20. 4. 2005

Benedikt XVI. : Světci jsou pravými reformátory církve

Aneb zmínka Benedikta XVI. o sv. Benediktovi
Světci jsou pravými reformátory církve, skrze něž se církev vracela k prostotě a zároveň otevírala nový přístup k víře.
Co dnes skutečně potřebujeme, jsou lidé, kteří jsou křesťanstvím vnitřně uchváceni, kteří je prožívají jako štěstí a naději, kteří se proto stávají těmi, kdo milují. A takovým pak říkáme světci.

Pravými reformátory církve, skrze něž se církev vracela k prostotě a zároveň otevírala nový přístup k víře, byli právě vždycky světci.

Vzpomeňme třeba na to, že Benedikt na konci starověku vytváří formu života, díky které pak křesťanství projde stěhováním národů. Nebo František a Dominik - to je ve feudální, ustrnulé církvi naprosto nový rozkvět evangelijního hnutí, které žije chudobu evangelia, jeho prostotu, jeho radost, a které pak vyvolá skutečné masové hnutí. Nebo si připomeňme 16. století. Tridentský koncil byl důležitý, ale jako katolická reforma se mohl prosadit jen proto, že existovali světci jako Tereza z Avily, Jan od Kříže, Ignác z Loyoly, Karel Boromejský a mnoho jiných, kteří byli prostě vnitřně zasaženi vírou. Svým způsobem touto vírou originálně žili, vytvářeli pro ni formy, skrze něž pak také nastoupily nutné a ozdravné reformy. Proto si myslím, že reformy určitě nevyjdou od různých fór a synod, i když tyto synody mají také své oprávnění a mnohdy jsou nezbytné. Podle mne reformy přijdou od přesvědčivých osobností, které nazýváme světci.

(Joseph kardinál Ratzinger: Křesťanství na přelomu tisíciletí, Portál, Praha 1997, 187-88)

Čtení z dnešního dne: Neděle 22. 7.

Jer 23,1-6; Žalm 23; Ef 2,13-18
Mk 6,30-34

Učedníci jsou v plné práci, obsluhují zástup, hovoří s lidmi, obhajují mistra, naslouchají mu. Dokonce byli na první misijní cestě po dvojicích a zažili, že Boží moc byla s nimi. Ale Pán nevidí především výkon, ale je samotné. Bůh si všímá nás, výkon je až na nějakém druhém či dalším místě. První je člověk. A stejně Kristus reaguje, když uvidí zástup, který touží po Bohu. Řecké slovo, které zde zazní, označuje slitování či soucit. Bůh je soucitný a není lhostejný. Jak ale vyřešit nouzi všech? Brzy učedníci zažijí zázrak Božího soucitu. Nyní především vidí, že Ježíš je hluboce lidský!

Zdroj: Nedělní liturgie

Skauting prochází obdobím rozkvětu

Skauting prochází obdobím rozkvětu
(20. 7. 2018) Zdálo se, že skauting vyšel z módy. V posledním desetiletí však zažívá dynamický rozvoj. Skauting se...

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2018) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. (odkaz...

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2018) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby...

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2018) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2018) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2018) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.