dekuji
autor: Bedrich Novak


SMYSL, FORMA A OBSAH PůLNOčNíCH Mší ?! (07.02.01)
Především díky za toto téma. Letošní "půlnoční" - účast přes 200 osob (v neděli na 2 mších 100-150), u sv. přijímání asi 20 osob, před přijímáním spontánně odešlo asi 60 mladých. Zájemci o půlnoční čekali před zamčeným kostelem od 10.30, po otevření kostela v 11.30 ho v mžiku zaplnili. Farníci byli vpouštěni do kostela sakristií, jinak neměli šanci. Po mši ministranti rozdali účastníkům svíčky, které si mohli zapálit a poté položit o několik metrů dál u misijního kříže. Nevěřící to hodnotili velice kladně. K tradičním půlnočním mším se stavím spíše odmítavě. Na druhé straně, když se nám hrnou lidé do kostela, měli bychom přemýšlet, jak je oslovit (i když vánoční nadšení bývá kratičké).
autor: Jiří Musil, Praha 10-Petrovice


PáR POSTřEHů Z CHODOVA V. (27.01.01)
V. pokračování z Chodova: 9. Nakonec pár cenných drobností, které se nám osvědčily a které mohou přispět k dobrému půlnočnímu „setkání“: Dobrá, vlídná a srozumitelná propagace, osobní přivítání každého příchozího u vchodu, nabízené letáčky s rozepsanými koledami, které se budou zpívat, s osobním přáním a kontaktními adresami a telefony na všechny pořádající církve (osvědčilo se použít kvalitní vánoční přání z Pastoračního střediska J, potažmo z BTM, do kterých lze potřebné nechat dotisknout), dobrá pořadatelská služba schopná případně citlivě zklidnit či nakonec „vyvést“ příliš velké rušiče (nepodcenit – raději více dvojic než méně!), velmi, podtrhuji, velmi dobré - třeba i doplňkové - ozvučení (při 10násobné návštěvnosti se zvukové podmínky v kostele zcela změní!!!), pokud možno stručné a jasné moderování, co nejosobnější a nejkonkrétnější oslovení při kázání, závěrečné čajové pohoštění a možnost chvilky setrvání v kostele po skončení oficiální části.
autor: P. Petr Hruška


PáR POSTřEHů Z CHODOVA IV. (27.01.01)
IV. pokračování z Chodova: 7. Pokud se půlnoční pořádá v ekumenické spolupráci (a to bych vždy doporučil, kdykoli je to trochu možné), je nutné dobré předchozí „očuchání se“ navzájem a společná příprava jak modlitební, tak praktická. Myslím, že je někdy lépe méně, ale v pohodě a kvalitně, než více, ale ve stresu a komunikačních kolapsech. I to je naše (poučná) zkušenost. Třetí rok, kdy jsme si už mysleli, že máme spolupráci zvládnutou, jsme zjistili, že se sice s našimi sesterskými církvemi (oj, to se vlastně teď nemá říkat) máme rádi a respektujeme se, ale náš slovník je tak odlišný, že je třeba mnohem pečlivější přípravy než kdekoli jinde. 8. I uvnitř farnosti by půlnoční měla být dlouhodoběji připravována a nesena, nejlépe farní radou, která by měla rozhodnout, pro jakou formu je farní společenství zralé. Je sice hezké, když si farář dobře rozumí s nekatolickými bratřími a sestrami (to se smí říkat?), ale je průšvih, když spolupráci s nimi žene „přes hlavy“ svých vlastních oveček.
autor: P. Petr Hruška


PáR POSTřEHů Z CHODOVA III. (27.01.01)
III. pokračování z Chodova: 4. Myslím si, že pro takovýto typ setkání je nejvhodnější jakási mozaika složená z kratičkých „šotů“ hudby, slova, modliteb, četby, zpěvu, svědectví, příhod ze života, humoru – to vše zahuštěno dobrým moderátorským provázením a příležitostným (dle atmosféry) vedením k větší hloubce či dokonce k osobnější tiché modlitbě. Stejně tak ale může být vhodné nějaké kvalitní hudební pásmo prokládané slovem, rockový koncert apod. 5. Předem musí být jasno (a to široké veřejnosti i vnitřní farnosti), o co půjde, a včas by to mělo být také pod pravým jménem propagováno. 6. Pro farnost toto půlnoční setkání samozřejmě nemůže být jedinou formou slavení „Narození Páně“ o Štědrém dni (osvědčila se nám navíc odpolední rodinná mše svatá) a ani pro širší veřejnost by to nemuselo být jediné vánoční setkání, kam je zvána (osvědčila se nám spolupráce se skauty – vítání betlémského světla, nebo „živý betlém“ před kostelem, např. na Boží hod či na Štěpána odpoledne).
autor: P. Petr Hruška


PáR POSTřEHů Z CHODOVA II. (27.01.01)
II. pokračování z Chodova: 2. Účel tohoto setkání bych však nenazval „evangelizační“ ani „slavící“ (k jednomu ani druhému skutečně není vhodná atmosféra), ale spíše „preevangelizační“ či „půdu připravující“. A možná, že i to je příliš účelové. Snad tedy dát takovýmto způsobem prostě najevo, že křesťané tady taky žijí, že neohrnují nos nad „jednoročáky“ (viz Michal Němeček) ani nad „výtržnickou mládeží“ a že jsou druhým prostě k dispozici. 3. Hlavním cílem půlnočního setkání je tedy dle mého ani ne tak „oslovit příchozí“, ale „poskytnout příjemný prostor pro hezké vánoční setkání“, „neutržit při tom moc velkou ostudu“ a „ukázat, že křesťané jsou normální lidi“ či dokonce „že drží pohromadě a dokážou aspoň něco dělat společně“. Mluvím o „setkání“, protože v našich diasporních podmínkách asi opravdu půjde spíše o bohoslužbu slova (příspěvek Martiny z 26. 1. mohu potvrdit), která však, myslím, ani nemusí být „bohoslužbou“ v klasickém slova smyslu.
autor: P. Petr Hruška


PáR POSTřEHů Z CHODOVA I. (27.01.01)
Pár postřehů z Chodova: V návaznosti na Marii Z. z 24. 1. se na pokračování (stručně to neumím) pokusím shrnout svůj postoj k půlnočním a pak jmenovat některé prvky, které se nám svědčily během mé služby v 15.000ovém městě Karlovarského hraje. pohraničí (dle sčítání lidu 3.000 katolíků, v neděli v kostele kolem 70). Za čtyři roky v Chodově jsem spoluorganizoval 1 půlnoční mši svatou a 3 půlnoční ekumenické bohoslužby slova, vše začínající 24. 12. ve 24:00, 600 účastníků. Myslím, že jsem za tu dobu došel od svého přesvědčení, že „půlnoční je ideální příležitost k evangelizaci“, asi k následujícímu: 1. Jsem přesvědčen, že je velmi dobře, když se ve farnosti (výše uvedeného typu) podaří zajistit kvalitní, nejlépe ekumenicky pořádaný vánoční program přímo o půlnoci. Vycházím z toho, že když se nám někdy do kostela najednou hrne 10x více lidí než obyčejně v neděli, je vhodné jim vyjít vstříc a nějakým – pro ně přiměřeným způsobem – se s nimi coby církev slavící Kristovo narození setkat.
autor: P. Petr Hruška


SMYSL, OBSAH A FORMA PůLNOčNí Mší (26.01.01)
Jen malé postřehy k předchozímu příspěvku: myslím, že bohoslužba slova je vhodnou formou přinejmenším v určitém území (západní Čechy). Lidé touží po "atmosféře sakrálna" a bohoslužba slova jim ji může plně poskytnout (je-li upovídaná, záleží spíš na tom, kdo ji vede, jak ji připraví a co sleduje, moje zkušenost je kladná). Lidé tuto formu akceptují a jsou schopni vydržet v klidu i dost dlouho, protože většinou všemu rozumějí. Při mši svaté někdy obřady nechápou, a tak se baví, smějí ... (možná i z rozpaků). Věřící ale někdy těžko snášejí, že nebudou mít mši. Bylo hezké, když je kněz poprosil, aby to přijali jako projev služby, lásky a solidarity k těm "jednoročákům".
autor: Martina


SMYSL, FORMA A OBSAH PůLNOčNíCH Mší (26.01.01)
Z minulých let mám velmi dobrou zkušenost z půlnočních mší sv. a kloním se k názoru, že jde o vynikající příležitost, jak oslovit hledající. Většina návštěvníků jsou lidé dobré vůle, přišli jako pastýři k jeslím - mnozí ani nevědí proč, ale jsou v kostele. A máme jim co nabídnout!?! Celebrant však musí být dobře připraven, uvědomovat si, že je poslán zvěstovat radostnou zvěst příchozím, i když je vidí poprvé. Musí s nimi prostě navázat kontakt a vnímat jejich přítomnost jako dar a výzvu, ne jako "rušení slavnosti neznalými pohany". Na formě asi tolik nezáleží, dovedu si představit i dobře připravenou bohoslužbu slova, ale v podmínkách východních Čech dávám přednost mši svaté.
autor: P. Karel Moravec


ROZLIšIT VěříCí A NEVěříCí? (25.01.01)
Kladu si v této souvislosti otázku, proč vlastně přicházejí "nevěřící" lidé na půlnoční. Zdá semi totiž, že možná opravdu hledají nějaké setkání s náboženským světem a to možná i pubertální formou, která není zrovna příliš společenská. Proto si říkám, že nějaká forma bohoslužby, která bude 1/modlitbou 2/hlasem Božím 3/ setkáním s skutečně věřícím světem má nesmírný význam. Mše svatá je pro takovéhoto člověka asi obtížně čitelná a srozumitelná, ale dýchá z ní posvátno. To (podle mých malých zkušeností) většinou z upovídaných bohoslužeb slova příliš nedýchá. Není řešením bohoslužba, která vytvoří atmosféru modlitby, dá prostor symbolům nepostradatelným pro liturgii, ale bude jasná i pro naprosto nezasvěceného člověka? Děkuji
autor: Michal Němeček


PROSíM O SLUšNOU DISKUSI (24.01.01)
Zdravím správce serveru. Setkali jsme se před dvěma dny, kdy jste mi nabízel otevření pastoračního problému na tomto serveru. Jsem překvapena. Na to, že nebyl ještě oficiálně spuštěn, se mi zdá tón této diskuse poněkud "drsný". Byla bych moc ráda, kdyby toto místo bylo opravdu solidní diskusí o pastoraci. K tématu půlnočních mší jsem otiskla anketu lidí pracujících v pastoraci před rokem v diecézním časopise IKD (královéhradecká diecéze). Sama mám zkušenosti neprve ze severočeské České Lípy a z "porevolučních" let z Pardubic. Přimlouvám se za to, aby půlnoční mše svaté zůstaly zachovány, aby se jim věnovala pečlivá příprava a při ní se myslelo pozitivně na ty, které to na ni z důvodu, pro ně asi rozumem těžko vysvětlitelného, přitahuje. Zkusme jít v této diskusi dál a zkusit jmenovat některé prvky, které se osvědčily.
autor: Marie Zimmermannová


AD: JSOU TU JENOM KRETéNI (23.01.01)
Vymazu te i vickrat :-). No a diskuz umoznujeme, ale to co predvadis neni diskuz, ale zvraceni. No a odpovedet ti nikdo nemuze, protoze tvuj e-mail neexistuje, nefunguje... Do Tveho zivota ti prejeme vse dobre, Buh Ti zehnej!
autor: Správce


JSOU TU JENOM KRETéNI (22.01.01)
Doprdele, zase mě nějakek úchylejnej pánbíčkář vymazal. A to už po druhé. Nedovolujete žádnou diskuz! Když byste byli tak svatí, jak se prezentujete, tak mi tady aspoň někdo odpoví. Ale to ne, jste posraní strachy, že by se vám ten váš růžovoučkej svět mohl ztratit.
autor: Černej


PůLNOčNí NA VESNICíCH (20.01.01)
Na moravských vískách - i když jsou to vísky kraje Klementa Gotwalda - je, jak vidět, trochu klidněji. Vcelku bych řekl, že se tady lidi vzájemně tak trochu hlídají, protože se znají a případní "narušitelé" jsou umravněni těmi, co tam přišli opravdu slavit. Proto u nás slavit půlnoční smysl má.Řekl bych, že to má smysl i pro mnohé, kteří přijdou zase až za rok. Osvědčuje se nám mít v regionu - dva kněží na osm farností - jednu bohoslužbu už v 16 hodin pro rodiny s dětmi (no dobře, asi to není uplně liturgicky čistě, ale pastoračně je to odůvodnitelné).
autor: Petr Nešpor


PůLNOčNí (19.01.01)
Pro mne je důležité, jestli se nemusím bát o zvládání výtržností a můžu se v klidu věnovat věci. U nás v Řepích to máme ošetřeno rozmístěním asi osmi urostlých mužů v prostoru, kteří laskavým způsobem pacifikují případné zoufalce. Na vsi jsem toto zajištění neměl a je to dost traumatické hovořit do luskání špuntů od vína, případně mísit vznešený dým kadidla s cigaretkou. Ale jinak je dobré si předem říct, jestli ty lidi mám rád nebo jestli mě vlastně štvou, že neovládají kostelní etiketu. A pak se to nějak na celém výkonu projeví a lidi to poznají. P.S. Je opravdu nezbytné dávat zde prostor zoufalcům typu Černej?
autor: Pecka z Řep


PůLNOčNí BOHOSLUžBY (IVAN) (16.01.01)
Proc to byla zmena posunem na 21,00 hod? Byla to zmena k lepsimu, nebo horsimu?
autor: Bedrich Novak


PůLNIčNí BOHOSLUžBY (08.01.01)
Je fakt, co kraj to jiný mrav.Během své služby ve východních Krkonoších, jsem zažíval změnu v půlnočních mších velmi intenzivně.Záleží na "skladbě" obyvatelstva a tradici. Jedna půlnoční byla pro mě velkou radostí a jel jsem na druhou deset kilometrů a byla to hrůza.Moc mě ten stav ležel na srdci a pomohla malá změna v čase. Místo půlnoci byla mše sv. ve 21.00 a změna byla velmi citelná.
autor: Ivan Halvíček


Témata: Vánoce

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 23.11.

1 Mak 2,15-29; Lk 19,41-44

Komentář k 1 Mak 2,15-29: Horlivost pro Hospodina, dnes těžko pochopitelná. Proto tvrdíme, že je málo „povolání“. Rozhodnutí obětovat se, nelze-li jinak, odejít na poušť. A odtamtud zachraňovat…

Zdroj: Nedělní liturgie

Stipendia KAAD pro studium a bádání v Německu

(21. 11. 2017) Německá katolická stipendijní organizace KAAD poskytuje mladým křesťanským akademikům ze zahraničí studijní a badatelská...

C. S. Lewis

(21. 11. 2017) ateista, konvertita, apologeta a ´tvůrce Narnie´ (? 22. 11. 1963)

Slavnost Ježíše Krista Krále

(20. 11. 2017) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém...

Světový den chudých

(18. 11. 2017) Světový den chudých se připomíná vždy 33. neděli v mezidobí, tedy neděli před slavností Ježíše Krista Krále.

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...