30. 12. 2009 , Benedikt XVI.

Benedikt XVI.: Ekocentrismus škodí přírodě i člověku

Poselství Benedikta XVI. ke Světovému dni míru, který je připomínán každoročně 1.ledna. Téma letošního poselství zní: „Chceš-li pěstovat mír, pečuj o stvoření“.
Benedikt XVI. poznamenává hned v úvodu s odkazem na Katechismus katolické církve, že „stvoření je počátkem a základem všech Božích děl“. Proto si zasluhuje úctu. „Zaznamenal jsem, píše papež, že jsou-li příroda a zejména člověk pokládáni za pouhý produkt náhody či evolučního determinismu, hrozí, že bude ve svědomí otupeno vědomí odpovědnosti. Je-li však stvoření považováno za dar Boží lidstvu, pomáhá nám chápat povolání a hodnotu člověka.“

Benedikt XVI. pak připomenutím učení svých předchůdců Jana Pavla II. a Pavla VI. ukazuje, že církev si začala klást otázku péče o stvoření mnohem dříve než jí začaly věnovat pozornost veřejné instituce a média.

„Ekologická krize“, na níž upozornil Jan Pavel II. roku 1990, „nemůže být hodnocena odděleně od otázek, jež s ní souvisejí, protože se těsně pojí k samotnému pojmu rozvoje a vize člověka a jeho vztahům k bližním a ke stvoření,“ – píše Benedikt XVI. „Je proto moudré provést hlubokou a prozíravou reformu modelu rozvoje, a zároveň reflektovat o smyslu ekonomie a jejích cílů a korigovat její dysfunkce a deformace. Žádá si to ekologické zdraví planety a žádá si to také a především kulturní a morální krize člověka, jejíž příznaky jsou již delší dobu patrné ve všech částech světa. Lidstvo má zapotřebí hlubokou kulturní obnovu, potřebuje znovu odhalit ony hodnoty, které tvoří pevný základ budoucnosti pro všechny. Soudobé krize mají povahu ekonomickou, potravinovou, ekologickou či sociální, ale v zásadě jsou to vzájemně propojené krize morální.“

Papež pak opět citací z Katechismu poukazuje na protilék, totiž na potřebu změny chápání kosmu a přírody: „Svět není plodem žádné nutnosti, slepého osudu nebo náhody. Věříme, že svět pochází ze svobodné vůle Boha, který chtěl, aby se tvorové podíleli na jeho bytí, na jeho moudrosti a na jeho dobrotě.“ Teprve uplatněním tohoto chápání přírody lze odstraňovat morální příčiny ekologické krize, plynoucí z jednání člověka, a nastolit tak pravou solidaritu všech lidí v prostoru a čase, která je pro mír nezbytná.

Papež vyzdvihuje také pozitivní lidské vnímání přírody: „Netřeba zapomínat na vysoce výmluvný fakt, že mnozí zakoušejí klid a pokoj a cítí se obnoveni a osvěženi, jsou-li v těsném kontaktu s krásou a harmonií přírody. Je v tom jistá reciprocita - píše papež: - pečujeme-li o stvoření, zaznamenáváme, že Bůh skrze stvoření pečuje o nás.“

Hned na to však Benedikt XVI. poukazuje na nevyvážené, ba scestné pojetí ekologie, tedy péče o stvoření: „Správné pojetí vztahu člověka k životnímu prostředí nevede k absolutizaci přírody, ani k tomu, že je pokládána za důležitější než člověk. Pokud magisterium církve někdy vyjadřuje své rozpaky vůči takovémuto pojetí životního prostředí, jež je inspirováno ekocentrismem a biocentrismem, je tomu tak proto, že takovéto pojetí ruší ontologickou a axiologickou diferenci mezi lidskou osobou a ostatními živými bytostmi.“

Benedikt XVI. z toho vyvozuje: „Ve skutečnosti to vede k eliminaci identity a svrchované role člověka ve prospěch rovnostářské vize důstojnosti všech živých bytostí. A vzniká tak nový pantheismus novopohanského akcentu, který očekává spásu člověka od přírody, pojímané čistě naturalisticky.

Naproti tomu církev, pokračuje papež, vybízí chápat tuto otázku vyváženě, respektovat „gramatiku“, kterou Stvořitel vepsal do svého díla, když svěřil člověku roli zodpovědného strážce a správce stvoření, tedy roli, kterou jistě netřeba nadužívat, ale které se také nelze zříkat. Opačný postoj než absolutizování techniky a lidské moci se totiž ve skutečnosti mění na těžký útok nejen proti přírodě, ale proti samotné důstojnosti člověka.“

„Chceš-li pěstovat mír, pečuj o stvoření“ – vrací se Benedikt XVI. k tématu letošního poselství ke Světovému dni míru a pokračuje: „Hledání pokoje všemi lidmi dobré vůle bude bezpochyby usnadněno všeobecným uznáním nedělitelného vztahu, jenž existuje mezi Bohem, lidskými bytostmi a veškerým stvořením.“

PLNÉ ZNĚNÍ POSELSTVÍ Benedikta XVI. ke Světovému dni míru naleznete ZDE

(mig)

***

Se svolením převzato z: webu české sekce Vatikánského rozhlasu
 

Čtení z dnešního dne: Neděle 21. 1.

Jon 3,1-5.10 ; Žalm 25; 1 Kor 7,29-31
Mk 1,14-20

Velmi podobný text povolání jsme slyšeli minulou neděli, jen ho vyprávěl sv. Jan. Lze tedy srovnávat pohled dvou autorů. Co je společné? U sv. Jana je vidět více aktivita učedníků, Marek zdůrazňuje, že Ježíš oslovil následovníky jako první. V realitě života je to velmi podobně. Nelze jasně odlišit, jak moc to byl nejprve Pán a do jaké míry hledání učedníka. Ale jasné je, že následovník je ochoten hledat Boha a za Kristem jít. A Bůh toto hledání nenechá bez reakce.

Zdroj: Nedělní liturgie

21.1.2014 zemřel P. Karel Fořt - ´Otec Karel z RFE´

(21. 1. 2018) Dlouholetý oblíbený redaktor náboženského vysílání Radia Svobodná Evropa.

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci
(18. 1. 2018) Papež František směřuje světovou pozornost k záchraně unikátních světových ekosystémů i kulturám domorodých národů,...

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2018) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem...

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2018) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině...

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2018) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno...

Marie Elekta od Ježíše (1605?1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2018) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka...