Kdo se umí rozdělit, má z toho nakonec sám víc - archív citátů

Navigace: Tematické texty Ž ŽenaKrátké texty, citáty Různé

Různé

Není dobré, když se v jakémkoliv prostředí rozhoduje pouze racionálně. Je třeba také citu a intuice, a to je způsob, jakým problémy chápe a řeší žena. ...

V církvi se prosadilo otcovské pojetí lásky: "Nejdřív se polepši, a pak za mnou přijď." Otec chce vidět výsledky, a potom své dítě podpoří. Láska matky je jiná. Máráda dítě takové, jaké je, ničím svou lásku nepodmiňuje. Jestliže někdo pozná jen mateřský typ lásky, myslí si, že získá vše bez námahy. Pozná-li jen otcovský, nabude přesvědčení, že si všechno musí zasloužit. Ne nadarmo je církev v současnosti mnohými vnímána jako ta, která na člověka stále klade množství požadavků, ale není schopna vytvořit mu potřebné zázemí, být "domovem".
(Karel Klein)
/AD,97/6, str.22, článek: Žena, nebo osidlo/

+

Když mladík žádal na kolenou, (jak tomu bylo kdysi), o ruku dívky, činí nejradikálnější akt pokory ve svém životě. Stává se žebrákem a jakoby říkal: "Dej mi i svou bytost, protože moje mi nestačí; sám sobě nestačím.
(Raniero Cantalamessa, Život pod vládou Kristovou, str. 20)

+

Ženy

Všechny v sobě nosíme
kousek Magdalény
drobeček Marty
zrnko Marie
a v chvíli těžké
čekáme na otázku
Ženo
proč pláčeš
(Eva Budzáková)
/Blahoslav 98, str. 18/

+

Církevní synoda o laicích v roce 1987 tuto situaci vyjasnila a potvrdila, že „ženy se mají účastnit života církve bez jakékoliv diskriminace též při konzultacích a při rozhodováních“ (Propositio, 47; srov. (Christifideles laici, 51 ).

Touto cestou je třeba se odvážně vydat. Z velké části se jedná o plné využití širokého prostoru, který církevní zákony přiznávají laikům a ženám. Mám na mysli například studium teologie, schválené formy liturgické služby, včetně služby u oltáře, účast na administrativních a pastoračních poradách, na diecézních synodách a zvláštních sněmech, účast v různých církevních institucích, v církevních kuriích a soudech, při řadě pastoračních činností, až po nové formy účasti na životě farnosti v případě nedostatku kněží, vyjma úkolů čistě kněžských. Představte si, jak se pastorační činnost obohatí, jakou novou krásou zazáří tvář církve, až se ženský duch plně odrazí ve všech oblastech jejího života!

(Jan Pavel II.: Nebojme se pravdy, Zvon, Praha 1997, 127)

+

Zajímavé pohledy, jak Maria ukazuje specifickou hodnotu ženy: pravzor matek; s pozdravem "Pán je s tebou" se dříve obracel Bůh skrze anděla jen na muže (Abraham, Mojžíš...); má hlavní úkol při příchodu Spasitele; její víra - blahoslavená, protože uvěřila (l 1,45); Eva uvěřila hadovi, Maria andělovi; Bůh povolává muže i ženy; u Marie Bůh poprvé žádá souhlas ženy...

(Tomáš Špidlík: Ve službě slova - cyklus B, Olomouc, Matice cyrilometodějská 1992, s.92)

+

Žena byla stvořena z Adamova žebra, je vzata od srdce Adamova.

(Miloslav Máša: Homilie, Getsemany č.15)


Marie a Marta - Ježíš mluví k ženám, poučuje je - to nebylo tehdy zvykem, ženám se Tora nevykládala!

(Miloslav Máša: Homilie, Getsemany č.23)

+

/K otázce bolesti při porodu:/
To, jak se bude /žena/ chovat v kritickém okamžiku, závisí z největší části na tom, jak dalece křesťansky je zvyklá snášet fyzické bolesti a psychické zatížení za běžných okolností. Častá námitka - proč musí žena rodit v bolestech - by pro křesťana neměla být žádným otazníkem. Nechceme se tu pouze odvolávat na výrok bible, ale i na to, že všechno nové, hodnotné a krásné se nutně rodí v bolestech, tím spíše nový člověk, který se má stát chrámem Ducha svatého. To, co bylo získáno nebo vytvořeno lehce, nám bývá málokdy drahé, takže zde se moudrost Písma znamenitě shoduje s vnitřními zákony lidské psychiky. A konečně, i vztahy a láska k jinému člověku se neobejde bez bolesti, naopak bývají přímo úměrné.
(O výchově dětí, Pastorační středisko při Arcibiskupství pražském, Praha 1993, 19)

+

Žít jako svobodná neznamená život propást,
ale prožít ho jinak.
Jednou se musí svobodně rozhodnout a zvolit si to,
co si nezvolila,
a chtít, aby její ano znělo stejně svobodně
jako ano milenců.
(Michel Quoist: Povídej mi o lásce, Portál, Praha 1994, 192)


+

OSUD

Ženě, která si stýskala na svůj osud, Mistr pravil: "Ty sama přece vytváříš svůj osud.

„Jistě ale nemohu za to, že jsem se narodila jako žena?"

"Narodit se jako žena není osud. To je danost. Osud je to, jak své ženství přijímáš a co z něho děláš."

(Anthony de Melo, SAJ: Minutová moudrost, Cesta, Brno 1994, 48)

+

Reportér dostal za úkol udělat v terénu průzkum mezi muži na téma, co si dnešní muž myslí o současných ženách. První muž, na kterého natrefil, byl člověk, který právě oslavil stotřetí narozeniny.
"Myslím, že ti, mladíku, moc nepomůžu." řekl mu smutně. "Přestal jsem na ženy myslet už skoro před dvěma roky!"
(Anthony de Melo: Modlitba žáby 2, Cesta, Brno 1996, 142)

+

Žena svým pohledem a dialogem zpřístupňuje muži jeho vlastní mužskou osobnost, otvírá ho pro jeho povolání a podporuje jej v činnosti. To ale je možné jen tehdy, jestliže i žena ze své strany přijme, že je jiná než muž, jestliže mu bude rovna jako jeho partnerka ve vlastní a nenahraditelné ženskosti, a ne jako mužská napodobenina.
(Jo Croissant: Kňazstvo ženy alebo kňazstvo srdca, Serafín, Bratislava 1994, 6)



Zde je možno poznamenat, že právě prvotní hřích změnil vzájemné doplňování na odlišnost chápanou jako nerovnost.
(Jo Croissant: Kňazstvo ženy alebo kňazstvo srdca, Serafín, Bratislava 1994, 84)



Žena má možnost stát se skutečně manželkou jen tehdy, když se celou bytostí přimkne k Bohu. Jinak zůstane citově závislá na muži, což jí přinese hrozné utrpení a věčný, neuskutečnitelný sen o dokonalém spojení. Tehdy je ve velkém pokušení přenést svou touhu po jednotě na děti a udržovat s nimi pouto závislosti, které jim zabraňuje růst.
(Jo Croissant: Kňazstvo ženy alebo kňazstvo srdca, Serafín, Bratislava 1994, 86)




„Když vidím kříž ozdobený věncem květů, vždy si říkám: to je symbol života ženy. Životem a posláním ženy je růže a kříž zároveň. To znamená, že má žít pro druhé a chtít štěstí druhých, dokonce i za cenu vlastní krve.“ (kardinál Mindszenty: Matka, zrcadlo Boha, Mame 1953)
(Jo Croissant: Kňazstvo ženy alebo kňazstvo srdca, Serafín, Bratislava 1994, 103)



Bezvýhradná mateřská láska, manželská věrnost, sesterská spřízněnost a přátelská podpora dávají křídla a odvahu překonat všechny překážky a vytrvat v protivenstvích. Pak je žena pomocnicí, kterou Bůh určil mužovi pro jejich společné štěstí.
(Jo Croissant: Kňazstvo ženy alebo kňazstvo srdca, Serafín, Bratislava 1994, 122)



Přítomnost ženy není nikdy bez účinku, buď přináší jas, nebo nepokoj. Stačí její přítomnost a muži změní své chování podle toho, zda v nich probudí to nejlepší nebo to nejhorší v nich. (...) Má-li čisté srdce, může probudit žízeň po nevinnosti, neboť tato žízeň je v srdci každého muže.
(Jo Croissant: Kňazstvo ženy alebo kňazstvo srdca, Serafín, Bratislava 1994, 148)

+

"Právě žena nejvíce pyká za důsledky chaotičnosti a povrchnosti kultury, která je plodem mužského myšlení a ideologií, které ženu oklamaly, když ji vytrhly z její přirozené podstaty a přitom předstíraly, že ji chtějí osvobodit." (75)

"... Mateřství a panenství, tyto dvě vysoké hodnoty, v nichž žena uskutečňuje své nejvyšší povolání, se staly hodnotami, které jsou v rozporu s hodnotami, které dnes převládají. Žena je v pravém slova smyslu tvůrčí, neboť předává dále život, "nevyrábí" ho však v onom technickém smyslu, který jako jediný platí ve společnosti, jež je se svým kultem efektivity více než kdy jindy mužská. Žena je přesvědčována, že má být "osvobozena", "emancipována", přičemž je současně nucena k osvojování si mužských rysů a tak asimilována do kultury výroby. Je podrobována mužské společnosti techniků, obchodníků a politiků, snažících se o úspěch a moc, kteří vše organizují, obchodně využívají a podřizují dosažení těchto svých cílů. (79-8O)
(Joseph Ratzinger: O víře dnes Zvon, Praha 1994, 75 a 79-8O))



"Svým určením současně k panenství i k mateřství vrhá Maria světlo na to, co Stvořitel zamýšlí s ženou v každé době, nebo, lépe řečeno, právě v naší době, ve které, jak známo, je ohrožena podstata ženskosti. Mariiným panenstvím a mateřstvím získává tajemství ženy velmi vysoké určení, které jí nemůže být vzato. Maria je neohroženou hlasatelkou Magnificat, ale je také tou, která činí plodným ticho a skrytost, je tou, která neváhá stát pod křížem, tou, která je přítomna vzniku církve, ale také tou, která jak evangelista vícekrát vyzdvihuje, ve svém srdci uchovává to a uvažuje o tom, co se dozvěděla. Jako vzor odvahy a poslušnosti byla a stále ještě je příkladem, na který může a má hledět každý křesťan, muž i žena."
(Joseph Ratzinger: O víře dnes Zvon, Praha 1994, 88)

+
Chlapci se soustřeďují spíše na vnější stránku své sexuality a ve vztahu s dívkou se častěji pokoušejí o sexuální projevy. Přístup k sexu bude hodně záviset na přijatém systému hodnot, kterým se oba řídí. Není-li tu vnitřní přesvědčení o nutnosti předmanželské zdrženlivosti a jsou-li přitom oba sexuálně probuzení, může se stát, že budou vyhledávat sexuální kontakty velice rychle.

Pokusy chlapců o navázání sexuálních kontaktů bývají spojeny se sliby, že vznikající vztah bude trvalý. Často tomu bývá tak, že chlapci, kteří usilují o sexuální soužití s dívkou, vyžadují od ní "důkaz lásky". Vyžadování "důkazů lásky" snad nejzřetelněji demaskuje chlapcovy úmysly. Nedostatek úcty k svědomí druhého vyvolává vážné pochybnosti o lásce. Ale protože dívka má většinou silnou potřebu vytvořit trvalý a bezpečný vztah, může se dát na "velké sliby" nalákat.

Stále častěji dochází k pokusům o aktivní sex i ze strany dospívajících dívek. ... Touha po aktivním sexu má však obvykle jiný cíl. Nejčastěji nejde v první řadě o ukojení sexuální zvědavosti, i když u děvčat hraje zvědavost také určitou roli. Častěji je však cílem dívčiny iniciativy v tomto směru snaha připoutat svého chlapce k sobě. Takovéto pokusy vycházejí z přesvědčení, že sexuální styk pevněji spoutává. Na společné sexuální zážitky se pohlíží jako na "společné tajemství". Dívky jsou iniciátorkami sexuálního soužití zvláště tehdy, když cítí, že existující vztah se rozpadá. Nabídka soužití má za cíl posílit emocionální pouto. Svou iniciativu chápe pak dívka jako "poslední šanci" pro rozpadávající se vztah.

Psychologická reakce je však většinou naprosto odlišná od zamýšlené. I když chlapec, vedený vlastní sexuální zvědavostí, může takovému návrhu podlehnout, nestanou se společné sexuální zkušenosti "tajemstvím", které je spojuje, ale spíše společným "spiknutím". "Sexuální soužití před manželstvím nebo mimo ně bude vždycky zištné, vždycky bude lží, protože ze těchto podmínek nemůže dojít k onomu sjednocení, jehož výrazem má sexuální sblížení být" (K Meissner OSB, B. Suszka, Twoja przyszlosc).
//Ze strany chlapce dochází k pocitu viny vůči dívce i vůči sobě - v důsledku toho vzájemný cit vyhasíná!//

Do dalšího citového vztahu vstupuje mladý člověk s pocitem viny a s určitou obavou, aby se ten druhý "o tom" nedozvěděl.
(Józef Augustin: Sexualita v našem životě, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1995, 18O-81)

+

Marie jako matka. V době, kdy rozvojovým zemím hrozí přelidnění a Evropě postupné stárnutí a zmenšování počtu úvodních obyvatel, má jistě význam uvažovat stále více o rodině mateřství. Lidé touží po potvrzení svého způsobu života okolím. Je církev schopna - místo mávání statistikami o potratech vytvořit takovou atmosféru, ve které se odpovědný přístup k manželství a rodičovství stane v dobrém smyslu slova módou? Bude žena chápána nikoli jako roditelka a rozmnožitelka matrikových řad církve, ale jako žena, která má právo říci odpovědně za sebe a partnera své ANO? To je složité téma, které je nutno přenechat odborníkům, proto bych ho nechtěl dále rozvádět. Přesto aspoň jedna otázka ke zpytování svědomí: Jakou atmosféru vytvořila katolická církev například pro přijetí svobodných matek? Marie měla také podezřelé mateřství a kde je psáno, že všechno muselo mít (společensky vzato) zrovna hladký průběh?
(Jan Jandourek: Pohanokřesťanské meditace, Síť, Praha 1995, 79-80)

+

Utrpení mladého člověka ve spojení s jeho první láskou mu dokazuje, že láska není v životě snadnou záležitostí, že nestačí se někomu zalíbit nebo se do někoho zamilovat. Má-li se stát láska něčím trvalým, je třeba na sobě usilovně pracovat. "Je s podivem, že jakkoli lidé chápou nutnost úsilí vynaloženého například při stavbě domu nebo při zařizování bytu, aby mohli mít z tohoto úsilí později užitek, nevidí většinou stejnou nutnost, pokud jde o manželství a rodinný život" (K. Meissner OSB, B. Suszka, Twoja przyszlosc). (177)

Poněvadž děvčata obvykle snadněji a rychleji přecházejí od přátelství k lásce, měli by být chlapci při navazování přátelství s děvčaty opatrní, aby svým chováním nevyvolávali dojem, že jim jde o vztah vyžadující stálost a věrnost. Pro chlapci může být přechodná citová angažovanost bez jakýchkoli závazků lákavá.

Chodit s dívkou delší dobu a současně ji čas od času upozorňovat, že "pokud jde o budoucnost, nemohu ti nic slíbit", je samozřejmě nečestné. Stejně tak, když muž udržuje ženu v nejistotě po mnoho let a slibuje jí manželství, a pak ji nakonec nechá. (179)
(Józef Augustin: Sexualita v našem životě, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1995, 177 a 179)


Témata: Žena

Čtení z dnešního dne: Pátek 17.11.

Mdr 13,1-9; Lk 17,26-37

Komentář k Lk 17,26-37: Nejsem snad příliš ve světě zabydlený? Pozor, aby mi rychlý příchod Pána – na který se těší ti, kdo žijí vnitřním životem – vlastně nepřekážel!

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...

Litanie ke Kristu Králi

(16. 11. 2017) Kriste, Králi všeho tvorstva, smiluj se nad námi. Kriste, Králi národů, Kriste, Králi králů, Kriste, Králi nebe i...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2017) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2017) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2017) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens...