Bez Boha nemůžeš učinit nic, co by prospělo jeho království. - archív citátů

Navigace: Tematické texty K Křížové cestyRůzné křížové cesty Křížová cesta se sv. Anežkou

Křížová cesta se sv. Anežkou

1. Pán Ježíš odsouzen
Anežka vstupuje do kláštera klarisek -
chvíle , která bude trvat dlouhých padesát
let dobrovolného zaníceného sebezáporu.
Píše se 25. březen 1235. V kostele sv.
Haštala shromáždili se členové pražských
řádů, papežský legát Jan Kajetán, biskup
pražský a nitranský. Král Václav, Konhuta,
matka Konstancie, knížata domácí i cizí.
Údivné ticho vstupuje do jejich nitra. Před
nimi dcera královská - odkládá bílé šaty,
odkládá nachový plášť, knížecí čelenku.
Dostává hrubou sutanu, uprostřed staženou
silným provazcem barvy země a popela. Vyzouvá
střevíčky, přijímá dřevěné sandály.
Kdosi podává biskupovi nůžky. Shrnula si
vlasy, přiložil nůžky a střihl. Otevřel ruku
a vlasy se v nepořádku sesypaly na chrámovou
dlažbu.
Podívala se na něho. Tolik jí toho bral. Vše
leželo před oltářem, jak zvadlé kvítí.
"Teď jsi zasnoubena Králi světa" - První její
myšlenka v řeholním šatě.

2. Pán Ježíš přijímá kříž
Řádové sestry doprovázejí Anežku k velkému
klášternímu kříži. Anežka zůstává před ním
sama. Červeně matné světlo hořícího oleje
ozařuje tvář Přibitého.
Sestra přijímá vnitřní tvar Hlavy nakloněné,
rukou roztažených, srdce otevřeného. Chce být
plna štědrosti a slitovnosti jako Přibitý.
Z pohledu na její rty zachycujeme
neslyšitelnou rozmluvu: Ježíši, dopouštíme se
veliké chyby, hledáme tě stále v minulosti -
v Betlémě, na cestách Palestiny, na Kalvarii,
utíkáme z přítomného času. Byl jsi včera -
budeš na věky - a my zapomínáme, že jsi dnes.
Jsi stále NYNÍ - v tomto okamžiku.
Hledáme tě v minulosti, ztrácíš se nám
nezachycen v přítomnosti.
Poznání i láska vyžaduje stálou přítomnost.
A zapomínáme už docela, že "tam, kde jsou dva
nebo tři shromážděni ve jménu tvém, jsi
uprostřed nich."
Jsi uprostřed nás a my tě neznáme.

3. Pán Ježíš pod tíhou kříže padá k zemi
Ježíšovo naklonění k zemi. První Anežčina
audience. Jak se mu představit?
V c h u d o b ě .
Slyšíme-li toto slovo, máme představu
prázdného stolu, prázdné plotny, nevytopené
místnosti, existenční minimum, až se
zachvějeme.
Chudoba však ve smyslu zjevení není nuzotou,
žebráctvím, být o všechno oloupen, nic nemít.
Chudoba je vyjádření definitivního: "Hledejte
nejprve království Boží a ostatní vám bude
přidáno."
Měníme radu i směr. Hledáme nejprve všechno
ostatní a proto nenalézáme království Boží -
a ostatní nám není přidáno.
Pak pociťujeme zoufalou chudobu, opuštěnost,
vyděděnost.
Anežka zůstává na cestě Evangelia: pochopila
blaženství chudoby.

4. Pán Ježíš potkává svou matku
Byla to Maria, matka Ježíšova, která
přivedla Anežku do náruče svého Syna.
Kdo se s Ním setká dříve, než přijde jiná
láska do srdce, neodolá vnitřnímu kouzlu.
Anežka jako dítě byla připravována pro
manželství v klášteře bílých sester. Rodiče
vybírali pro ni snoubence. V nitru se však
zasnoubila s Tím, jemuž slouží andělé, jehož
kráse slunce a měsíc se podivují.
Pohrdla královstvím země, nádherou světa pro
lásku k Pánu.
Všechny výhodné nabídky ztroskotaly. Bedřich
Druhý, císař německý, upustil od sňatku a
řekl českým poslům: "Kdyby Anežka naší láskou
pohrdla a jiného sobě vyvolila, tu bychom
pomstili tuto potupu zbraní na ní, na jejím
bratru a na jeho království. Protože se však
Ježíši Kristu zasvětila, sluší se, abychom jí
blahopřáli."
Anežce poslal list, dodávaje: "Na nás
hříšného ve svých modlitbách si vzpomínej."

5. Pán Ježíš přijímá pomoc
A toto právě budiž důkazem: že bydlím
milostí ve vašich srdcích, snažíte-li se o
moji čest a spasení duší. Duše, jež se
zamilovala do mé pravdivosti, si nedá pokoje
a ustavičně usiluje o to, aby prospěla všem.
Mně nemůžete dát lásku, kterou vyžaduji.
Proto jsem vám daroval bližního, abyste jemu
mohli dávat to, co mně dáti nemůžete, totiž:
milujte ho bez jakýchkoliv pozemských ohledů,
neočekávajíce z toho žádné protilásky ani
užitku. A já vám počítám to, co děláte
bližnímu, jako byste to udělali mně.
Tato Ježíšova slova se stala Anežce základem
veškeré vnější činnosti.

6. Pán Ježíš přijímá opět pomoc i tak malou,
jakou je podání bílého šátku k utření potu a
prachu.
Anežka už jako dospělá poznala, že bez
Boha není možné uskutečnit pravou lásku k
bližnímu. Věděla, že jen ten je vpravdě
křesťan, kdo prokazuje milosrdenství všem.
Láska nikoho nevylučuje, cítí bolest cizí
jako svou vlastní.
Založila útulek pro chudé a nemocné, špitál a
mužský řád k němu.
Sama ve svém okruhu připravovala pokrmy,
ošetřovala, zhotovovala oblečení, chybující
napravovala vlídným slovem - a ač abatyší -,
byla oslovována na přání: starší sestra.
Vzájemný život sester na Františku je pro nás
tajemstvím ukrytým přímému pohledu. Jejich
úsměv, který přijímají po staletí všechny
řádové sestry, je připravován celoživotní
askezí a vyrovnáním.
Jednota tak zřetelná u všech klášterních
komunit je výsledkem úžasné oběti vůle...
Je vtiskem Kristovy tváře do podoby
jednotlivých sester.

7. Pán Ježíš padá podruhé pod křížem
P o s l u š n o s t je dalším slibem sester
a jí se uskutečňuje řád dokonalosti skrze
oběť téměř posvátnou.
V poslušnosti je niterná vazba lásky - mizí
egoismus.
Kdo žije v pouhém já, žije v tom, co pomíjí,
je ztracen. Kdo žije v poslušnosti vůči
Slovu, žije ve věčnosti a je spasen.
Pavel upozorňuje: "Už nežiji, žije ve mně
Kristus." V těchto slovech je ukryta proměna,
stavba charakteru a růst v osobnost.
Anežka poznává strašný úděl odříkání, mlčení
země i nebe na všechno lidské úpění a všechnu
úzkost.
A ví, že člověku není pomoci, leda vzdá-li se
úplně vší pozemské naděje a svěří-li se bez
výhrady Tomu, který se zdá, jako by ho
nebylo.

8. zastavení - Děti a pláč
to patří k sobě. Nebraňte maličkým přijíti.
Víc Kristus nežádá, a my tušíme, co míní, čeho
se dotýká. Území, které mělo být vyhrazeno
jeho božské tvůrčí moci, opravdové lásce muže
a ženy, je ponecháno libovůli.
Anežka obětovala Bohu tužbu všech,
nejhoroucnější a nejoprávněnější: d á t
život ze sebe. Neuvidíme ani zde,
ani na věčnosti svoje děti, svoje potomstvo.
Zasvěcuji ti, Pane, půvabné sny, tužby a
naděje, jimiž bije srdce mládí.
Jak ráda bych vítala děťátko, které by mělo
přímý pohled mého vyvoleného, líbala hladová
ústka, jež by oslavovala moji krev v mateřské
mléko proměňovanou, a zachovala naši podobu v
pokoleních. Jak ráda bych líbala v něm obraz
toho, jež vzal na sebe lidskou podobu, aby za
nás trpěl.
Anežčin celibát chápán z vyššího hlediska, je
protiváhou porušovaných příkazů Božích.
Nesesmilníš - nepožádáš!

9. Ježíš padá pod křížem potřetí
Milovat je umění - v lásce je nejvíce pádů
k zemi. Anežka nemilovala lidi pro ně samé,
ani z touhy po uspokojení, že koná dobro.
Milovala druhého z lásky k Bohu - jako
jedinečná a úžasná díla Boží.
Milovala svět způsobem nadpřirozeným.
Milovala tvory láskou zároveň jednotlivou i
všeobecnou - objímající všechny a každého
zvlášť, jako blahodárný paprsek sluneční.
Láska je výrazem čistoty, a tato je
neviditelným prstemem zasnoubení na ruce
Anežčině. Prsten čistoty, nic hotového, co je
dáno na začátku, nýbrž co je získáno dlouhým
životem, prací, jak běloba prádla.
Jak jiný, dokonalý je projev lásky, vidíme-li
v bližním: Tělo Kristovo, Krev Kristovu.
Blažení a šťastní jste, vy čistého srdce,
vidíte Pána.

