Svatý Vojtěch je světcem i pro 21. století, říká v pravidelné sobotní glose na Radiožurnálu kardinál Dominik Duka.

 

Vážení přátelé, milí rozhlasoví posluchači, na svátek svatého Vojtěcha, mého předchůdce na stolci pražských biskupů, jsem uložil nově jeho ostatky do staré arcibiskupské kaple v katedrále. Světec dostal nový relikviář, který je prostý, vyroben jen ze tří druhů dřeva – buku, ořechu a olše. Svým tvarem archy připomíná prastaré románské a gotické relikviáře. 

 

Svatý Vojtěch je světcem i pro 21. století. Jeho vliv na evangelizaci Evropy v 10. století byl nesmazatelný a nezapomenutelný. V cizině je však spíše znám pod svým biřmovacím jménem Adalbert. 

 

Čtěte také: Měli jsme možnost žít se světcem, říká Dominik Duka o Janu Pavlu II.

 

Pocházel z mocného rodu Slavníkovců, který tvořil na našem území protiváhu Přemyslovcům. Po zvolení biskupem se Vojtěch musel vydat na Apeninský poloostrov, aby dosáhl svého potvrzení od císaře Oty II. Když se vrátil, po krátkém čase se dostal do sporu s vládnoucím knížetem a znovu odešel do Říma. Kníže Boleslav II. za ním vyslal delegaci a pomocí mnoha slibů jej přiměl k tomu, aby se vrátil do Prahy. 

Když však byli Slavníkovci na Libici vyvražděni, vydal se opět do Itálie, tentokrát přes Uhry. Ukázalo se, že Češi už nechtějí a nepotřebují v zemi muže Vojtěchova formátu, a tak se vydal šířit evangelium do Polska, kde byl při misii v Prusku nakonec zavražděn. 

 

Část jeho ostatků se vrátila do vlasti při vojenském tažení Břetislava I. roku 1039 v naději, že si tak Češi dopomohou ke zřízení arcibiskupství, protože v té době už byl Vojtěch považován za svatého. 

Dnes, kdy je třeba nové evangelizace, je pro nás světec inspirací, ale i ilustrací, jak tradičně zacházíme s lidmi, kteří mají nějakou vizi. Počet křtů dospělých o letošních Velikonocích se oproti loňsku v naší diecézi téměř zdvojnásobil, proto věřím, že tyto výsledky evangelizace lze přičítat oběti a působení právě svatého Vojtěcha.
 

Autor:  Dominik Duka