Bez Boha nemůžeš učinit nic, co by prospělo jeho království. - archív citátů

Navigace: Tematické texty V VánoceTexty na nástěnky - Vánoce r. 1999 /datum a obsah Vánoc, Ježíš se narodil pro tebe, nichci ti způsobit nic zlého, setkání s láskou, jak chtěl vlk sežrat dítě,

r. 1999 /datum a obsah Vánoc, Ježíš se narodil pro tebe, nichci ti způsobit nic zlého, setkání s láskou, jak chtěl vlk sežrat dítě,

Ve wordu je text ke stažení zde


DATUM A OBSAH VÁNOC

Říká se, že Vánoce jsou původně pohanské svátky a církev si je jenom přivlastnila. Je to pravda?

CO VLASTNĚ KŘESŤANÉ O VÁNOCÍCH SLAVÍ
Toto tvrzení je dost časté. Důvod je celkem pochopitelný. Tomu, kdo nežije v křesťanské víře, téměř nebo zcela uniká, co vlastně křesťané o Vánocích slaví. Stromeček, dávání dárků, případně speciální jídlo (u nás smažený kapr) jsou prvky, které najdeme i v pohanství. Jenže křesťan o Vánocích neslaví nic z toho (i když si stromeček ozdobí, dárky rozdá a kapra usmaží, případně se podívá, zda mu rozkvetla barborka), ale slaví narození Ježíše, pravého člověka a pravého Syna Božího, slaví dar Božího vtělení

DATUM, KDY SE VÁNOCE SLAVÍ
Ač je Ježíš historickou postavou, přesné datum jeho narození nemůžeme zjistit. Ježíšovo narození, čili příchod Božího Syna na svět, se začalo slavit poměrně brzy, v první čtvrtině 4. století.
Na křesťanském Východě se začalo s oslavou 6. ledna. Bylo to bylo datum jednoho pohanského svátku v Alexandrii: "Narození Božského eonu".
Na křesťanském Západě (v Římě) se slavilo 25. prosince, a to bylo zase datum starého pohanského svátku "Narození věčného slunce". Západ i Východ se o tato data slavení navzájem "obohatily", v západní (latinské) církvi se pak obsahem svátku 25. prosince stalo výrazně slavení Ježíšova vtělení a 6. ledna jeho zjevení se lidem (Epifanie). Později překryla tento obsah svátku úcta ke svatým Třem králům (počet tří byl odvozen od tří královských darů, které mágové Ježíšovi přinesli).

SHRNUTO:
Obsah Vánoc je křesťanský, datum bylo zřejmě zvoleno jako "překrytí" pohanského svátku. Vánoční zvyky mají původ pohanský i křesťanský a pro pochopení křesťanského obsahu Vánoc nemají vcelku význam. (A.O.)

JEŽÍŠ
SE NARODIL
TAKÉ PRO TEBE,
AŤ UŽ JSI KDOKOLIV

Ježíš se narodil také pro tebe - ať jsi kdokoliv. Starý či mladý, šťastný nebo nešťastný, úspěšný nebo neúspěšný.
Narodil se pro tebe a k tobě chce také přijít. Chce přijít, aby ti ukázal naději, která nezávisí na tvých schopnostech, výhrách či prohrách. Chce přijít, aby ti otevřel cestu k bohatství, které není závislé na tvých úspěších, ani na míře inflace.



Chce přijít, aby ti ukázal že ti může být odpuštěno a že i ty můžeš dojít naplněného života...






NECHCI TI
ZPŮSOBIT
NIC ZLÉHO

Vánoce jsou tím nejpodivuhodnějším svátkem, který existuje. Jsou překvapením, které Bůh připravil lidem.
O Vánocích totiž živý a všemocný Bůh ukazuje plnost svého milosrdenství tím, že se z lásky stává zcela malým a slabým. Stvořitel se vydává svému stvoření, aby mu dokázal: „Podívej se, nechci ti způsobit nic zlého.“
Dítě Vánoc nám říká: „Já jsem Bůh, který se stal člověkem. Chci vám dokázat, že jsem Láska, že vás miluji a že vám nejsem schopen učinit nic zlého.“ (Podle bratra Efraima)

Betlémské Dítě, Králi pokoje, jež zjevuješ Boží lásku, dej, abychom se nebáli otevřít dokořán svá srdce k vyhlídkám naděje. (Jan Pavel II.)






VÁNOCE ZNAMENAJÍ
SETKÁNÍ
S LÁSKOU

· S láskou Boží, která v dítěti Ježíši přišla na svět.
· S láskou, která je nabízena celému lidstvu, která se ale ani jedinému člověku nevnucuje.
· S láskou, která otevírá dveře víry, ale nemá žádné donucovací prostředky, které by zlé lidi donutily jednat dobře.

Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. (Bible, 1 Kor 13,4-8)








JAK CHTĚL VLK SEŽRAT DÍTĚ
Vánoční pohádka

Byl jednou jeden vlk. Žil v okolí Betléma. Pastýři věděli o tom, jak je nebezpečný. Každý večer dělali vše pro to, aby před ním uchránili své ovce. Jeden z nich musel být neustále na stráži, neboť vlk byl hladový a lstivý.
Byla noc. Právě zmlkl podivuhodný andělský zpěv. Prý se tu někde narodilo dítě. Vlk se velmi podivoval, že se ti drsní pastýři odevšad sbíhali, aby si to novorozené prohlédli. "Kvůli nějakému novorozenci tolik shonu", myslel si vlk. Ale nakonec jej přece přepadla zvědavost, a tak se tiše plížil za nimi. Když se připlazil ke stáji, ukryl se a čekal.
Když se pastýři rozloučili s Marií a Josefem viděl, že nadešla jeho chvíle. Ještě si počkal, dokud Maria s Josefem neusnuli; od přestálých starostí a z radosti nad dítětem jim ztěžkla víčka. "Á, výborně", pomyslel si vlk, "začnu s dítětem!" Lehkým krokem se vplížil do stáje. Jeho příchodu si nikdo nevšiml. Pouze dítě. To na vlkovi, který se jen co pracka pracku mine tiše posunoval k jeslím, spočinulo svým pohledem. Vlk měl tlamu dokořán otevřenou a jazyk mu hladově visel ven. Bylo to strašné jen se na něj podívat. Teď se již zastavil těsně vedle jeslí. "Snadná kořist", myslel si a mlsně si olizoval tlamu. Nahrbil se ke skoku. V tom se jej ale jemně a láskyplně dotknula ruka dítěte Ježíše. Poprvé někdo pohladil jeho odpornou srst plnou chlupů a strupů. Hlasem, který vlk v životě nezaslechl, pak malý Ježíš řekl: "Vlku, mám tě rád!" a s láskou na něj pohleděl.
Tu se stalo něco nepředstavitelného - v tmavé betlémské stáji praskla vlkova kůže a z ní vystoupil člověk. Skutečný člověk. Tak, jak jej Bůh na počátku zamýšlel. Člověk v údivu klekl na kolena, líbal Ježíšovy ruce a klaněl se mu. Pak opustil stáj - stejně tiše, jako před chvilkou přišel - a šel dál svou cestou.
Nikdo si nevšiml, co se té noci událo. Jen malý Ježíš a ten, co se stal člověkem vědí, co se stalo. A ti oba vědí, že se totéž děje u všech, kdo se ve své zvířecí kůži přiblíží k jeslím a nechají se dotknout božským dítětem.


Čtení z dnešního dne: Středa 22.11.

2 Mak 7,1.20-31; Lk 19,11-28

Komentář k 2 Mak 7,1.20-31: Matka, která dodávala odvahu, je svou statečností vzorem pro naše chování v církvi. Odvážné ženy, které povzbuzovaly své vězněné manžely, ač byly nuceny režimem k rozvodu. Vzor pro každodenní nesení břemene i v našich dobách klidných.

Zdroj: Nedělní liturgie

Stipendia KAAD pro studium a bádání v Německu

(21. 11. 2017) Německá katolická stipendijní organizace Katholischer Akademischer Ausländer-Dienst e.V. (KAAD) poskytuje mladým...

C. S. Lewis

(21. 11. 2017) ateista, konvertita, apologeta a ´tvůrce Narnie´ (? 22. 11. 1963)

Slavnost Ježíše Krista Krále

(20. 11. 2017) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém...

Světový den chudých

(18. 11. 2017) Světový den chudých se připomíná vždy 33. neděli v mezidobí, tedy neděli před slavností Ježíše Krista Krále.

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...