Bez Boha nemůžeš učinit nic, co by prospělo jeho království. - archív citátů

Navigace: Tematické texty V VelikonocePašijové a jiné velikonoční hry Ukřižování Ježíše Krista (J. a Z.Pokorných)

Ukřižování Ježíše Krista (J. a Z.Pokorných)

PAŠIJOVÁ HRA
( Jana a Zdeněk Pokorných – Stochov – velikonoce 2000 )

( U K Ř I Ž O V Á N Í J E Ž Í Š E K R I S T A )
Scéna plně nasvícená.
PROLOG:
Úvod : Před pár měsíci jsme se setkali, a někteří třeba poprvé, se jménem Ježíš, když jsme si připomínali jeho narození v
Betlémě, ve chlévě. Dnes se chceme s Ježíšem opět setkat. Ale toto setkání je setkáním s Ježíšem, který mezitím vyrostl v
chlapce, v jinocha, v mladého dospělého muže. Vyučil se v dílně svého pěstouna Josefa tesařem a tiše pokojně, každodenně
vykonával svoji práci až do té doby dokud mu nebeský Otec nepokynul a nepovolal jej k tomu nejdůležitějšímu, proč přišel na
tuto zem.

Píseň : Učedníci (Modrá Hosana 259) - všichni
1. Ježíš vyvolil si 12 učedníků a říkal nebojte se farizejských zvyků /: pravda je jediná a ten kdo ji zná pravou láskou oplývá :/
2. Petra, Jakuba, Filipa a Ondřeje, Tomáše, Matouše, Jana, Bartoloměje /: Jakuba Alfeova, Judu Jakubova, Jidáše také Šimona.:/
3. A spolu nerozlučně zemí procházeli a pro každého vlídné slovo, pomoc měli /: co je žal a hřích, co zas radost a smích všechny
učil v podobenstvích :/
4. A proto z celé země lidé přicházeli a písně chvály ze srdce mu rádi pěli. /:protože každý ví on je uzdravení pro nové pokolení:/




Scéna plně nasvícená.
1. obraz --- POMAZÁNÍ OLEJEM :
(Postupně přicházejí za zpěvu písně, staví se zády do půlkruhu,
Ježíš se postaví čelem k hledišti, otočí se a vyvolených se dotýká rukou jejich ramene. Ostatní odejdou, vyvolení si stoupnou k
Ježíšovi).
Petr : Ježíši, tolik jsi nás toho naučil, jsme s Tebou tak šťastni, všude kam přijdeš, přichází s Tebou pokoj a radost, kážeš a
uzdravuješ...
Ježíš: Už to nebude Petře dlouho trvat, kdy se na mě naplní všechno, co je psáno v Písmech. Syn člověka bude mnoho trpět,
bude opuštěn, popliván, zbičován a ukřižován. Zemře, ale třetího dne vstane z mrtvých.
Učedníci (mezi sebou) : Co to říká ? Vstane z mrtvých ? Proč by umíral ?
Co to má znamenat ? Rozumíte tomu někdo ?
Jidáš : Ježíši, jsme už hladoví a unavení, kde si dnes odpočineme ?
Ježíš: U přátel v Betanii. Tam jsme vždycky vítáni. U Marty, její sestry Marie a jejich bratra Lazara.
(vstanou a odcházejí)
(Z druhé strany přicházejí Marie a Marta).
Marie : Marto, cítím dnes takovou zvláštní radost - takovou radostnou předtuchu, jakoby nás měl někdo vzácný navštívit.
Marta : To je zvláštní, Marie, říkáš to vždycky, když má přijít do našeho domu, náš Pán - Ježíš. Už jsem si toho několikrát
všimla. Kéž by tomu tak bylo i dnes. (zamyslí se a náhle vyhrkne) Ale to abych už začala honem připravovat něco k jídlu !
Čím uctít tak vzácnou návštěvu ? Už vím...
(přichází Ježíš s učedníky)
Marie : Marto, Ježíš s učedníky už přichází.
Marta : Marie, nemýlila ses. Tvoje srdce poznalo Ježíše už z dálky.
(Ježíš se obejme se s Marií a Martou. Maria klekne k jeho nohám a obejme jeho nohy).

Píseň : Ty, jenom Ty (sólo Marie - sestra Marty a všichni)
Ty jenom Ty jsi můj Pán. Ty jenom Ty jsi můj král. My chválíme a velebíme Tvé jméno. Ty jenom Ty - á-men. (opakuje se)

Ježíš (něžně) : Vstaň , Marie.
Marie : Dovol Pane, abych Ti směla prokázat malý skutek lásky.
Ježíš : Ano, Marie, nech vytrysknout radost ze svého srdce.
(Marie maže vzácným olejem Ježíšovy vlasy)
Učedník: Cítíš tu libou vůni Jidáši ? Je to vůně vzácného oleje.
Jidáš: Cítím tu libou vůni. Proč však raději nebyl ten vzácný olej prodán a peníze rozdány chudým ?
Ježíš : Netrapte ji, vždyť na mě vykonala dobrý skutek. Ona učinila, co měla. Už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.
Učedníci (mezi sebou) : K jakému pohřbu ? Co to zase říká? Rozumíš mu?
(odcházejí ze scény. Jidáš jde jako poslední, najednou se ale vrátí prudce zpátky na scénu.)
((Rozčileně chodí a zpívá:)

Píseň : On mě zklamal (sólo Jidáš : Ref. : On mě zklamal, prý má zemřít, on mě zklamal, jakýpak král, On mě zklamal, kde je vítězství, On mě
zklamal, jdu od něj dál. 1. Já doufal, že národ osvobodí, já doufal že vyvede nás z otroctví. Ref. 2. Prý ho zbičují, poplivou a opustí. Prý ho zabijí a to má
být král. Ref.)

(přicházejí velekněží- Anáš s Kaifášem)
Kaifáš : Jsi Jidáš Iškariotský - učedník toho Ježíše? Jidáši, dostaneš 30 stříbrných, když vojákům v pravou chvíli ukážeš, který
je ten Ježíš ! Ten buřič lidu a rouhač ! Přijímáš ? (Jidáš je vykulený, ještě rozčilený, neví. Velekněz významně zacinká váčkem
peněz. Jidáš se dychtivě podívá na váček peněz).
Jidáš : Ano přijímám. Bude to ten, kterého v Getsemanské zahradě políbím. Přesně vám dám vědět, kdy.
(všichni odcházejí).
Tma, scéna potemní.
(ve tmě se čte z Bible : Mk 14, 12-16 (připraví se stůl pro poslední večeři) přestavbu scény dokresluje melodie písně
Poslední večeře - hm, hm (zpívají všichni - vkládané sólo Ježíš)

Scéna plně nasvícená.



2. obraz --- POSLEDNÍ VEČEŘE

Ježíš: Pojďte přátelé a jezte pokrm, který vám nebeský Otec ve své štědrosti dává.
(usednou a dají se do jídla)
Petr : Ježíši, jsi dnes nějaký vážný, posmutnělý.
Ježíš : To proto, Petře, že jeden z vás, který se mnou jí, mě zradí.
Učedníci (jeden po druhém se ptají): Jsem to snad já, Pane ? Nebo já?
Petr: Ježíši, kdo je to ?
Ježíš: Je to ten, který se mnou namáčí chléb v téže míse. (právě namáčí Ježíš a Jidáš současně. Ježíš se na Jidáše smutně
podívá).
Jidáš: Jsem to snad já, Pane? (Jidáš se tváří zpupně.)
Ježíš: Ty sám jsi to řekl. (Jidáš kvapně odchází)
Píseň : Poslední večeře (Zelená Hosana 198) Sbor : Dům zavoní večeří poslední, Pán chléb nám dá, v němž On sám zůstává.
Chléb rozdává, přichází loučení. Ježíš : Zde Tělo mé a skrze ně odpuštění. Učedníci a Sbor: Chcem , každý z nás spatřit zem
plnou krás. Ježíš je klíč. Ježíš : Číš pozvedám, k přátelům promlouvám. Zde krev je má, jež za vás se prolévá. Sbor: Láskyplné
Kristovo učení všem slovo tvé přináší spasení. Učedníci a Sbor: Chcem, každý z nás spatřit zem plnou krás, Ježíš je klíč.
(Ježíš s učedníky jdou na forbinu a za nimi se sklidí stůl s hodováním.)




Scéna plně nasvícená.
3. obraz --- GETSEMANSKÁ ZAHRADA:

Ježíš (smutně a naléhavě se dívá na učedníky): Přicházejí těžké chvíle. Chvíle plné slabostí a pokušení, kdy ode mne všichni
odpadnete, jak je psáno.
Petr (vášnivě) : I kdyby všichni odpadli, já ne !
Ježíš: Dobře poslouchej Petře, co ti řeknu - ještě této noci, dřív než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš.
Petr: I kdybych měl s Tebou umřít, nezapřu Tě.
Učedníci (ostatní): Ani já ne! Ani já ne! Vždyť Tě máme tolik rádi ! Jak můžeš něco takového říct!
Ježíš: Jen modlitba, kdy své srdce přiblížíme k Bohu, nás může učibit silnějšími. Pojďme do Getsemanské zahrady. Budeme
společně bdít a modlit se. (Všichni se otočí a dělají jakoby jdou ale zůstávají na místě.
Scéna potemní a rozsvítí se několik bodových světel,
která dělají dojem hvězd a nedalekého města)
Píseň : Zůstaňte a bděte se mnou (Modrá Hosana 269). Sólo Ježíš : (sólo: Ježíš sám) Zůstaňte a bděte se mnou, bděte a proste,
bděte a proste. Zůstaňte a bděte se mnou, bděte a proste, bděte a proste. (udělá několik kroků vpřed zdvihne oči k nebi a
úpěnlivě zpívá - melodie Mé dlaně zvednuté): Můžeš-li Otče můj, můžeš-li odejmout, ten kalich hořkosti odejmi jej, nasloucháš mé
hluboké tísni, přesto ne má (odsadit), - Tvá vůle se staň ! (Ježíš se vrátí zpět k učedníkům)
Ježíš (Petrovi) : Petře, spíš ? Ani ty jsi nedokázal jedinou hodinu bdít ?! Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení !
(Znova udělá krok dopředu a zase zazpívá celé totéž. Znovu se vrátí.)
Ježíš (k učedníkům): Ještě spíte? Vstaňte! Již přišla hodina, kdy Syn člověka bude vydán do rukou hříšníků. Hle, přiblížil se
ten, který mě zrazuje. (Jidáš s vojáky přichází, políbí Ježíše.)
Jidáš: Buď zdráv, Mistře!
Ježíš: Políbením mě Jidáši zrazuješ?
Velitel vojáků: Chopte se ho a odveďte k veleknězi ! (učedníci se zděšeně rozprchnou).
Ježíš: Vyšli jste na mě s meči a holemi jako na povstalce. Denně jsem učil u vás v chrámě a nezmocnili jste se mě. Ale je třeba
aby se naplnila Písma. Toto je vaše hodina - vláda tmy. (V zadní části jeviště se připraví velerada v čele s veleknězi).

Rozsvítí se naplno světlo.



4. obraz --- JEŽÍŠ PŘED VELERADOU:
Velitel vojáků: Kaifáši, vedeme ti toho buřiče, Ježíše.
Kaifáš (obrací se na veleradu): Jak se ho můžeme zbavit? Co proti němu můžeme před římským místodržitelem Pilátem
vznést ?
1. svědek : Říkal, že je Boží Syn a že mu byla dána veškerá moc na nebi i na zemi.
2. svědek : Říkal, že zboří tento chrám a ve třech dnech jej zase postaví.
Kaifáš : Řekni, jsi opravdu ten slíbený Mesiáš - Spasitel , Vykupitel? Jsi Boží Syn ?
Ježíš: Ty sám jsi to řekl.
Velerada (všichni křičí) : Je to lhář - rouhá se! Nač ještě potřebujeme svědectví ! On a Boží Syn - Pchá ! Je hoden smrti !
(plivají na něj, bijí ho a volají:)
Velerada (všichni křičí): Hádej Mesiáši, kdo tě udeřil !
Kaifáš : Odveďte ho k Pilátovi !
(Jidáš zůstává s veleknězem Kaifášem a členy velerady).
Kaifáš (stroze): Jidáši - zde máš slíbenou odměnu - 30 stříbrných. Odvedl jsi dobrou práci.
Jidáš: Zradil jsem nevinnou krev. Zhřešil jsem. On je opravdu Boží Syn. Co jsem to udělal ?!
Kaifáš: Co je nám po tom, to je tvoje věc !
Jidáš: Jsem ztracený. Už pro mě není žádná naděje! Nechte si své peníze ! (odhazuje peníze na zem, rozhlédne se, vidí provaz
- smyčku nasune na krk a zoufale běží pryč.) (Zaostřeno na druhý konec na Petra, přichází k němu služka)
1. Služka : Ty jsi také jeden z těch, kteří chodili s Ježíšem.
Petr : Ne, nejsem.
1. Služka: Ale ano, určitě jsem tě s ním viděla.
Petr : Nechápu co říkáš, o ničem nevím.
2. služka: Myslím, že jsem tě taky viděla mezi jeho služebníky. Vždyť i ten přízvuk tě prozrazuje.
Petr: Přísahám, že toho člověka neznám. (vtom dvakrát zakokrhá kohout. všichni odcházejí. Petr jde stranou a hořce se
rozpláče.)
Petr: Pane, můj dobrý Ježíši. Odpusť mi, prosím, tě. Odpusť mi. To jsem nechtěl ! (přitmí - Petrův zpěv. Na scéně se
připravuje další scéna - Pilát).
Píseň : Velká bolest (sólo Petr:) I když bolest veliká mé srdce svírá, já věřím v odpuštění Tvé. I když zapření Tebe je velká
vina, já věřím v odpuštění Tvé. Ref. Jsi Ježíš můj Pán. Tvé srdce plné lásky znám. Jsi Ježíš můj Pán Tvé srdce plné lásky znám
a v ně doufám.)





Světla svítí naplno
5. obraz --- JEŽÍŠ PŘED PILÁTEM:
Velitel vojáků: Piláte, přivádíme ti toho židovského buřiče. (Voják Pilátovi podává dopis. Pilát jej otevře a ozve se hlas)
Hlas : Můj muži, nic si nezačínej s tím spravedlivým. Dnes jsem měla kvůli němu zlé sny.
Pilát (odloží list): Předveďte vězně. (Pozorně si ho prohlíží). Ty jsi židovský král ?
Ježíš : Ty sám to říkáš.
Dav: Prohlašuje se za Božího Syna. Je to rouhač. Je to buřič. Je to nepřítel Říma! Zasluhuje smrt !
Pilát (k Ježíši) : Slyšíš, jak na tebe žalují ? Nic neodpovídáš ?
Pilát (k davu): Víte, že o svátcích je zvykem, že vám propouštím jednoho vězně. Kterého chcete, abych vám letos propustil?
Vraha Barabáše nebo židovského krále ?
Dav: Barabáše ! Barabáše !
Pilát (gestem ruky tiší rozvášněný dav) : A co mám učinit s židovským králem ?
Dav: Ukřižuj ho ! Ukřižuj ho!
Pilát :Ale čeho se vlastně dopustil ? Je zřejmé, že nespáchal nic, zač by si zasluhoval smrt ! Dám ho zbičovat a propustím jej !
Rozvášněný dav : Na kříž s ním ! Ukřižuj ho ! Je to nebezpečný zločinec ! Nepřítel Říma !
Pilát (umyje se ruce) : Já nejsem vinen krví tohoto člověka ! Já na něm vinu nenalézám !
Dav (zesiluje křik) : Na kříž s ním! Je to zločinec! Ukřižovat !
Pilát (si dá ruce na uši a gestem ruky ztiší dav) : Dejte ho zbičovat a ukřižujte ho !
(ztlumí se světla, jsou slyšet rány bičem a bolestné vzdechy.)
Voják (do tmy ): Ještě korunu mu nasaďte, když je to ten král Židů! (ve tmě se chystají schody křížové cesty, oba lotři nahoře,
Ježíš svlečený a zbičovaný, trním korunovaný).
h A e h A e D A G h G A
Píseň : Přijímám (Tvou vůli Otče přijímám, své utrpení přijímám, lidské hříchy zlobu nenávist Ti dám, jsou Tvé, Otče
e
přijímám - 3x)
(naplno se osvětlí připravená scéna.)




6. obraz --- JEŽÍŠ UKŘIŽOVÁN:
Voják (podává Ježíši příčné břevno kříže): Tady máš svou odměnu, vyneseš si ji na Golgotu sám a hejbni sebou !
Ježíš (vykročí, padá, zvedají ho, vstává, vtom slyší bolestný hlas).
Maria : Ježíši, můj Synu !
Ježíš (láskyplně se podívá na matku): Maminko buď matkou všech a důvěřuj.
Voják : Hej ty tam, pojď mu pomoct, nebo se tam nedohrabem ani do večera !
Šimon Cyrénský : Ale já... Proč já ? (nakonec jde a bere kříž. Ježíš znovu padá. Přiskočí Veronika se soucitem v obličeji a
otře mu rouškou obličej).
Ježíš: Děkuji ti Veroniko. Nikdy nebude zapomenuta Tvoje statečnost a Tvé soucitné srdce. (vstává a belhá se dá. Děti s
matkami se dívají, je jim Ježíše líto).
Dítě : Maminko, vždyť on krvácí . Podívej jak je zbitý. Kdo mu to udělal ? Proč má takovou bolest a přitom tak laskavý
pohled ? Takhle přece nevypadá zločinec !
Ženy (neodpovídají, pláčou , otírají si slzy).
Ježíš : Neplačte nade mnou, ale nad svým špatným životem - změňte své smýšlení. (potřetí padá, dobelhá se nahoru. Vojáci
ho položí a přibijí na kříž. Rány kladivem. Vzdechy. Vztyčí kříž s Ježíšem)
Dav : Jsi-li Syn Boží, sestup z kříže !
Zachraň sám sebe, když máš moc na nebi i na zemi !
Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže !
Ať sestoupí z kříže a uvěříme v něho !
Spolehl se na Boha, ať ho vysvobodí !
Ježíš : Otče, odpusť jim, vždyť nevědí co činí.
1. zločinec : To jsi Mesiáš, zachraň sebe i nás .
2. zločinec: Ty se ani v hodině smrti nebojíš Boha ? My jsem odsouzeni spravedlivě, ale on nic zlého neudělal. Ježíši pamatuj
na mě, až přijdeš do svého království.
Ježíš: Dobře poslouchej. Ještě dnes budeš se mnou v ráji.
(nastane prudce tma, zděšení, výkřiky, a ozývá se :
Hlasy : Co to má znamenat ? To je nějaké znamení ! Proč se v poledne setmělo ? Třeba to je opravdu Boží Syn ? )
Ježíš : Žízním.
Voják (kolegovi) : Dej mu ocet ať se pěkně napije.
Ježíš: Otče, do Tvých rukou odevzdávám svého ducha.
Kolega voják : Byl to opravdu Boží Syn!
Kdosi z davu (zděšeně) : Vidíte to znamení na obloze ? My jsme ukřižovali Mesiáše !
Píseň : Neplač víc Maria (Zelená Hosana 156)
1. Neplač víc Maria, na kříži, že Syna máš, poslední to chvíle jediná, v náruči jej pochováš. Vzpomínáš Betlém v
záři stál, poprvé dech tvůj ho hřál. Jako dřív stále jsi nádherná, dnes hřej ho dál.
2. Neplač víc Maria, že tvůj Syn ti odchází, dávno ví, jakou váhu má láska Tvá pro Jeho cíl. Vzpomínáš, Betlém
zpíval, hrál, na rukou Tvých usínal, jako dřív v náruči nádherné nech spát ho dál. Vzpomínáš proč v kráse tvé
přišel sem na tuto zem, skrze tvé slzy nádherné on patří všem.
3. Neplač víc Maria, na kříži že syna máš, poslední to chvíle jediná.

(pod křížem zůstává Ježíšova matka a Jan. Mrtvé tělo sundají s kříže položí matce do klína. Maria drží Ježíše na klíně - zpívá
se přitom píseň. Dozpívá se a postupně se setmí) (nastane pozvolna tma, dozpívá se hm melodie písně a dočte se
úryvek z Písma)
Hlas dočte (do melodie hm hm z Písma): Mt 27, 57 - 66
EPILOG:
Závěr : Životní pouť muže jménem Ježíš Kristus, historicky doložené postavy, neskončila potupnou smrtí, ukřižováním,
kterým Římané usmrcovali uprchlé otroky. Evangelní svědectví vyprávějí o tom, že Ježíš vstal třetího dne skutečně z
mrtvých. Vyšel z hrobu, který byl tak pečlivě střežen. Jako první překonal smrt a tím otevřel člověku brány nesmrtelnosti. V
tom spočívá naše naděje a to je důvod k naší radosti. Přeji vám, abyste o letošních velikonočních svátcích i vy tuto radost
prožili.



KONEC





Římskokatolické farnosti Stochov, Smečno a Tuchlovice
ve spolupráci s Domem kultury ve Stochově

uvedly toto představení


P a š i j o v á
h r a



21. dubna 2000 v 17:00 hod.



O b s a h :

Prolog
1. obraz - Ježíš si volí své učedníky
2. obraz - Ježíš v Betánii
3. obraz - Poslední večeře
4. obraz - Getsemanská zahrada
5. obraz - Ježíš před veleradou
6. obraz - Ježíš před Pilátem
7. obraz - Ježíš ukřižován

REŽIE : Iva DVOŘÁKOVÁ
Námět : Zdeněk POKORNÝ
Scénář, hudba : Jana POKORNÁ
Hudební aranžmá, nácvik hudby : Kamila BAROCHOVÁ
Hudební režie : Tomáš BAROCH
Zvukový technik : František KVASNIČKA
Osvětlovač : Karel ČERNÝ

O s o b y a o b s a z e n í :

JEŽÍŠ KRISTUS : Petr JANŽURA
MARIE (Ježíšova matka) : Ludmila JANŽUROVÁ

Jan - učedník Ježíšův, dav : P. Cyril KUBÁNEK
Jidáš - učedník : Milan POKORNÝ
Petr - učedník, dav : Zdeněk POKORNÝ
Matouš - učedník, Šimon Cyrénský, dav : Petr MORAVEC
Juda - učedník, dav : Tomáš VOBORSKÝ
Šimon - učedník, dav, 2. zločinec : Václav KINDL
Filip - učedník, voják : David BREZÍK
Jakub - učedník, dav : David RUTYNA
Bartoloměj - učedník, dav : Miroslav VODIČKA
Tomáš - učedník, velitel vojáků : Václav TŮMA
Jakub Alfeův - učedník, voják : Jaroslav VRBA
Ondřej - učedník, Pilát : Zdeněk KEJMAR

Marie (sestra Marty, Lazara), dav : Šárka VYSKOČILOVÁ
Marta (sestra Marie, Lazara), dav : Andrea KOŘÁNOVÁ

Kaifáš (velekněz židů), 1. zločinec, „kohout" : Robert FILIP
Anáš (člen velerady-tchán Kaifášův), dav : Václav FILIP
člen židovské velerady : Rudolf ONDRÁŠEK
1. svědek, dav : Martina NOVOTNÁ
2. svědek, dav : Nikola ZASPALOVÁ

1. služka : Sylva FILIPOVÁ
2. služka : Ilona TŮMOVÁ
Veronika : Jiřina URBANOVÁ
žena z davu : Iva ŠEVĆÍKOVÁ
žena z davu : Marie HANZLÍKOVÁ
dítě z davu : Marie POKORNÁ
dítě z davu : Jan POKORNÝ
dítě z davu : Václav POKORNÝ
dítě z davu : Anežka POKORNÁ





Hudební spolupráce :
aranžmá, zpěv, klavír : Kamila BAROCHOVÁ
Ježíš (bas) : František MIKEŠ
Jidáš, Petr (tenor), violoncello, klavír : Karel PROCHÁZKA
Marie (sestra Marty) : Šárka VYSKOČILOVÁ
zpěv, kytara : Jana POKORNÁ
zpěv, housle, kytara : Jiřina URBANOVÁ
zpěv : Iva ŠEVČÍKOVÁ
zpěv, triangl : Nikola ZASPALOVÁ
zpěv, flétny : Zdeněk POKORNÝ
zpěv : Andrea KOŘÁNOVÁ
bicí : Jaroslav VRBA

(autor tohoto textu se všem účinkujícím omlouvá za to, že jejich
jména jsou pro jednoduchost uváděna bez titulů)


JEŽÍŠOVY VELIKONOCE

Ježíš slavil velikonoce - a to může udivit: takže to už
předtím byly velikonoce? A nejen že byly. Velikonoční večeře měla
stovky let starý řád, stovky let totéž jídlo ( rozuměj druh jídla) na
stole - pečený beran, zelené bylinky, kola nekvašeného chleba velká
asi jako talíř, víno, voda. A otec rodiny všechno vedl, umyl si ruce,
pronesl modlitbu, jídlo ochutnal načež pak rozděloval zelené byliny.
Ve stanovený okamžik lámal chleba a v pravou chvíli zahájil pití
dalšího poháru vína. Večeře končila čtvrtým pohárem, pak zpívávali
chvalozpěv a před rozchodem byli zvyklí nějakou dobu vážně
rozmlouvat.
Byla to pro ně slavnost všech slavností, jásot nad tím, že
jsou, když mohli nebýt. Utekli z Afriky, vymanili se z otroctví, jež se
rychle měnilo v genocidu. Ten zážitek se vryl do paměti celému
národu. Mohli nebýt a přitom jsou. Velikonoce byly záležitostí
vděčnosti. Nebo také nevděčnosti, to když na ně zapomínali.
Ježíš geniálně využil právě prastarý řád velikonoční večeře,
aby zřetelně vyslovil své poselství, aby je poslal dál do budoucích
stovek let.
Ne, lépe: Ježíš zřetelně vyslovil smysl prastarého řádu
velikonoční večeře, smysl, který mohly jen nejasně tušit generace Židů
znovu a znovu děkující za záchranu nad tělem zabitého beránka.
Ne, ještě lépe: My jsme uvěřili v Ježíše, který začal zřetelně
vyslovovat své poselství všemu lidstvu už tenkrát dávno, když byl
nablízku maličkému zbídačenému národu prchajícímu z Afriky. Ježíš,
ve kterého my jsme uvěřili, vedl jejich kroky dřív než o něm mohli co
vědět. Totiž dříve, než se narodil jako člověk. Ještě než dostal své
lidské jméno Jošua, které znamená „Bůh zachraňuje".

Otec Cyril




texty písní :
UČEDNÍCI
1. Ježíš vyvolil si 12 učedníků a říkal nebojte se farizejských
zvyků /: pravda je jediná a ten kdo ji zná pravou láskou
oplývá :/
2. Petra, Jakuba, Filipa a Ondřeje, Tomáše, Matouše, Jana,
Bartoloměje /: Jakuba Alfeova, Judu Jakubova, Jidáše také
Šimona.:/
3. A spolu nerozlučně zemí procházeli a pro každého vlídné
slovo, pomoc měli /: co je žal a hřích, co zas radost a smích
všechny učil v podobenstvích :/
4. A proto z celé země lidé přicházeli a písně chvály ze srdce mu
rádi pěli. /:protože každý ví on je uzdravení pro nové
pokolení:/

TY JENOM TY - Ty jenom Ty jsi můj Pán. Ty jenom Ty jsi
můj král. My chválíme a velebíme Tvé jméno. Ty jenom Ty -
á-men.

ON MĚ ZKLAMAL (Jidáš-solo) - On mě zklamal, prý má
zemřít, on mě zklamal, jakýpak král, On mě zklamal, kde je
vítězství, On mě zklamal, jdu od něj dál. 1. Já doufal, že národ
osvobodí, já doufal že vyvede nás z otroctví. Ref. 2. Prý ho
zbičují, poplivou a opustí. Prý ho zabijí a to má být král. R:

POSLEDNÍ VEČEŘE - Dům zavoní večeří poslední, Pán
chléb nám dá, v němž On sám zůstává. Chléb rozdává,
přichází loučení. Zde Tělo mé a skrze ně odpuštění. Chcem ,
každý z nás spatřit zem plnou krás. Ježíš je klíč. Číš
pozvedám, k přátelům promlouvám. Zde krev je má, jež za
vás se prolévá. Sbor: Láskyplné Kristovo učení všem slovo
tvé přináší spasení. Chcem, každý z nás spatřit zem plnou
krás, Ježíš je klíč.

ZŮSTAŇTE (Ježíš-solo) : Zůstaňte a bděte se mnou, bděte a
proste, bděte a proste. Zůstaňte a bděte se mnou, bděte a
proste, bděte a proste.

MŮŽEŠ-LI (Ježíš - solo) : Můžeš-li Otče můj, můžeš-li
odejmout, ten kalich hořkosti odejmi jej, nasloucháš mé
hluboké tísni, přesto ne má - Tvá vůle se staň !

VELKÁ BOLEST (Petr-solo): I když bolest veliká mé srdce
svírá, já věřím v odpuštění Tvé. I když zapření Tebe je velká
vina, já věřím v odpuštění Tvé. Jsi Ježíš můj Pán. Tvé srdce
plné lásky znám. Jsi Ježíš můj Pán Tvé srdce plné lásky znám
a v ně doufám.

PŘIJÍMÁM (Ježíš-solo): Tvou vůli Otče přijímám, své utrpení
přijímám, lidské hříchy zlobu nenávist Ti dám, jsou Tvé, Otče
přijímám.

NEPLAČ VÍC MARIA
1. Neplač víc Maria, na kříži, že Syna máš, poslední to chvíle
jediná, v náruči jej pochováš. Vzpomínáš Betlém v záři stál,
poprvé dech tvůj ho hřál. Jako dřív stále jsi nádherná, dnes
hřej ho dál.
2. Neplač víc Maria, že tvůj Syn ti odchází, dávno ví, jakou
váhu má láska Tvá pro Jeho cíl. Vzpomínáš, Betlém zpíval,
hrál, na rukou Tvých usínal, jako dřív v náruči nádherné nech
spát ho dál. Vzpomínáš proč v kráse tvé přišel sem na tuto
zem, skrze tvé slzy nádherné on patří všem. 3. Neplač víc
Maria, na kříži že syna máš, poslední to chvíle jediná




KONEC


Když jsme v prosinci 1999 na náměstí balili dřevěnou chýši
po Živém Betlému, někdo z herců tehdy prohodil: „A co budeme dělat
příště? Tohle bylo tak hezký…" Odpovědí na zájem lidí aktivně se
účastnících Živého Betléma tedy bylo sepsání a nastudování Pašijové
hry podle Markova evangelia.
(jde o jedno ze 4 evangelií, které tvoří Nový Zákon - druhou část
Bible).
Pašijová hra není nic nového pod sluncem a její název je po staletí
používaný pro scénické ztvárnění Ježíšova utrpení a ukřižování na
Golgotě u Jeruzaléma. Pašijová hra stejně jako řada jiných duchovních
her byla původně uváděna v kostele. Jestliže se některé hry dostaly z
prostředí chrámu ven, bylo to pro některé světské prvky, které v nich
postupně převládly a kvůli kterým nakonec kostel opustily a spatřila je
„ulice". Pašijová hra samozřejmě do chrámu patří a jestli je dnes
uváděna na divadelní scéně, je to hlavně proto, že poskytuje hercům a
režisérovi pro její ztvárnění potřebné technické zázemí.

Obsahem hry je ztvárnění Ježíšova utrpení a nakonec i smrti na kříži
– pro spásu lidí, pro to, abys ty i já, abychom mohli žít věčný život
s Kristem, který po třech dnech vstal z mrtvých.

