Kdo se umí rozdělit, má z toho nakonec sám víc - archív citátů

Navigace: Tematické texty T TeologieDelší texty Z nevěrnosti k víře (Antonio Donghi)

Z nevěrnosti k víře (Antonio Donghi)

Pouť obrácení křesťanského společenství je proniknuta tajemstvím Božího milosrdenství. Boží milosrdná láska se sklání k ubohosti lidstva v mnoha různých podobách. Tak se projevuje Boží věrnost ke smlouvě, na kterou odpovídá lidská věrnost Božímu dílu.

"Milosrdenství je pojem, který označuje součinnost Božího spásonosného působení v dějinách od počátků až do jeho dovršení. Ve Starém i v Novém zákoně označuje slovo 'eleos' především Boží věrnost k příslibům daným člověku; v Novém zákoně je jejím základem Kristovo zadostiučinění a eschatologickým dovršením přijetí židů i pohanů do Božího království, aby tak Boží království zvítězilo nad světem.

V přítomném čase spočívá Boží milosrdenství v tom, že všem je dána možnost přejít z nevěrnosti k víře. V Ježíši Kristu, našem smíření, se Boží hněv, který se projevil na člověku, proměnil v projev slitování ('eleos') Boha, který ospravedlňuje a posvěcuje. Pravý význam milosrdenství můžeme tudíž poznat jedině v osobě Ježíše Krista.





Zkušenost milosrdenství

Veškerá síla Božího milosrdenství se skrývá právě v Ježíšově smrti na kříži a v jeho vzkříšení. "Na cestě víry každého, kdo věří v jediného Boha, je rozhodující a nezbytnou zkušeností poznání lidského hříchu a Božího milosrdenství. Skutečnost, že si Bůh vyvolil a povolal člověka, neznamená, že jsme ochráněni před možností pádu a hříchu, neboť jsme poznamenáni křehkostí, ubohostí a nevědomostí...

Starozákonní i novozákonní zkušenost nám to jednoznačně potvrzuje. Lidský hřích je temným pozadím, na němž září jas Božího milosrdenství. Zkušenost Božího milosrdenství, které přikrývá hřích člověka, se proto stává velikonoční zkušeností, přechodem ze tmy ke světlu, z noci k úsvitu, ze smrti k životu; je to odlesk vzkříšení - draze zaplacená příležitost poznat pravou tvář Boží. Bůh se nám představuje jako ten, který nechce smrt hříšníka, ale aby se hříšník obrátil a žil. Od prvních stran Geneze se sklání k člověku a hledá ho tam, kam ho zavedl hřích; a v plnosti času přišel ve svém Synu Ježíši Kristu, aby hledal to, co bylo ztraceno...

Svatost není pouhou absencí hříchu, nýbrž plodem víry, že Boží milosrdenství je mocnější než hřích: každý světec dosvědčuje vítězství Božího milosrdenství nad hříchem."

Bůh "podle křesťanského vnímání odpouští ve svém Synu Ježíši Kristu hříšníkovi a přetváří jej ke své podobě, aby se znovuzrodil z Boha a stal se svědkem Božího milosrdenství mezi lidmi."

Tato nádherná pravda je základem kázání apoštolů a celé církve o ukřižovaném a vzkříšeném Ježíši. Na ní je založeno
- vyvolení Izraele ve Starém zákoně a pohanů v Novém,
- hlásání evangelia spásy a misijní aktivita,
- odpověď víry ze strany toho, kdo uvěřil,
- Boží působení v dějinách, které zachraňuje a pobízí k záchraně,
- konečné Boží vítězství v dějinách světa.





Milosrdný Ježíš

Celý dopad Božího milosrdenství zjevují události Ježíšova života. Milosrdenství je nejvýstižnější označení původce naší spásy, Posvětitele a Velekněze nové smlouvy. Zjevuje jeho božství, osvětluje kvalitu jeho vztahu k Otci, když na sebe vzal všechna zaslíbení, která dal Otec lidem, a když přijal a vykoupil naše utrpení i odloučení od Boha. V Ježíši Kristu přichází všem lidem spása jakožto intenzivní zkušenost solidarity s celým lidským pokolením. Ježíš přináší Boží milosrdenství - a s ním vše, co pro nás Bůh vykonal a čím nám zasloužil věčný život.

Ježíš je trůnem milosrdenství (srov. Řím 3,25; 1 Jan 2,2; 4,10), skrze něj Bůh Otec naslouchá lidstvu a odpouští mu. Skrze svou oběť na kříži sdílí Ježíš s celým lidstvem Ducha svatého, který obnovuje srdce všech, kdo k němu s vírou přicházejí.

"Říci, že Ježíš byl ustanoven 'trůnem milosrdenství', znamená přiznat mu, že on je slávou Boha, který se svým milosrdenstvím dává k dispozici svému lidu prostřednictvím odpuštění hříchů. Říci, že zadostiučinění za hříchy nastalo skrze Kristovu krev, znamená, že Kristus nahradil všechny oběti staré smlouvy tím, že sám na sobě uskutečnil to, co tyto oběti znamenaly. Říci, že Ježíš Kristus byl ustanoven trůnem milosrdenství, znamená potvrdit, že milosrdenství není pouze vlastností spasitelné Otcovy vůle, ale také vlastností Krista, neboť on je dokonale uskutečnil sám na sobě."

Z Kristova milosrdenství vychází "milost", křesťanské povolání ke křtu a k apoštolskému poslání, jakož i samotný život církve, skrze kterou máme přistup k novému životu, k pokoji, Boží lásce a eschatologické spáse.





Křest a milosrdenství

Při pohledu na Boží zjevení můžeme zjistit, že milosrdenství je skutečně velmi úzce spojeno se křtem. Při křtu se člověk zcela svěřuje do rukou Boha plného milosrdenství a stává se novým stvořením. Životem v křestní milosti se Pánův učedník neustále obrozuje v Božím milosrdenství a čerpá z Božího milosrdenství. Milosrdenství, oslavované skrze obnovu z vody a z Ducha svatého, nám neustále nabízí přechod k plodné víře, abychom byli oslaveni od Otce a v Duchu svatém se stali obětí, která se mu zalíbí.

V našem srdci musí stále žít víra, že Ježíš je milosrdný a že nám své milosrdenství nabízí. V Kristu dostáváme možnost vstoupit do vztahu vzájemné věrnosti mezi Bohem a lidmi. V Kristu a skrze Krista se Boží spravedlnost daruje lidem jakožto odpuštění hříchů a sdílení božského života. Díky Božímu milosrdenství jsme uschopněni tento dar přijmout a kladně na něj odpovědět. Tak Boží milosrdenství přetváří život křesťana skrze jeho účast na Kristově smrti a vzkříšení. Zážitek takového milosrdenství je základem opravdové křesťanské bohoslužby. "Společenství křesťanů je chrámem živého Boha, jejich těla jsou chrámy a zároveň se jako oběti nabízejí skrze Boží milosrdenství po příkladu Krista, který obětoval sám sebe jako zadostiučinění za hříchy. On je naší pravou Velikou nocí, dovršením starozákonních Velikonoc. Pravá duchovní bohoslužba Božího milosrdenství se dovršuje skrze hlásání evangelia a obětování všech národů Bohu Otci, aby se staly obětí Bohu milou a posvěcenou Duchem svatým. Boží milosrdenství nás tedy přivádí k pravé bohoslužbě."


Texty z knihy Hle, všechno tvořím nové - Pastorační péče o pokání a obrácení“, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství


Čtení z dnešního dne: Neděle 19. 11.

Př 31,10-13.19-20.30-31; Žalm 128; 1 Sol 5,1-6
Mt 25,14-30

Při čtení evangelia této neděle se posluchači často ptají, zda potrestaný třetí služebník netrpí bezpráví. Vždyť pán je tvrdý a „sbírá, kde nerozsypal“. Úvaha vypravěče však poukazuje na důležitý detail: Cožpak třetí služebník neznal Pána dobře? Vždyť ví, jak smýšlí! Jde o zaměstnance, který neprovede zadanou práci a ještě se vymlouvá. Nejde tedy o odsouzení těch, kdo mají úzkostnou povahu. Je třeba nepřehlédnout, v jaké souvislosti náš úryvek zaznívá, protože není obecná! Jde o texty mluvící o konci světa. Proto je pravděpodobné, že zde je řeč o přijetí evangelia v kontextu široké židovské komunity. Mnozí evangelium nepřijali, protože jim nezapadalo do tradic a vlastních představ o prožívání víry. Ale i dnes jsou lidé, kteří utíkají do minulosti, v níž spatřují jistotu. Nic „nového“ ze strachu nepřipouští. To ovšem nenese plody, které Pán očekává.

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...

Litanie ke Kristu Králi

(16. 11. 2017) Kriste, Králi všeho tvorstva, smiluj se nad námi. Kriste, Králi národů, Kriste, Králi králů, Kriste, Králi nebe i...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2017) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2017) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2017) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens...