Tato voda, stéká do pouště a končí v moři ve slaných vodách
a jeho voda je tím uzdravena.

Anděl mě zavedl zpět ke vchodu do chrámu, a hle - pod chrámovým prahem prýštila voda směrem na východ - na východ totiž bylo chrámové průčelí - voda stékala pod pravou chrámovou stranou na jih od oltáře. Pak mě vyvedl severní branou a vedl mě venku k vnější bráně směřující na východ, a hle - voda vytékala z jižní strany. Řekl mi: "Tato voda, která vytéká do východní krajiny, stéká do pouště a končí v moři ve slaných vodách a jeho voda je tím uzdravena. Kamkoli se řeka dostane, oživnou všichni živočichové, kteří se v ní hemží; velmi mnoho ryb bude tam, kam se dostane tato voda, a vše se uzdraví.  Nad řekou pak, na jejím břehu, z obojí strany vzroste všeliké ovocné stromoví; neopadne jeho listí, nepřestane jeho ovoce; každý měsíc ponese čerstvé plody, neboť jeho voda bude vytékat ze svatyně: jeho ovoce bude pokrmem, lékem jeho listí." (Ez 47,1-2.8-9.12)

Důležitější chrám: Kristovo tělo

Kostel, voda. Pod chrámovým prahem prýštila voda...  (srov. Ez 47)Vize nového Jeruzaléma (Ez 40-48) má své srdce ve vizi nového chrámu, do něhož se vrací Hospodinova sláva (Ez 43,1-9). V dnešním čtení líčí prorok uzdravující působení této nové Boží přítomnosti uprostřed svého lidu. Spojují se zde vzpomínky na chrámový pramen (Iz 8,6-8; Ž 16) s představou vodního bohatství ráje (Gn 2,10-14) a vzniká tak obraz, ve kterém všechno požehnání vychází z chrámu, tj. od Boha.

Nakolik jsou pro nás i dnes důležité viditelné kamenné chrámy, natolik nesmíme zapomenout, že existuje ještě důležitější chrám: Kristovo tělo. Ta pravá liturgie, uctívání v Duchu a v Pravdě, se bude konat v "novém Božím domě" Ježíšova těla. (Angelo Scarano – komentář ke svátku posvěcení Lateránské baziliky)

Bazilika sv. Jana z Lateranu 

Bazilika sv. Jana z Lateranu je nazývána „matkou všech chrámů města Říma a celého světa“. Po svém obrácení ke křesťanství daroval císař Konstantin papeži Lateránský palác. Katedrála byla posvěcena 9. listopadu 324 papežem Silvestrem a byla zasvěcená Nejsvětějšímu Spasiteli; za Řehoře Velikého v 10. století se jejími patrony stali také sv. Jan Křtitel a sv. Jan Evangelista. Přilejlý palác byl sídlem papežů od 4. do 14. století. Bazilika byla několikrát poškozena a restaurována, naposled v 18. Století. V Lateránské bazilice se konalo pět všeobecných církevních sněmů.