Hra je výsledkem spolupráce mnoha lidí (40), kteří do jejího vývoje
vstoupili v pravou chvíli. Již v prvých lednových dnech byla hotova
kostra hry v hrubých obrysech (počet obrazů, postavy). Do konce
ledna byl sepsán scénář a složena či vybrána hudba. Během února a
března byla nacvičena a posléze i nahrána hudba, která ¨je
reprodukována v průběhu hry. V březnu se začalo nacvičovat s herci,
jejich počet a složení neustále doznávalo změn… Scénárista, který byl
současně prvním režisérem, předal rozpracované dílo režiséru
profesionálnímu a tak můžeme ocenit dílo každého, neboť mnoho lidí
přispělo dobrou radou a nejen na divadle platí, že:…není malých
rolí…

Co na Pašijové hře zaujalo její aktéry ?
„Chtěla jsem malou troškou do mlýna přispět dobré věci. Líbí se mi
mezi dobrými lidmi, se kterými jsem se setkala zde na faře při nácviku
Živého Betléma." (Iva Ševčíková, učitelka MŠ)
„Lidi." (Kamila Barochová, učitelka ZŠ, hudební aranžmá)
„Nadšení a zápal autorů a organizátorů." (Karel Procházka, zpěvák
Jidáše a Petra)
„Mě na Pašijové hře zaujalo vůbec to, že se děje něco takového a že
se sešlo tolik nadšených lidiček. Je skvělý, že si člověk při tom hraní
(vcítění se do své role) uvědomuje nové zajímavé věci a skutečnosti,
které nás při pouhém čtení nenapadnou." (Jiřina Urbanová, učitelka
ZŠ)
„Ráda se scházím s lidmi, kteří jsou mi blízcí, nad prací, která má
smysl." (Andrea Kořánová, na mateřské dovolené, studentka
stř.ekonomické školy)
„Kromě toho, že se této hry účastním, mě na ní zaujalo všechno: děj,
obsazení, hudba, zpěv, scénáristé a režiséři navzájem... Jsem ráda, že
se jí mohu aktivně účastnit. Díky." (Nikola Zaspalová, studentka SZŠ)





P O D Ě K O V Á N Í

p a t ř í


- všem vám , našim milým divákům, kteří jste si udělali čas a přišli
jste shlédnout toto j e d i n é představení, do kterého, přestože je jen
jediné, vložili všichni herci a organizátoři s nevšední ochotou mnoho úsilí,
vždyť myšlenky, které pronášejí a postavy jež ztvárňují je převyšují...

- všem hercům, hudebníkům, zpěvákům, technikům, režisérům a
organizátorům, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na realizaci této
hry a zejména těm „neviditelným" - jejich rodinným příslušníkům, kteří
třeba hlídali doma v době zkoušek děti nebo za ně jinak zaskakovali...

- všem našim příznivcům, kteří nám fandí a přejí úspěch, kterým
není naše sláva, ale dobrý pocit z tohoto díla

- všem našim sponzorům , kteří finančně přispěli ke zdárnému
uhrazení všech nákladů spojených s obstaráním kostýmů, které si herci či
spíše jejich manželky ušili doma

- milému Pánu Bohu, který sleduje naše úsilí se shovívavým
úsměvem, nakolik této dobré a milosrdné bytosti připisujeme úsměv, jak
jej my známe...





Seznam sponzorů a dobrodinců :


COLSYS - AUTOMATIK, a.s.


stochovští farníci




Ve foyeru Velkého sálu jsou vystaveny práce stochovských dětí,
které byly přihlášeny do soutěže VELKÉ JUBILEUM 2000
vyhlášené Národním katechetickým střediskem České biskupské
konference při příležitosti oslav Velkého jubilea 2000.

(Autoři textů : P.Cyril Kubánek, Zdeněk Pokorný)

Se svolením převzato ze sbírky "Divadelní a jiné hry" Jana Kafky.



Velikonoce - oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista

Velikonoce
 - samostatná velikonoční stránka 
Velikonoce (jen) na webu pastorace.cz zde

Čtení z dnešního dne: Pondělí 20.11.

1 Mak 1,10-15.41-43.54-57.62-64; Lk 18,35-43

Komentář k 1 Mak 1,10-15.41-43.54-57.62-64: Spolu s novým stylem, vynuceným řeckou nadvládou, přichází: porušení zákona, oddání se modloslužbě. Nepřipadá ti, že jsou lidé stále stejní? Chci jít proti proudu!

Zdroj: Nedělní liturgie

Slavnost Ježíše Krista Krále

(20. 11. 2017) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém...

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...

Litanie ke Kristu Králi

(16. 11. 2017) Kriste, Králi všeho tvorstva, smiluj se nad námi. Kriste, Králi národů, Kriste, Králi králů, Kriste, Králi nebe i...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2017) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2017) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...