Kdo se umí rozdělit, má z toho nakonec sám víc - archív citátů

Navigace: Tematické texty V VelikonoceDelší texty Růže od Piláta… (Povídka Petra Plaňanského)

Růže od Piláta… (Povídka Petra Plaňanského)

Pilát byl zvláštní pán. Už jenom ten věk – přes osmdesát let – byl zarážející. Snažil se udržovat si kondici. A tak se každý den prošel venku – na čerstvém vzduchu – jak sám říkával. V noci, nebo spíš k ránu, toho už moc nenaspal. Sice byl skoro hluchý, ale stěžoval si na šumění v uších, které ho budilo.

Když jsme se potkali, nikdy se mě nezapomněl zeptat, jak se mi daří. A také se svěřil, jak se mu líbí, že po světě běhá tolik krásných ženských. Ale už to prý není nic pro něj. Byl vlastně tak trochu podivín a samotář ten Pilát. Občas ho sice navštěvovala dcera s vnučkou, ale nejraději byl sám. Sám se svými vzpomínkami na chrabré mládí. Ještě před svítáním brouzdával po dvoraně a hovořil sám k sobě. Tak jsem ho, spěchajíc za svými povinnostmi, potkával nejčastěji. A když jsem ho ve dvoraně snad několik dní nepotkal, mohl jsem si být jist, že odjel za příbuznými na letní byt.

Poslední dobou byl hodně nemocný: vážné nachlazení, pak také několikrát upadl a zlomil si ruku a později i nohu. I přesto nikdy nepřestal mít chuť zastavit mě na kus slova, kdykoli jsem spěchal přes dvoranu. Pokoušel jsem se mluvit o Ježíši. Samozřejmě, že ho znal. Ale o lidech okolo něj neměl příliš valného mínění: ani o těch prostých ani o kněžích. Inspirován našimi hovory odcházel na rtech s otázkou, která se neustále pídila po tom, co je vlastně pravda.
Poslední zimu (tenkrát jsem netušil, že je jeho zimou poslední) mi ještě jednou pomohl shrabovat sníh, který v noci náhle padl na město. Prý stejně nemohl spát a také ví, že dvěma lidem práce rychleji ubývá. Stejně si dnes myslím, že spíš tušil blížící se odchod a nechtěl být prostě sám.

Přišlo jaro a on vážně onemocněl. Neviděl jsem ho řadu týdnů a neměl jsem, kde se na něj vyptat. Pak se náhle koncem června objevil. Zavolal mě k sobě na audienci. Vystoupal jsem z dvorany po těch několika mramorových schodech, abych dostal dva kbelíky plné nádherných růží. ”Ty jsou na rozloučenou pro vás a vaši pani. Já vím, že odjela na léto pryč, ale vezměte to s sebou a pozdravujte ji. Měl jsem vás rád. A vidíme se dnes jistě naposledy.” Audience skončila. Zmateně jsem odcházel. Za dva či tři týdny mi jeho dcera přinesla smutné oznámení – zemřel.

Jsem asi jeden z mála lidí, který s Pilátem vedl rozhovory o Ježíši. Ale zatímco ten Pilát z Pontu daroval na rozloučenou Ježíši Kristu bičování, korunu z trní a ukřižování, můj Pilát mi daroval náruč malých, jako krev tmavých, růží…

Když se tak nad tím zamyslím, tak jsem Piláta vlastně měl rád. Pravda, byl trochu podivín a rád se někdy napil, ale celkem to byl zajímavý, snad i dobrosrdečný, člověk – ten můj Pilát.
Někdy se v modlitbě ptávám Boha, co o těch druhých lidech vlastně víme…?

Ze zápisníku Petra Plaňanského

(původně psáno pro Život víry 5/2001,informace o tomto časopise na www.kmspraha.cz)


Témata: Velikonoce


Velikonoce - oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista

Velikonoce
 - samostatná velikonoční stránka 
Velikonoce (jen) na webu pastorace.cz zde

Čtení z dnešního dne: Neděle 19. 11.

Př 31,10-13.19-20.30-31; Žalm 128; 1 Sol 5,1-6
Mt 25,14-30

Při čtení evangelia této neděle se posluchači často ptají, zda potrestaný třetí služebník netrpí bezpráví. Vždyť pán je tvrdý a „sbírá, kde nerozsypal“. Úvaha vypravěče však poukazuje na důležitý detail: Cožpak třetí služebník neznal Pána dobře? Vždyť ví, jak smýšlí! Jde o zaměstnance, který neprovede zadanou práci a ještě se vymlouvá. Nejde tedy o odsouzení těch, kdo mají úzkostnou povahu. Je třeba nepřehlédnout, v jaké souvislosti náš úryvek zaznívá, protože není obecná! Jde o texty mluvící o konci světa. Proto je pravděpodobné, že zde je řeč o přijetí evangelia v kontextu široké židovské komunity. Mnozí evangelium nepřijali, protože jim nezapadalo do tradic a vlastních představ o prožívání víry. Ale i dnes jsou lidé, kteří utíkají do minulosti, v níž spatřují jistotu. Nic „nového“ ze strachu nepřipouští. To ovšem nenese plody, které Pán očekává.

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...

Litanie ke Kristu Králi

(16. 11. 2017) Kriste, Králi všeho tvorstva, smiluj se nad námi. Kriste, Králi národů, Kriste, Králi králů, Kriste, Králi nebe i...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2017) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2017) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2017) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens...