Bez Boha nemůžeš učinit nic, co by prospělo jeho království. - archív citátů

Navigace: Tematické texty P PovoláníTýden modliteb za povolání TÝDEN MODLITEB ZA POVOLÁNÍ 10.4.-17.4. 2005

TÝDEN MODLITEB ZA POVOLÁNÍ 10.4.-17.4. 2005

TÝDEN MODLITEB ZA POVOLÁNÍ
KE KNĚŽSTVÍ A K ZASVĚCENÉMU ŽIVOTU
10.4. – 17.4. 2005

Téma: „Povolaní zajet na hlubinu“





Pro vnitřní potřebu vydala
Konference vyšších představených mužských řeholí a
Konference vyšších představených ženských řeholí
v České republice

Praha 2005



MODLITBA SVATÉHO OTCE JANA PAVLA II.
ZA POVOLÁNÍ KE KNĚŽSTVÍ
A K ZASVĚCENÉMU ŽIVOTU



Ježíši, Synu Boží,
v němž přebývá plnost božství,
Ty voláš všechny pokřtěné, aby „zajeli na hlubinu“
a šli cestou svatosti.
Vyvolej v srdcích mladých lidí touhu
být v dnešním světě svědky moci tvé lásky.
Naplň je svým Duchem odvahy a rozvážnosti,
aby byli schopni odhalit plnou pravdu
o sobě a o svém povolání.

Náš Spasiteli,
poslaný Otcem zjevit nám milosrdnou lásku,
dej své církvi dar
mladých lidí připravených zajet na hlubinu,
aby byli mezi bratry projevem
tvé přítomnosti, která obnovuje a zachraňuje.

Svatá Panno Maria, Matko Spasitelova,
spolehlivá průvodkyně na cestě k Bohu a k bližnímu,
Ty, která jsi uchovávala jeho slova v srdci,
podpírej svou mateřskou přímluvou
rodiny a církevní společenství,
aby pomáhaly mladým a dospívajícím lidem
odpovědět velkomyslně na Pánovo volání.
Amen.






NEDĚLE - 10. dubna 2005

Poselství Otce kardinála Miloslava Vlka
k Týdnu modliteb za povolání
ke kněžství a k zasvěcenému životu

Drazí,

Svatý otec nás neúnavně stále znovu inspiruje a vyzývá svými poselstvími při příležitosti Světového týdne modliteb za povolání, abychom prosili Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň, protože povolání je vždy jeho dar, on povolává. Předpokladem k tomu, abychom byli vyslyšeni, je modlit se ve jménu Ježíšově: „Za cokoliv budete prosit v mém jménu…“ /J 14,13/ A pak příkaz Petrovi: „Zajeď na hlubinu…“/Lk 5,4/, myslí na hlubinu víry a plného spolehnutí na „dárce všech dobrých darů“. Myslím, že tyto všechny skutečnosti ústy vyznáváme, že v ně věříme a o nich nepochybujeme, ale v praxi tak možná nejednáme. Často nás až příliš zavaluje světské smýšlení, orientované na vlastní síly a výkony, a my jednáme, jako by Bůh nebyl. Tyto naše světské postoje jsou „absurditou urážející Boha“ /Biela, Samotný Bůh stačí/. Proto echo Ježíšových slov z úst Jana Pavla II. „Zajeď na hlubinu“ má své veliké opodstatnění… Klasickým příkladem takové ustaranosti a zavalení vlastními problémy a bolestmi je dnešní evangelium o učednících jdoucích do Emauz. Živé setkání se živým Zmrtvýchvstalým a jeho slovem dává postupně jejich životu novou dynamiku a uvádí je do pohybu. Všichni měli pak jistotu: „Pán skutečně vstal…“/Lk 24,34/. Tohle my potřebujeme: zajet na hlubinu živého rozhovoru se živým Pánem žně, který je nyní a teď aktuálně přítomen uprostřed modlícího se shromáždění, kde srdce věřících je naplněno jeho Duchem, láskou. Pán pak je živě a působivě přítomen podle svého slibu „kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu…“ /Mt 18,20/. A nejen pasivně naslouchá – jedná se o jeho království – ale také účinně působí mocí svého svatého Ducha, který je božským aktérem všeho, co se jménem Božím děje. Ve svém apoštolském listě Tertio millenio adveniente k přípravě velkého jubilea 2000 nás papež silně vyzývá, abychom usilovali o „znovuobjevení působení Ducha sv. v církvi Boží dnes…“ /čl 45/. Ve vědomí, že povolání každého z nás je z působení Ducha sv., že každý z modlících se křesťanů má svou víru z daru Ducha sv. a že tedy v sobě nosíme důkazy, že Duch sv.v církvi působí, se s živou vírou modleme ve jménu našeho Pana Ježíše Krista, aby poslal nové dělníky na svou žeň…

Žehná kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup pražský a primas český


PŘÍMLUVY

Milí bratři a sestry, jednomyslně a s důvěrou se obraťme v modlitbě k Bohu svému Otci, aby jeho milost stále obnovovala církev a působila změnu v lidech:

Pane, smiluj se!

 Modleme se, aby v církvi nikdy nechyběli ti, kdo by v kněžské službě pracovali oddaně a s láskou na posvěcování Božího lidu.
 Modleme se, aby v žádné křesťanské obci nechyběl pastýř, který by hlásal evangelium, slavil Eucharistii, vyučoval ve víře a posiloval trpící.
 Modleme se, aby mladí muži, kteří cítí volání k řeholnímu životu, měli sílu překonat překážky a s radostí následovali Krista chudého a poslušného.
 Modleme se, aby mladé dívky, které jsou Bohem povolány, pocítily radost z toho, že se zcela zasvětí Kristově lásce životem v rozjímání a ve skutcích lásky.
 Modleme se, aby bylo dostatek poslů evangelia, kteří by hlásali Krista těm, kdo ho ještě neznají.
Přijmi, Pane, prosby své církve a tvé milosrdenství ať nám dá, v co se pro své nepatrné zásluhy neodvažujeme doufat. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.


Modlitba Svatého otce Jana Pavla II. za povolání - str. 3





PONDĚLÍ – 11. dubna 2005

Po kněžství jsem toužil už jako malý ministrant. I na gymnázium jsem se hlásil proto, že bylo potřebné pro další cestu ke kněžství. To však neznamená, že na té cestě nebyly otazníky a nejistoty. Během střední školy se naskytla příležitost společenství a tajné přípravy k biřmování, které se u nás tehdy běžně neudělovalo. Nové duchovní objevy a náboženské poznání během přípravy probudily nové nadšení. Ptal jsem se: Jak to, že já jsem toto všechno dostal, a kolem mne je tolik lidí, kteří o tom nevědí? Zdálo se mi, že si ten poklad nemohu nechat pro sebe, a viděl jsem, že jako kněz budu mít asi nejlepší příležitost pomáhat druhým na cestě za Kristem, dělit se s nimi o to, co bylo dáno mně.
Duc in altum - zajeď na hlubinu, vyzývá Svatý otec Ježíšovými slovy. Petr a jeho společníci uvěřili Ježíšovu slovu a spustili sítě, přestože měli právě za sebou námahu neúspěšné práce. Výsledek je ohromil. Nové poznání Ježíše naplňovalo úžasem. K opuštění všeho a k následování Ježíše je nikdo nemusel přemlouvat. Stali se rybáři lidí.
Zajeď na hlubinu, říká dnes znovu Pán každému z nás, kteří jsme už jeho pozvání k zasvěcenému životu přijali, protože stále znovu dělaná zkušenost s mocí a pravdivostí jeho slova je pro nás nejlepším zdrojem povzbuzení na cestě, zdrojem získávání potřebné energie. Jen tak může být naše svědectví působivé.
Zajeď na hlubinu, říká dnes Pán věřícím laikům, které povolal k založení rodiny a očekává od nich, že svůj rodinný domov postaví na skále Božího slova uváděného ve skutek, aby jejich děti vyrůstající v živém prostředí víry měly jak zkušenost přítomnosti Boha ve svém životě, tak zkušenost s jeho slovem, na němž se dá stavět životní štěstí.
Zajeď na hlubinu, říká dnes Pán mladým lidem. Nezůstaň na povrchu lehkomyslnosti a nedej se odradit negativní zkušeností či nezdarem. Najdi odvahu znovu stavět na slovu Ježíše. Překonat horizont svého poznání a přijmout od něj to, co nás přesahuje, je předpokladem zkušenosti s ním a objevení moci a síly jeho slova, jeho důvěrného přátelství, nesmírného bohatství. Pak možná ucítíš touhu opustit všechno a zůstat jenom s ním navždy, či dát se mu k dispozici, aby skrze tebe budoval své dílo ve světě.
Ježíš nedělá bezvýznamné věci, a proto je náročný, vyžaduje celého člověka, ale pak vtáhne do božského dobrodružství, o němž se člověku dřív ani nesnilo. Skutečně to stojí za to.

 Jan Graubner
arcibiskup olomoucký


PŘÍMLUVY
Modleme se společně k Pánu:
Pane, smiluj se!
 Prosme za mír od Boha sestupující, za Boží lásku a milost a za spásu našich duší.
 Prosme za jednotu všech Božích církví.
 Prosme za pokoj a dary Ducha svatého pro našeho papeže Jana Pavla II., našeho biskupa N., všechny kněze, jáhny a celý křesťanský lid.
 Prosme, aby se na všech úrovních projevovala, rozvíjela a sílila opravdová láska k církvi.
 Prosme, aby vzájemná spolupráce uvnitř církve byla oporou těm mužům a ženám, kteří chtějí následovat Krista nerozděleným srdcem.
 Prosme za všechny trpící a nemocné, ať jejich modlitby a oběti přinesou trvalý užitek v životě národa i církve.
Smiluj se nad námi a ochraňuj nás, Bože; shlédni na přímluvy Bohorodičky Panny Marie a našich svatých bratří a sester a vyslyš naše prosby skrze Krista, našeho Pána. Amen.


Modlitba Svatého otce Jana Pavla II. za povolání - str. 3





ÚTERÝ – 12. dubna 2005

Dá se říct, že jsme ve svém povolání zkušení. Prožili jsme a nějak vyřešili už tolik spletitých situací v životě vlastním i v životech druhých. Málokdy se vyskytne něco zcela nového.Toto vědomí nám dodává určitý klid, důvěru v sebe, jistotu řemeslníka... Není to špatné, ale na druhou stranu nás právě tento postoj může uzavírat v sobě, jen v tom lidském, bez otevřenosti vůči světu ducha.
Máme dost svých starostí a ty nám zaplňují celou naši mysl, až k určité lhostejnosti vůči dění kolem.
I Petr se svými učedníky byli zkušení rybáři. Bylo to jejich povolání a kdyby překvapivou výzvu: „Zajeď na hlubinu!“ řekl někdo jiný než Ježíš, asi by ji nebrali vážně. Žili by dál pro svůj podnik, pro svoji rodinu, pro svoje společenství. Nečekaný úlovek však u každého z nich něco změní. Profesní odbornost a sebejistota se otevře světu Ducha Ježíše Krista a v tomto světě se dějí věci, které přesahují jejich rybářské zkušenosti. Petrovi to dochází až na břehu, poznává svou nevhodnost a nedostatečnost pro duchovní svět reprezentovaný Pánem, prosí ho, aby odešel. A on mu říká: „Neboj se,“ právě do tohoto světa tě posílám.
Co je to za svět, který Pán představuje?
Svět stálého rozhovoru s Otcem, tedy modlitby.
Svět hledání a přijímání Otcovy vůle, tedy poslušnosti.
Svět věrnosti přijatému poslání, tedy čistoty.
Co udělat proto, aby co nejvíc mužů a žen otevřelo brány svého srdce Ježíši Kristu a přes svou poznanou nevhodnost a hříšnost uslyšeli jeho „Neboj se!“, objevili své povolání a šli za ním?
Prožívat své povolání ne jako zkušení profesionálové, ale jako ti, kteří se denně v pokorné modlitbě otevírají Kristovu duchu života pro druhé. V manželství, v zasvěceném životě, v kněžství.
„Neboj se!“ Tato slova platí i nám. Ale také u nás tomu musí předcházet přiznání nevěrností. Teprve potom můžeme zakusit ne bezstarostnost, ale určitou vnitřní radost projevující se za všech okolností, která se stává silným magnetem, který přitahuje ne ke mně, ale k tomu, který je dárcem povolání. Tedy ne falešná profesionalita, typická uzavřeností do sebe, negativismem, nadáváním na druhé, ale modlitba v duchu Kristově, „zajetí na hlubinu“, které nás přibližuje nepředstavitelně bohatému úlovku.
Za to se modlím a k tomu všem žehnám. Váš

 Vojtěch Cikrle
biskup brněnský


PŘÍMLUVY

Láska Krista, dobrého pastýře, přesahuje naše chápání. S důvěrou mu předložme své prosby:

Pane, smiluj se!

 Pane Ježíši, plný lásky a smilování, odpusť své církvi její slabost a dej jí sílu, aby ti vydávala opravdové svědectví lásky Kristovy.
 Vlož do srdcí svých vyvolených touhu po hlásání evangelia a pošli nové dělníky na svou vinici.
 Učiň, ať stále hlouběji pronikáme k poznání tvé lásky, kterou nám projevuješ svou přítomností v Eucharistii.
 Dej nám milost, abychom se dovedli ztišit a naslouchat tvému hlasu.
 Učiň z našich rodin společenství křesťanského života, schopná přijmout a doprovázet růst povolání k duchovnímu stavu.
 Otevři srdce všech hlasatelů evangelia ke vzájemné spolupráci pro sdělování spásy.
 Pomáhej nám všem, abychom hlásali evangelium nejen slovy, ale především životem, a dovedli rozpoznat potřeby doby a přijmout nové úkoly.
Pane, ty víš, co potřebujeme, smiluj se tedy a dej nám hojnost svých darů. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.


Modlitba Svatého otce Jana Pavla II. za povolání - str. 3





STŘEDA – 13. dubna 2005

Často dostávám při nejrůznějších setkáních otázku: „Jak jste se rozhodl ke kněžství?“ Tazatel jako by chtěl odhalit z mé vlastní zkušenosti samotný moment rozhodnutí, příklad či jasně vykreslenou situaci životní volby. Asi jej většinou zklamu, neboť na otázku odpovídám: je to totéž, jako když se rozhoduje mladý muž pro svoji dívku. Ani on nemůže říci proč, nedovede vyjádřit své rozhodnutí, protože je to rozhodnutí srdce. Zkrátka jednoho dne jako by mu vyvolená něčím otevřela srdce a v obou začíná růst láska. První plodem tohoto růstu je vzájemné zalíbení, které pak přerůstá ve vztah plného odevzdání se jednoho druhému.
Myslím, že podobnou zkušenost má na mysli papež, když ve svém poselství ke dni modliteb za duchovní povolání hovoří o potřebě otevřeného srdce. Mladý muž či dívka, kteří pocítí volání k duchovnímu stavu, se možná nejprve obrací k vnějším zkušenostem. Skládají si mozaiku obrazu podobného života, snaží se na příkladech jiných uvidět sebe a zachytit radost, kterou by jim povolání mělo přinést. Ale bývá to obraz často velmi křehký. Dříve či později poznají, že je potřeba sestoupit do svého nitra. Tuší, že volba se bude dotýkat celé jejich existence. Přes všechny vnější vlivy bude nutno naslouchat lépe hlasu ve svém nitru.
Papež chce svým slovem povzbudit, když říká: Kdo otevře své srdce Kristu, nejen pochopí tajemství vlastní existence, ale také tajemství vlastního povolání a dá dozrát znamenitým plodům milosti. V hlubině svého nitra člověk nachází integritu, celistvost svého života. Poznává svou cestu, smysl svého bytí, aniž by se to muselo vyjádřit slovy. Zakouší blaženost svého rozhodnutí, které se stává nasměrováním celého života. Je to podobná blaženost, o které Ježíš hovoří v osmero blahoslavenstvích. Člověk o ní ví i ve chvílích, kdy trpí, je odsuzován, strádá, ale nikdo a nic ji nemůže vyrvat ze srdce, protože je přesvědčením o nalezené pravdě života. Toto vědomí začne utvářet jeho život k podobě, kterou v srdci zahlédl. Bude potřeba ještě mnoho práce na sobě, mnoho úsilí a duchovního vedení, aby z tohoto rozhodnutí dozrálo opravdové duchovní povolání. Ale už teď jsou zřejmé plody povolání – touha po růstu v duchovním životě, po svatosti, říká papež. I když bývá zpočátku velmi netrpělivá, je znamením prvních plodů milostí, kterými Pán připoutává k sobě a ve kterých dává zaznít své slovo: „Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“(Mt 5,48).
Rád bych povzbudil všechny rodiče, aby učili své děti otevřenosti srdce, vedli je k opravdovosti a velkomyslnosti života. A všem mladým lidem chci popřát šťastné okamžiky životní volby. Chraňte svobodu svého rozhodování před nezdravými svody dnešního světa, dovolte Bohu, aby vás překvapil svým voláním, svým světlem na cestě vašeho života.

 František Václav Lobkowicz OPraem
biskup ostravsko-opavský



PŘÍMLUVY
Z celé duše a z celého srdce všichni volejme k Pánu:
Pane, smiluj se!
 Daruj své církvi pokoj a jednotu.
 Žehnej našemu papeži i všem biskupům.
 Veď teology a zpovědníky svým Svatým Duchem.
 Žehnej všem bohoslovcům a jejich učitelům.
 Posiluj nás svou milostí, aby farnosti byly společenstvími žitého evangelia.
 Posiluj svou milostí rodiny, aby vytvářely dobré podmínky pro vznik a růst nových povolání k duchovnímu životu.
 Posiluj svou milostí všechny, kdo se ti zasvětili, aby řeholní společenství vyzařovala do světa Kristova Ducha.
 Povzbuď trpící a opuštěné lidi a dej, aby našli u křesťanů pochopení a pomoc.
 Dej, aby ti, kteří se vyčerpali prací pro evangelium, dosáhli slávy Království.
Bože, ty můžeš učinit mnohem víc, než oč prosíme. Buď tobě sláva v církvi skrze Ježíše Krista po všechny věky. Amen.


Modlitba Svatého otce Jana Pavla II. za povolání - str. 3





ČTVRTEK - 14. dubna 2005

Mladí přátelé, kteří máte otevřené srdce, Svatý otec vás ve svém listu vyzývá: „Zajeď na hlubinu!“ Přímo vás oslovuje: „Důvěřujte Kristu, poslouchejte jeho učení, upřete svůj pohled na jeho tvář, vytrvejte v naslouchání jeho slovu. Nechte, aby to byl on, kdo nasměruje každé vaše hledání a úsilí, každý váš ideál a touhu srdce.“ Můžete pozorovat neklid a nejistotu kolem sebe, mnozí jste nespokojeni se stavem naší společnosti. Vidíte, jak sobectví, faleš a hrubost strhávají i mnohé z vašich vrstevníků a vedou je na scestí, k útěku a k rezignaci před životem. Jsem přesvědčen, že jedině vy, mladí, kteří jste nemuseli žít v přetvářce a ohýbat páteř v době totality, máte sílu i potřebné nadání podat mladým hledajícím, někdy i tápajícím přátelům pomocnou ruku. Víc jak jedna třetina mladých v naší zemi je přesvědčena o smysluplnosti víry v Boha. Téměř jedna pětina mladých vašich vrstevníků v naší zemi považuje římskokatolickou církev za své zázemí. Nesmíme je zklamat. Ano, mnoho se změnilo a mění v životě naší společnosti i v Církvi. Ale tak tomu bylo i po druhé světové válce, kdy krátce po necelých dvou letech svobody se pučem zmocnila vlády komunistická strana a pro národ a Církev nastalo čtyřicet let útlaku, pronásledování a nesvobody. Byla to mladá kněžská generace, která vstoupila do změněných a zcela nových podmínek a musela nově pochopit smysl kněžské služby v trestních oddílech PTP, ve věznicích, pracovních lágrech či v továrnách na podřadných pracovních místech. Této generaci kněží vděčím já a celá má i následující generace za příklad života ve víře.
Na vás, mladí přátelé, připadá úkol ukázat službu Kristova kněze v době velkých změn v období globalizace a stěhování národů, ale též v době svobody a zodpovědnosti. Závazek služby na celý život je v době stálých změn náročný a přichází nejistota, „zda obstojím a vydržím“. Právě pevná a vytrvalá služba Kristova kněze má být oporou pro mladá manželství a rodiny. Být knězem Kristovým je náročná, ale nádherná životní cesta. Kristus, který povolává mladé muže ke kněžství a mladé ženy k řeholnímu životu, dává také potřebnou sílu a vytrvalost. Tyto řádky nejsou propagací duchovního povolání nebo reklamou. Jsou určeny těm z vás, kteří jste zaslechli či zaslechnete Kristovo volání.
Modlitba za nová kněžská povolání v našich farnostech je projevem společné starosti o život Církve, ale také o budoucnost národa, především nové mladé generace. Má dodat nejenom odvahu těm, kteří se rozhodují, ale také má posilnit i jejich rodiče, přátele i vychovatele, aby měli odvahu podporovat své děti či svěřence na cestě, ke které je Pán povolává. Tato modlitba má také upevnit již povolané, kteří se připravují v seminářích či klášteřích, a také upevnit kněze, řeholníky a řeholnice ve správném a věrném naplňování jejich poslání. Tato modlitba má také chránit před selháním či zradou ty, kteří se kněžským či řeholním slibem a přijetím svátosti kněžství zavázali ke službě Bohu a Církvi.
Kéž Vás povzbudí slova Svatého otce s výzvou Pána Ježíše: „Zajeď na hlubinu!“ a Panna Maria je Vám dobrou rádkyní.

 Dominik Duka OP
biskup královéhradecký


PŘÍMLUVY

Prosme společně Pána o jeho dary a volejme:

Pane, smiluj se!

 Prosme za naši víru, aby ji Pán udržel v čistotě.
 Prosme za naši lásku, aby byla znamením Boží lásky k lidem.
 Prosme za naši církev, aby ji Pán dovedl k jednotě.
 Prosme za našeho papeže Jana Pavla II., aby ho Pán vedl svým Svatým Duchem.
 Prosme za naše biskupy, kněze a jáhny, aby jim Pán dal vytrvalost a horlivost.
 Prosme za všechny věřící, aby vydávali svědectví evangeliu každodenní prací.
 Prosme za řeholníky a řeholnice, aby kontemplací nacházeli poznání Krista, svým životem rostli do jeho podoby, misijním úsilím šířili evangelium do světa a milosrdnou láskou pomáhali trpícím.
 Prosme za ty, kdo hledají svou životní cestu, aby u křesťanů nalezli pomoc.
 Prosme za rodiny, aby byly dobrým prostředím pro rozvoj povolání k zasvěcenému životu.

Pane, víme, že bez tebe nemůžeme nic učinit. Děkujeme ti za to, že se za nás u Otce stále přimlouváš, a chceme tě chválit na věky věků. Amen.


Modlitba Svatého otce Jana Pavla II. za povolání - str. 3





PÁTEK - 15. dubna 2005

V pátém odstavci svého poselství ke Světovému dni modliteb za povolání se obrací Sv. otec na ty, kdo jsou přirozenými autoritami pro mládež: rodiče, vychovatele, kněze, zasvěcené osoby, katechety. Zmiňuje se o umění odhalovat „Kristovu tvář“.
Vzpomínám si na tatínka, na jednu babičku – zahradnici, na kněze a na jednoho starého inženýra, vzorného manžela a skvělého otce tří dcer. Ten mi říkal: „Člověče, všechno se učí – učí se číst, psát, počítat, učí se jezdit autem, tančit, vařit... Ale žít se neučí!“ Pamatuji se, jak se mi to zdálo divné: „učit se žít“. „Učit žít.“ Jak by se to vyučovalo? V lavici, ve škole. Po několika dnech mi došlo: žít nás učí Kristus Pán! Evangelium je vlastně škola života. A já už dávno do té školy chodím, každou neděli. Slyším slovo Boží, kázání. Ale to samo ještě není úplná „škola“. Vlastní škola je skutečné dennodenní následování Krista. Denní, stálé, pozorné sledování Krista.
Úžasná je hloubka intuice mladého člověka, který přijde a ptá se obdivuhodným způsobem stručně, vroucně a přesně: „Pane, co mám dělat, abych vešel do života?“ On se chce učit žít! Cítí velmi jasně, že život je něco úžasného. Je to nejen jeho současné dýchání, vnímání, růst. Ale to úžasné před Ním a hluboce v Něm!
Život, který je před námi, je zřejmě tajemný a velký, jako sám Bůh. On je Otec, zdroj všeho života. Ano, a Pán Ježíš říká: Já jsem život! Cesta, pravda a život. Vzkříšení a život.
Mladík se ptá správně. A Ježíš na něj s láskou pohleděl a prostince a pevně potvrdil první lekce života. První kroky následování.
Právě tady vzpomínáme na prostinká slova Panny Marie, jeho Matky, která řekla v Káně „udělejte všechno, co vám řekne.“ To přece platí právě pro tuto chvíli mladického hledání a tázání. Ona ví o Ježíšovi tolik! Zažila zvěstování, v Betlémě ho porodila a do této doby sledovala jeho dětství, mládí a dospívání.... Třicet let!
Cokoli vám řekne, udělejte. On ví, co říká a proč to říká. Je třeba Mu věřit a důvěřovat. Je možné Mu věřit a důvěřovat. Velmi rychle zjistíme, že je to všechno pravda. Pán Ježíš k tomu ještě dodává: „Chci, aby měli život a měli ho v hojnosti. – Já s vámi jsem po všechny dny až do konce světa. – Stojím u dveří a klepu, kdo otevře, k tomu vejdu.“

 Jiří Paďour, OFMCap.
biskup českobudějovický


PŘÍMLUVY
Bůh je náš Otec, který ví, co potřebujeme. S důvěrou mu předložme své prosby:
Pane, smiluj se!
 Nebeský Otče, dej všem věřícím ducha odpovědnosti za církev a svět.
 Nebeský Otče, dej, ať si uvědomujeme starost církve o evangelizaci světa.
 Nebeský Otče, dej, ať začneme především u sebe a své rodiny.
 Nebeský Otče, dej, ať mladí lidé mohou číst evangelium z našeho všedního života.
 Nebeský Otče, dej, ať čerpáme denní sílu ke křesťanskému životu v setkání s tebou ve čtení Písma, v modlitbě a kontemplaci.
 Nebeský Otče, dej, ať při slavení Eucharistie nepropadneme pocitu zevšednění.
 Nebeský Otče, dej, ať neoslabujeme účinky svátostí nevnímavostí srdce.
Otče nebeský, tys poslal svého Jednorozeného, aby žil náš lidský život a vydal se za nás na kříži. Tvůj Syn Ježíš posílá i nás do celého světa, abychom zvali nové bratry a sestry do tvého Království. Povolej dostatek dělníků pro tento úkol, buď s námi, kteří už jdeme za tvým hlasem, a posiluj nás na cestě, abychom vydávali dobré svědectví. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Modlitba Svatého otce Jana Pavla II. za povolání - str. 3




SOBOTA - 16. dubna 2005

Žít duchovní povolání v silně konzumní společnosti jako je naše není vůbec jednoduché. Na mnohých kněžích i na některých řeholnících a řeholnicích se projevuje frustrace a syndrom vyhoření. Vyplývá to z toho, že je společnost nebere vážně a nestojí o ně a pokud nemají mimořádný dar oslovit lidi nevěřící a vzdálené, málokdo si jich všimne, protože věřících příslušníků církve stále ubývá. U našich spoluobčanů jde často o tvrdou slupku, pod kterou se skrývá nenaplněná touha po radosti, štěstí a pokoji, kterou nejsou schopni nikde nasytit. Křesťanství, pokud vůbec o ně projeví povrchní zájem, jim připadá nevhodné, zastaralé a nemoderní. Ovšem překonat tuto slupku není obvykle snadné. Buďme si však jisti, že dříve či později opět přijde doba, kdy touha duší po Bohu překoná tento krunýř a naše vlast se spolu s celou Evropou vrátí ke Kristu. Takovýto pohyb od materialismu ke spiritualismu a zpět v určitých periodách probíhá vždy znovu celými lidskými dějinami. Nelze ovšem čekat se založenýma rukama, až tato doba nastane. Je třeba pro návrat k duchovním hodnotám pracovat. Především evangelizací a pěstováním duchovních povolání.
Duchovním povoláním se v konzumní společnosti moc nevede, protože u velké části mladých lidí chybí duchovní otevřenost, na niž by bylo možné navázat, rozvíjet ji a stavět na ní duchovní povolání. Duchovní povolání je jistě především Boží dar, ale Bůh se nevnucuje tam, kde chybí otevřenost k přijetí. V této situaci je nutné jít energicky a radikálně proti proudu. Jen tak se dá zvítězit. Proto dnešní povolání nejsou častá a pokud jsou, pak především u přísných řádů.
To, co je dnes pro duchovní povolání zvlášť důležité, je modlitba, která u mnohých vyprosí jak otevření pro přijetí Božího daru povolání, tak i samotný dar a vytrvání v něm. Proto Svatý otec naléhavou a vroucí modlitbu tolik doporučuje. V letošním poselství připravil nádhernou modlitbu, se kterou se nyní seznámíte. Obrací se ke Kristu a jeho Matce, která je v otázkách povolání velkou a osvědčenou přímluvkyní, jak vám mohou mnozí kněží, řeholníci a řeholnice potvrdit. Modlitbu si opište a denně se ji vytrvale modlete. A buďte si jisti, že vaše vytrvalost v modlitbě za povolání opět naplní poloprázdné kněžské semináře i řeholní noviciáty.
Obracím se i na lidi nemocné, staré a trpící. Vaše utrpení, nabídnuté v této souvislosti za nová duchovní povolání, je tím největším příspěvkem, který můžete k tomuto účelu poskytnout. Bůh vám to mnohonásobně odplať!
 František Radkovský
biskup plzeňský

PŘÍMLUVY
Ježíš Kristus je hlasem živého Boha a zve nás k následování. Svěřme se jeho vedení a volejme i my k němu, vždyť jemu na nás záleží.
Prosíme tě, vyslyš nás!
 Pane, dej nám živou víru, abychom byli schopni vydávat svědectví každým dnem.
 Pane, učiň nás novým lidem, následovníky tvých šlépějí a tvůrci pokoje v tomto neklidném světě.
 Pane, odpusť naše selhání a dej nám odvahu zvolit si tvé evangelium za směr svého života a činnosti.
 Pane, vzbuď v mnoha mladých mužích a ženách nadšení pro následování tebe v čistotě, chudobě a poslušnosti.
 Pane, dej, ať křesťanské rodiny vytváří dobré podmínky pro vznik a růst povolání ke kněžství a zasvěcenému životu.
 Pane, učiň, abychom v jednotě s našimi biskupy byli všichni vzájemně spojeni upřímnou křesťanskou láskou a sešli se jednou ve tvém Království.
Bože, děkujeme ti, že jsi nás povolal a že bereš vážně naše snažení. Dej nám odvahu s nadšením následovat tvého Krista, aby svět poznal, že ty jediný jsi Bůh a že srdce člověka je nepokojné, dokud nespočine v tobě. Amen.

Modlitba Svatého otce Jana Pavla II. za povolání - str. 3






NEDĚLE - 17. dubna 2005



POSELSTVÍ SVATÉHO OTCE JANA PAVLA II.
K XLII. SVĚTOVÉMU DNI MODLITEB ZA POVOLÁNÍ

„Povolaní zajet na hlubinu“


Ctihodní bratři v biskupské službě,
drazí bratři a sestry!

1. „Duc in altum!“ Na začátku apoštolského listu Novo millennio ineunte jsem se odvolal na slova, kterými Ježíš nabádá první učedníky, aby spustili sítě k lovu, který se ukáže jako zázračný. Říká Petrovi: „Duc in altum. – Zajeď na hlubinu.“ (Lk 5,4) „Petr a první společníci uvěřili Ježíšovu slovu a spustili sítě.“
Tato známá scéna z evangelia tvoří pozadí nadcházejícího Světového dne modliteb za povolání, jehož tématem je: „Povolaní zajet na hlubinu“. Jedná se o zvláštní příležitost k uvažování o povolání následovat Ježíše, a zvláště následovat ho v kněžském a zasvěceném životě.

2. „Duc in altum!“ Kristova výzva je obzvláště aktuální v naší době, v níž je rozšířená mentalita, která tváří v tvář těžkostem podporuje osobní lhostejnost. První podmínkou pro „zajetí na hlubinu“ je pěstování hlubokého ducha modlitby živeného každodenním nasloucháním Božímu slovu. Opravdovost křesťanského života se měří hloubkou modlitby, uměním, které je možné se pokorně naučit „od samotného božského Mistra, stejně jako to dělali první učedníci: ‚Pane, nauč nás modlit se‘ (Lk 11,1). V modlitbě se rozvíjí dialog s Kristem, který nás činí jeho nejbližšími přáteli: ‚Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás‘ (Jan 15,4).“
Spojení s Kristem v modlitbě nás upozorňuje na jeho přítomnost také ve chvílích zdánlivě neúspěšných, když se námaha zdá zbytečná, jako se to přihodilo samotným apoštolům, kteří poté, co se lopotili celou noc, zvolali: „Mistře, nic jsme nechytili.“ (Lk 5,5) Především v těchto chvílích je třeba otevřít své srdce proudu milosti a umožnit Spasitelovu slovu, aby působilo celou svou silou: „Duc in altum!“

3. Kdo otevře své srdce Kristu, nejen že pochopí tajemství vlastní existence, ale také tajemství vlastního povolání a dá dozrát znamenitým plodům milosti. Z nich prvním je růst ve svatosti na duchovní cestě, která začala darem křtu a pokračuje k plnosti dokonalé lásky. Křesťan, který žije evangelium bez výhrad, je stále více schopen milovat způsobem samotného Krista, od něhož přijímá výzvu: „Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ (Mt 5,48) Snaží se, aby vytrval v jednotě s bratry uvnitř společenství církve, aby se dal do služeb nové evangelizace pro hlásání podivuhodné pravdy spásonosné Boží lásky a aby o ní vydával svědectví.

4. Drazí dospívající a mladí, je na vás, abyste zvláštním způsobem obnovili Kristovu výzvu „zajet na hlubinu“. Nacházíte se v období, kdy musíte udělat důležitá rozhodnutí pro svou budoucnost. Uchovávám v srdci vzpomínku na četné příležitosti, kdy jsem se v minulých letech setkal s mladými lidmi, kteří jsou dnes dospělými a snad rodiči některých z vás, nebo kněžími, řeholníky a řeholnicemi, vašimi vychovateli ve víře. Viděl jsem je veselé, jak mají být mladí lidé, ale také zamyšlené, protože byli zaujati touhou dát plný „smysl“ svému životu. Stále více jsem chápal, že v duši nových generací je silné zaujetí hodnotami ducha a prostá touha po svatosti. Mladí potřebují Krista, ale také vědí, že Kristus sám se bez nich nechce obejít.
Drazí chlapci a dívky! Důvěřujte mu, poslouchejte jeho učení, upřete svůj pohled na jeho tvář, vytrvejte v naslouchání jeho Slovu. Nechte, aby to byl On, kdo nasměruje každé vaše hledání a úsilí, každý váš ideál a touhu srdce.

5. Nyní se obracím na vás, drazí rodiče a křesťanští vychovatelé, na vás, drazí kněží, zasvěcené osoby a katecheté. Bůh vám svěřil osobitý úkol, abyste vedli mládež na cestě svatosti. Buďte pro ně příklady obětavé věrnosti Kristu. Povzbuzujte je, aby se nebáli „zajet na hlubinu“ a bez otálení odpověděli na Pánovu výzvu. On volá některé k životu v rodině, jiné k zasvěcenému životu nebo k tajemství kněžství. Pomáhejte jim umět rozlišit jejich cestu a stát se pravými přáteli Krista a jeho skutečnými učedníky. Když dospělí věřící umí svými slovy a svým příkladem odhalovat Kristovu tvář, jsou mladí snadněji připraveni přijmout jeho náročné poselství poznamenané tajemstvím kříže.
Nezapomeňte, že také dnes je třeba svatých kněží, duší zcela zasvěcených službě Bohu! Proto bych chtěl ještě jednou opakovat: „Je nezbytné a naléhavé rozvinout pastoraci věnovanou povolání, která by pronikla do farností, výchovných center i rodin a vedla k pozornějšímu zamyšlení nad základními životními hodnotami; jejím výsledkem je odpověď, kterou má každý reagovat na Boží povolání, zvláště vyzývá-li k úplnému darovaní sebe sama a svých sil ve prospěch Božího království.“
Vám, mladí, opakuji Ježíšova slova: „Duc in altum!“ Ve znovu předložení této výzvy, myslím zároveň na slova Panny Marie, jeho Matky, ke služebníkům v Káně Galilejské: „Udělejte všechno, co vám řekne.“ (Jan 2,5) Kristus, drazí mladí, vás žádá, abyste „zajeli na hlubinu“, a Panna Maria vás povzbuzuje, abyste neotáleli v jeho následování.

6. Z každého koutu země ať stoupá k nebeskému Otci vroucí modlitba, podpořená mateřskou přímluvou Panny Marie, aby poslal „dělníky na svou žeň“ (Mt 9,38). Kéž On sám dá horlivé a svaté kněze všem částem svého stádce. Podpořeni tímto vědomím se obracíme na Krista, nejvyššího Velekněze, a říkáme mu s obnovenou důvěrou:

Ježíši, Synu Boží,
v němž přebývá plnost božství,
Ty voláš všechny pokřtěné, aby „zajeli na hlubinu“
a šli cestou svatosti.
Vyvolej v srdcích mladých lidí touhu
být v dnešním světě svědky moci tvé lásky.
Naplň je svým Duchem odvahy a rozvážnosti,
aby byli schopni odhalit plnou pravdu
o sobě a o svém povolání.

Náš Spasiteli,
poslaný Otcem zjevit nám milosrdnou lásku,
dej své církvi dar
mladých lidí připravených zajet na hlubinu,
aby byli mezi bratry projevem
tvé přítomnosti, která obnovuje a zachraňuje.

Svatá Panno Maria, Matko Spasitelova,
spolehlivá průvodkyně na cestě k Bohu a k bližnímu,
Ty, která jsi uchovávala jeho slova v srdci,
podpírej svou mateřskou přímluvou
rodiny a církevní společenství,
aby pomáhaly mladým a dospívajícím lidem
odpovědět velkomyslně na Pánovo volání.
Amen.


V Castel Gandolfu 11. srpna 2004.



PŘÍMLUVY
Milí bratři a sestry, jednomyslně a s důvěrou se obraťme v modlitbě k Bohu svému Otci, aby jeho milost stále obnovovala církev a působila změnu v lidech:
Pane, smiluj se!
 Modleme se, aby v církvi nikdy nechyběli ti, kdo by v kněžské službě pracovali oddaně a s láskou na posvěcování Božího lidu.
 Modleme se, aby v žádné křesťanské obci nechyběl pastýř, který by hlásal evangelium, slavil Eucharistii, vyučoval ve víře a posiloval trpící.
 Modleme se, aby mladí muži, kteří cítí volání k řeholnímu životu, měli sílu překonat překážky a s radostí následovali Krista chudého a poslušného.
 Modleme se, aby mladé dívky, které jsou Bohem povolány, pocítily radost z toho, že se zcela zasvětí Kristově lásce životem v rozjímání a ve skutcích lásky.
 Modleme se, aby bylo dostatek poslů evangelia, kteří by hlásali Krista těm, kdo ho ještě neznají.
Přijmi, Pane, prosby své církve a tvé milosrdenství ať nám dá, v co se pro své nepatrné zásluhy neodvažujeme doufat. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.





Témata: Povolání

Čtení z dnešního dne: Pondělí 20.11.

1 Mak 1,10-15.41-43.54-57.62-64; Lk 18,35-43

Komentář k 1 Mak 1,10-15.41-43.54-57.62-64: Spolu s novým stylem, vynuceným řeckou nadvládou, přichází: porušení zákona, oddání se modloslužbě. Nepřipadá ti, že jsou lidé stále stejní? Chci jít proti proudu!

Zdroj: Nedělní liturgie

Slavnost Ježíše Krista Krále

(20. 11. 2017) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém...

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...

Litanie ke Kristu Králi

(16. 11. 2017) Kriste, Králi všeho tvorstva, smiluj se nad námi. Kriste, Králi národů, Kriste, Králi králů, Kriste, Králi nebe i...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2017) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2017) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...