Kdo se umí rozdělit, má z toho nakonec sám víc - archív citátů

8. 9. 2015 , John Baillie (Foto: Michael Špilar)

Bože věčný, dej ať nezapomenu, že tu nejsem navždy

Bože věčný, dej ať nezapomenu, že tu nejsem navždy
Bože věčný, dej ať nikdy nezapomenu, že tu nejsem navždy.
Dej, ať si stále uvědomuji, že jsem jen poutníkem na zemi, kde nemám trvalé místo.
Zachovej mne svou milostí, dobrý Pane, aby mě nezaujaly radosti země natolik,
že bych zapomněl toužit po čistších radostech nebeských.
 
Dej ať se štěstí tohoto dne nestane osidlem mému příliš světskému srdci.
A jestliže jsem dnes místo štěstí zažil zklamání nebo porážku,
jestliže mě potkal smutek tam, kde jsem čekal radost,
pak mi, prosím, dej milost přijmout to z tvých rukou
jako laskavou připomínku toho, že zde není můj trvalý domov.

Děkuji ti, Pane, žes vložil do mého srdce věčnost a vědomí tvé vyvýšenosti,
takže mě žádná věc tohoto světa nemůže plně uspokojit.
Děkuji ti za to, že každá přítomná radost je tak smíchána se smutkem a neklidem,
že zvedá mou mysl vzhůru k touze po dokonalejší blaženosti.
Nade všecko ti pak děkuji za jistou naději a zaslíbení věčného života,
kterou jsi mi dal ve slavném evangeliu Ježíše Krista, mého Pána. 
 
(John Baillie, Cesty člověka k naději a smíření, Modlitby padesáti století I., str. 51)

 

Čtení z dnešního dne: Neděle 19. 11.

Př 31,10-13.19-20.30-31; Žalm 128; 1 Sol 5,1-6
Mt 25,14-30

Při čtení evangelia této neděle se posluchači často ptají, zda potrestaný třetí služebník netrpí bezpráví. Vždyť pán je tvrdý a „sbírá, kde nerozsypal“. Úvaha vypravěče však poukazuje na důležitý detail: Cožpak třetí služebník neznal Pána dobře? Vždyť ví, jak smýšlí! Jde o zaměstnance, který neprovede zadanou práci a ještě se vymlouvá. Nejde tedy o odsouzení těch, kdo mají úzkostnou povahu. Je třeba nepřehlédnout, v jaké souvislosti náš úryvek zaznívá, protože není obecná! Jde o texty mluvící o konci světa. Proto je pravděpodobné, že zde je řeč o přijetí evangelia v kontextu široké židovské komunity. Mnozí evangelium nepřijali, protože jim nezapadalo do tradic a vlastních představ o prožívání víry. Ale i dnes jsou lidé, kteří utíkají do minulosti, v níž spatřují jistotu. Nic „nového“ ze strachu nepřipouští. To ovšem nenese plody, které Pán očekává.

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...

Litanie ke Kristu Králi

(16. 11. 2017) Kriste, Králi všeho tvorstva, smiluj se nad námi. Kriste, Králi národů, Kriste, Králi králů, Kriste, Králi nebe i...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2017) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2017) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2017) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens...