Naše křehkost není překážkou působení Boží milosti, naopak... - archív citátů

24. 11. 2008

Advent aneb Svět konzumu neumí čekat

Zase se rozvěšuje vánoční výzdoba, obchody nabízejí vánoční dárky, dlouho před Vánoci se začnou ozývat koledy a my, křesťané, pokud vnímáme a žijeme liturgii, začneme brblat. Případně snadno a rychle odsuzovat komercionalizaci Vánoc a nedostatek duchovního obsahu v jejich prožívání. Budeme to dělat možná oprávněně, ale neúčinně. Můžeme ale tváří v tvář tomuto „vánočně-dárkovému běsnění“, které začíná už před adventem, také něco pochopit.
Nechme obchodníkům jejich plné či prázdnící se sklady, nakupujícím jejich shánění mnoha dárků a zastavme se trochu u adventu. Známe jeho křesťanskou náplň – není to pouhé těšení se na Vánoce, ale především očekávání. V adventu liturgie připomíná očekávání mesiáše před tím, než přišel, a prožívá očekávání mesiáše – Ježíše, který přijde podruhé, na konci časů. Může to vypadat jako očekávání vzdálené v minulosti i vzdálené směrem do budoucnosti, tedy vzdálené dnešku. Jenže očekávání v dávné minulosti a v nedatovatelné budoucnosti má svůj hluboký důvod. Tím důvodem je naděje. A tato naděje stojí na Božím slibu. Bůh slíbil, že pošle mesiáše, a to se skutečně stalo. Naděje se naplnila všem těm, kdo v Ježíši slíbeného mesiáše rozpoznali. Ježíš řekl, že znovu přijde, a my máme naději, že tento příchod završí dějiny a ukončí působení zla.

Svět konzumu není nemocný především tím, že nakupuje a spotřebovává, ale že neumí čekat, protože v mnohém nemá naději. Snaha mít, mít co nejvíc, opatřit si to, co ještě nemám, hned (třeba na půjčku), bez čekání, může být projevem chybějící naděje v životě lidí. Je to někdy pokus „zakrýt si oči a zacpat uši“ nakupovanými a konzumovanými věcmi, protože člověk nemá naději, a tak se nechce příliš dívat do budoucnosti. Křesťanská naděje není laciným optimistickým přesvědčením, že „bude líp“. Je to naděje v Boží věrnost, tedy v naplňování Božích zaslíbení. Povýšeným odsuzováním „spotřebáků“ bychom sotva komu pomohli. Ale žít nadějí v Boží věrnost – a to nejen v adventu – může představovat službu našim bližním. Někteří totiž naši naději v našem životním postoji rozpoznají. A to je obohatí mnohem víc, než kdyby poslouchali naše odsuzování nákupních horeček.

Převzato ze Zpravodaje Arcidieceze pražské 12/2008

***

Další texty k tématu advent naleznete zde
Další texty k tématu naděje naleznete zde

Témata: Advent

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 18.1.

1 Sam 18,6-9; 19,1-7; Mk 3,7-12

Komentář k Mk 3,7-12: I dnes mnozí neduživí a nemocní vyhledávají Kristovu církev. Kéž je to pro mě jeden ze znaků její pravosti!

Zdroj: Nedělní liturgie

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci
(18. 1. 2018) Papež František směřuje světovou pozornost k záchraně unikátních světových ekosystémů i kulturám domorodých národů,...

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2018) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem...

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2018) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině...

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2018) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno...

Marie Elekta od Ježíše (1605?1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2018) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka...

Svátek Křtu Páně

(9. 1. 2018) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.