1O. Pán Ježíš zbaven roucha
Anežka předešla v životě španělského
učitele mystiky, sv. Jana od Kříže, který
mluví o nahosti - o svlékání: nemít nic, k
ničemu nelnout, být prostoupen světlem, které
je formou vidění, v Tvém světle uvídíme
Světlo.
Nahost je dětský stav, je příchod z tmy lůna
na světlo, je příchod z tmy země v náruč
Světla.
Nebudete-li jako maličcí - nevejdete do Božího
království.
Dětství Boží nezná stáří.

11. Pán Ježíš přibit na kříž
Nezeptali jsme se Anežky, proč odešla do
kláštera? "Buď vůle Tvá" - nebe ji zavolalo,
jako magnetem se cítila přitahována. Svoji
vůli vložila v Boží vůli - splnila svůj
životní cíl, dosáhla vnitřního štěstí a
klidu.
Kristovy ruce jsou přibity ke kříži modlitby.
Jimi objímala rodnou zemi. A nad horami té
země hořel svatý slib života. "Sestra české
země", jak lid ji vděčně nazýval, věděla, co
potřeboval její bratr Václav,... její
synovec, král železný a zlatý Přemysl
Otakar II.
Vedle nádhery královského dvora, vedle
světské diplomacie potřebovali tito panovníci
skryté ruce v ustavičné modlitbě - ruce k
modlitbě přibité.

12. Pán Ježíš umírá na kříži
Těm, kteří věřili jen ve svoji sílu,
připomněla,že jedině Kristus vítězí,
vládne,dává a obohacuje. Křečovité bolesti
prožíval český národ, když byl zrazen a
popliván.
Zdálo se, že je to dokonání národa.
Anežka se stává hvězdou ukazující cestu k
věčným hodnotám. Její ruka zachycuje v
temnotách, připravuje advent, čekající,
skromná jen služebnice oltáře, ne s jeho
svatožáří.

13. Pána Ježíše snímají s kříže
Dcero královská, nevíme, kde je ukryto tvé
spící tělo, kde je tvůj hrob. Víme, že duší
jsi v nebi.
Byla jsi oděna láskou, milosrdenstvím,
štědrostí, Bůh byl v tobě. Tvůj klášter
přitahoval tolik potřebných.
I my tě potřebujeme.
Zvoníme na bránu....
Tvůj národ, vznešená Přemyslovno, vymřel v
rouchu knížat.
Tys přežila jej k dnešku i do budoucnosti v
plášti chudoby.
Buď štědrou ze skrytosti věčného života svému
lidu.

14. Pán Ježíš vložen do hrobu
Anežko, svatá Přemyslovno, tvůj hrob
chceme hledati na všech místech naší země!
Chraň její chrámy a svatyně,
kde chléb se láme a žehná,
kde v kalichu víno
se třpití k zázraku proměnění.
Za všechny z českého rodu,
jejichž krev símě svatých Čech rodí,
za všechny chudé a ponížené,
za všechny,
kdož budou zrnem, až zaduje vítr
a v propast požene plevy -
pros!
Na nás hříšné a slabé pamatuj,
Dcero královská,
snoubenko
Zhrobuvstalého!



 


Související texty k tématu:

Modlitba, modlitby
Kdo se modlí, nemarní čas (Benedikt XVI.)
Býváme nervózní, když se ztišíme k modlitbě… (Vojtěch Kodet) 
Jak jsem zpovědníka žádal o zproštění od modlitby (Elias Vella) 
Modlitba - soubor tematických textů
Texty na nástěnky
Základní modlitby
- Na webu vira.cz: modlitba, modlitba; rozjímání, meditace
- web o modlitbě, seznam modliteb www.modlitba.cz

Čtení z dnešního dne: Pondělí 20.11.

1 Mak 1,10-15.41-43.54-57.62-64; Lk 18,35-43

Komentář k 1 Mak 1,10-15.41-43.54-57.62-64: Spolu s novým stylem, vynuceným řeckou nadvládou, přichází: porušení zákona, oddání se modloslužbě. Nepřipadá ti, že jsou lidé stále stejní? Chci jít proti proudu!

Zdroj: Nedělní liturgie

Slavnost Ježíše Krista Krále

(20. 11. 2017) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém...

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...

Litanie ke Kristu Králi

(16. 11. 2017) Kriste, Králi všeho tvorstva, smiluj se nad námi. Kriste, Králi národů, Kriste, Králi králů, Kriste, Králi nebe i...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2017) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2017) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...