Maria bojuje po našem boku (papež František) - archiv citátů

Věcný rejstřík

Vyhledávání podle kombinace klíčových slov

jméno

viz ego, jedinečnost, originál, identita

  • Kdo by chtěl být jako ovce? (článek) - Jsou křesťané takové hloupé ovce? Bez rozumu? Na první poslech by evangelium o Dobrém pastýři (Jan 10) takový dojem vzbudit mohlo a, navíc, mohlo by i trochu odradit: kdo by chtěl vypadat jako „ovce“? Už Mussolini pronesl výrok, že je lepší žít jeden den jako lev než sto dní jako ovce.
  • Bůh s námi (KGI) (tematický text) - Jak „různorodá“ je Boží skutečnost! Trojjedinost Boha není žádná lidská spekulace – koho by napadlo si takto představovat Boha! Ale právě takto se Bůh zvěstoval. Křesťané věří, že Bůh nepoužil Ježíše jen jako nějakou masku, jako by se prostě převlékl za tuto lidskou postavu. Jádrem víry je, že Ježíš je tímto Bohem. Duch svatý není podle křesťanského přesvědčení jen „síla vycházející od Boha“, nýbrž on je Bůh sám.
  • Jméno Ježíš (aktualita) - V neděli mezi 1. a 6. lednem (ev. v některý ze všedních dní v tomto datu) se slaví Svátek Nejsvětějšího Jména Ježíš.
  • r. 2014 znovunalezení cesty. obrácení (tematický text) - POstní doba, obrácení
  • Spása není u věštců, ani v tarotu (Papež František) (tematický text) - Když vyslovím jméno Ježíš, cítím sílu, Ježíšovu ochranu a přítomnost; vím, že mohu pracovat. ... Tento svět nám nabízí mnoho spasitelů, avšak pouze v Ježíšově jméně je spása.
  • Josefův vnitřní zápas ve vztahu k Marii i Bohu (Benedikt XVI.) (článek) - V příběhu o Ježíšově narození se dozvídáme, že Ježíšova matka Maria ho počala dříve, než začala bydlet se svým snoubencem Josefem. Josef nutně předpokládá, že Maria porušila zasnoubení a že ji musí – v souladu se Zákonem – propustit.
  • Svátek svatých archandělů 29.9. / Petr Šabaka (kázání) - V andělologii – nauce o andělech – bychom se mohli velice rychle ztratit.

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Neděle 26. 3.

1 Sam 16,1b.6-7.10-13a; Žalm 23; Ef 5,8-14
Jan 9,1-41

V úryvku evangelia se do konfrontace dostává hned několik skupin lidí. Nejen uzdravený slepec a farizeové, ale i slepcovi rodiče. Jakoby „zdravý rozum“ velel, že obyčejný chlapík chodící po ulici nemůže být Božím synem. Jenže tento typ zdravého rozumu v této chvíli neobstojí. Lidé, se kterými uzdravený vede dialog, jsou představitelé víry! Oni první měli rozpoznat Mesiáše. Jak to, že zcela selhávají? Jak to, že mesiáš oslovuje žebráky, chudé a nikoli elitu? Protože Mesiáše pozná jen ten, kdo ho hledá, očekává, kdo touží se s ním setkat… Kdo ho prosí za uzdravení. Jak legračně vyznívá otázka farizeů (tedy těch, kteří dávají najevo, že usilují o dokonalost): „Jsme snad i my slepí?“ v níž předpokládají jasnou odpověď. Nyní je třeba hledat, jaké skutečné místo v příběhu zaujímáme my. Kterou z postav jsme my? Jsme to totiž často my sami, kdo spolu s farizeji považujeme svůj postoj za tak jasně daný, že neumožňuje vstup skutečného Božího pohledu!