Bez Boha nemůžeš učinit nic, co by prospělo jeho království. - archív citátů

Navigace: Tematické texty S SvátostiCitáty z Katechismu katolické církve Různé

Různé

SEDM SVÁTOSTÍ CÍRKVE
1210
Svátosti Nového zákona ustanovil Kristus a je jich sedm: křest, biřmování, eucharistie, smíření, pomazání nemocných, kněžství, manželství. Sedm svátostí se týká všech úseků a všech důležitých okamžiků života křesťana: díky nim se u křesťanů život z víry rodí a vzrůstá, dostává se mu uzdravení i daru poslání. Tím dostávají určitou podobnost úseky přirozeného života a života duchovního.1

1211
Podle této analogie budou vyloženy nejprve tři svátosti uvedení do křesťanského života (první kapitola), pak svátosti uzdravení (druhá kapitola), nakonec svátosti, které slouží společenství a poslání věřících (třetí kapitola). Tento postup není jistě jediný možný; umožňuje však vidět, že svátosti tvoří organismus, v němž každá z nich má svou životní roli. V tomto organismu zaujímá eucharistie jedinečné postavení, poněvadž je "svátost svátostí": "ostatní svátosti jsou k ní zaměřeny jako ke svému cíli".2

SVÁTOSTI UVEDENÍ DO KŘESŤANSKÉHO ŽIVOTA
1212
Svátostmi uvedení do křesťanského života - křtem, biřmováním a eucharistií - jsou položeny základy každého křesťanského života. "Účast na božské přirozenosti, kterou lidé dostávají darem prostřednictvím Kristovy milosti, zahrnuje určitou analogii se vznikem, rozvojem a růstem přirozeného života. Vždyť věřící, znovuzrození svatým křtem, jsou posíleni svátostí biřmování a potom jsou živeni pokrmem věčného života v eucharistii, takže díky těmto svátostem uvedení do křesťanského života jsou schopni stále víc a stále lépe okoušet poklady božského života a rozvíjet se až k dosažení dokonalosti lásky".3


***


798
Duch svatý je "počátek každé činnosti životné a opravdu spasitelné v každém z rozmanitých údů Těla".228 Nejrůznějším způsobem působí při budování celého Těla v lásce:229 skrze Boží slovo, "které má moc vzdělávat" (Sk 20,32); skrze křest, kterým vytváří Kristovo Tělo;230 skrze svátosti, které dávají růst údům Kristovým a uzdravují je; skrze "milost danou apoštolům", jež mezi těmito dary zaujímá první místo;231 skrze ctnosti, které uschopňují ke správnému jednání, a konečně skrze rozmanité zvláštní milosti (nazývané "charizmata"), kterými se věřící stávají "schopnými a pohotovými přijímat různé práce či úkoly užitečné pro obnovu a další rozvoj církve".232

947
"Protože všichni věřící tvoří jediné tělo, je dobro jedněch sdíleno druhými... Stejně tak je třeba věřit, že existuje sdílení dober v církvi. Nejdůležitějším údem je však Kristus, protože je hlava... Tím se Kristovo dobro sdílí všem údům; dochází k tomu prostřednictvím svátostí církve".477 "Jednota Ducha, jímž je církev oživována a řízena, působí, že všechno, co církev vlastní, je společné všem, kteří do ní patří".478

950
Společenství svátostí. "Ovoce všech svátostí patří všem věřícím, kteří skrze tyto svátosti jsou jakoby svatými pouty svázáni a spojeni s Kristem; nejvíce se to uskutečňuje skrze křest, kterým jako branou se vstupuje do církve. Společenství svatých znamená tuto jednotu vytvořenou svátostmi... Výraz "společenství" (communio) se hodí pro všechny svátosti, protože nás spojují s Bohem... mnohem přesněji se však vztahuje na eucharistii, která uskutečňuje toto společenství".479

1076
V den letnic, sesláním Ducha svatého, se církev viditelně představila světu.1 Dar Ducha zahajuje nový čas "rozdávání tajemství": čas církve, v němž Kristus zjevuje, zpřítomňuje a sdílí své dílo spásy prostřednictvím liturgie své církve, "dokud on nepřijde" (1 Kor 11,26). V tomto čase církve Kristus nyní žije a působí ve své církvi a s ní novým způsobem, vlastním této nové době. Působí prostřednictvím svátostí a to nazývá společná tradice Východu i Západu "svátostnou ekonomií"; ta pak spočívá ve sdílení (nebo "rozdávání") plodů Kristova velikonočního tajemství při slavení "svátostné" liturgie církve. Je proto důležité objasnit nejprve toto "svátostné rozdávání" (první kapitola); tím se pak jasněji ozřejmí povaha a podstatné rysy slavení liturgie (druhá kapitola).

1425 "Dali jste se obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni pro jméno Pána Ježíše Krista a skrze Ducha našeho Boha!" (1 Kor 6,11). Je třeba si uvědomit velikost Božího daru, který je nám dáván ve svátostech uvedení do křesťanského života, abychom pochopili, jak není hřích přípustný pro toho, kdo "se oblékl v Krista" (Gal 3,27). Apoštol svatý Jan však také tvrdí: "Řekneme-li, že hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda" (1 Jan 1,8). A sám Pán nás učil se modlit: "Odpusť nám naše viny" (Lk 11,4), když spojil vzájemné odpuštění našich urážek s odpuštěním našich vin, které nám Bůh udělí.

1533
Křest, biřmování a eucharistie jsou svátosti uvedení do křesťanského života. Jsou základem obecného povolání všech Kristových učedníků ke svatosti a k úkolu evangelizovat svět. Tyto svátosti zprostředkují Kristovým učedníkům potřebné milosti, aby mohli žít podle Ducha v tomto životě poutníků, kteří jsou na cestě do vlasti.

2003
Milost je především a hlavně darem Ducha, který nás ospravedlňuje a posvěcuje. Avšak milost zahrnuje i dary, které nám Duch uděluje, aby nás připojil ke svému dílu, aby nás uschopnil ke spolupráci na spáse druhých a na růstu Kristova těla, církve. Svátostné milosti jsou dary vlastní různým svátostem. Jsou pak ještě i zvláštní milosti nazývané také řeckým výrazem "charizmata", kterého užil svatý Pavel, a který znamená přízeň, nezasloužený dar, dobrodiní.57 Ať je jejich povaha jakákoliv, někdy i mimořádná jako u daru zázraků nebo jazyků, charizmata jsou zaměřena na posvěcující milost a jejich účelem je obecné blaho církve. Jsou ve službě lásky, která buduje církev.58

2030
Křesťan uskutečňuje své povolání v církvi ve společenství se všemi pokřtěnými. Od církve přijímá Boží slovo, v němž jsou obsaženy jednotlivé články učení "Kristova zákona" (Gal 6,2). Od církve dostává milost svátostí, které jej posilují na "cestě". Církev mu dává příklad svatosti; její vzor a pramen poznává v nejsvětější Panně Marii; svatost poznává v ryzím svědectví těch, kteří ji žijí; objevuje ji v duchovní tradici a v dlouhých dějinách světců, kteří žili před ním a jejichž památka se v liturgii podle církevního kalendáře slaví.

 


Čtení z dnešního dne: Pondělí 20.11.

1 Mak 1,10-15.41-43.54-57.62-64; Lk 18,35-43

Komentář k 1 Mak 1,10-15.41-43.54-57.62-64: Spolu s novým stylem, vynuceným řeckou nadvládou, přichází: porušení zákona, oddání se modloslužbě. Nepřipadá ti, že jsou lidé stále stejní? Chci jít proti proudu!

Zdroj: Nedělní liturgie

Slavnost Ježíše Krista Krále

(20. 11. 2017) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém...

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...

Litanie ke Kristu Králi

(16. 11. 2017) Kriste, Králi všeho tvorstva, smiluj se nad námi. Kriste, Králi národů, Kriste, Králi králů, Kriste, Králi nebe i...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2017) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2017) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...