Naše křehkost není překážkou působení Boží milosti, naopak... - archív citátů

12. 7. 2013 , EK

Bůh požehnal Egyptu

Bůh požehnal Egyptu

V Káhiře se připravuje na kněžství seminarista pražské arcidiecéze Lukáš Nosek. Pražskou katolickou teologickou fakultu už má za sebou, nyní se studiem arabštiny připravuje na svou službu v církvi, která by se v budoucnu měla týkat mezináboženského dialogu.

Egypt je v našich očích pouze jednou z muslimských, a tedy životu nebezpečných, zemí, zvláště po převzetí vlády fundamentalistickým Muslimským bratrstvem. Když už slyšíme o zde žijících křesťanech, většinou jen v rámci zmínek o jejich pronásledování. Když už připustíme i jiné zmínky o křesťanství v Egyptě, pak jen v historických souvislostech.

Egypt ovšem není Bohem opuštěnou zemí, ba spíše naopak. V Egyptě křesťanství stále žije. Stále tu existují skupinky a komunity křesťanů všech možných církví a ritů, cizinců i místních. Jistě, vždy jde o menšiny, často roztroušené, často pronásledované. Ale nikoliv bez chuti žít evangelium a za Krista položit třebas i život. Staří i mladí, rodiny i mniši, starodávné, ale i stále se rozšiřující kláštery, zbrusu nové katedrály i malé kostelíčky a modlitebny. Káhira je městem tisíců minaretů, ale zrovna tak je i městem stovek kostelů a tisíců křížů na jejich kupolích a věžích.

Orientalistika mne zajímala už od střední školy...

Vše začalo ofi ciálním přijetím mezi kandidáty kněžství v r. 2011. Z určitých důvodů, jsem byl k duchovní formaci poslán do římského Nepomucena, kde jsem měl přitom začít studovat na Papežském institutu pro arabistiku a islamologii. Tento institut ovšem klade důraz na to, aby student již před započetím svých studií uměl velmi dobře arabsky. Proto otevírá svůj první ročník v Káhiře ve dvouletém studijním institutu Dar Comboni for Arabic Studies, který je veden misionáři comboniány (lat. Missionarii Comboniani Cordis Iesu, zkr. MCCJ). Zde dokáží potencionální adepty římských studií během jednoho či dvou let velmi dobře uvést do egyptské hovorové arabštiny i do klasické arabštiny.

Již od střední školy mne zajímala orientalistika. Hltal jsem všechny možné knihy o Mongolsku, Tibetu, Číně, Střední Asii… tyto země nelze pochopit bez znalosti základů islámu. A islám zase nelze pochopit bez znalosti arabštiny. Když jsem úspěšně obhájil doktorát z teologie na KTF UK, byla mi nabídnuta – z důvodu chybějící duchovní formace – možnost doplnit si vzdělání v Římě oborem uplatnitelným v české církvi. Islám je celosvětově na vzestupu a v české církvi máme pramálo lidí s jeho znalostí.

Církev v Egyptě rozhodně neumírá

Naše čtyřčlenná komunita zde je úzce svázána s početnější komunitou comboniánských kněží v blízké farnosti u kostela sv. Josefa. Věřící této farnosti jsou převážně cizinci, kteří v Káhiře studují, pracují nebo zde žijí. Tuto mnohajazyčnou farní správu vede p. Ghislain Amoussou z Beninu a p. Giuseppe Scattolin z Itálie, který patří mezi největší světové znalce islámské mystiky. Součástí této farnosti je také škola sv. Josefa vedená početnou komunitou sester comboniánek (mimochodem škola má cca tisíc žáků, z nichž je asi 80-90% muslimského vyznání). S koptskými křesťany máme kontakty spíše na individuální rovině. Dva z našich učitelů a náš údržbář jsou koptové, setkáváme se také na velkých slavnostech našich církví.

Před pár dny proběhly ortodoxní velikonoce, byl jsem u comboniánů v Asuánu, na jihu Egypta. Zde jsem se sešel s početnou farností koptské katolické církve, které vypomáhají liturgicky i pastoračně otcové comboniáni, kteří jsou znalí latinského i koptského ritu. Také jsem navštívil nádhernou moderní asuánskou katedrálu koptské ortodoxní církve. V obou koptských církvích se to hemžilo malými dětmi, mladými rodinami, náctiletými, ale i početnou střední i nejstarší generací. Nabyl jsem jistoty, že koptská církev rozhodně neumírá.

Evropa se má co učit!

Bůh požehnal této zemi; útěkem do Egypta před Herodovým běsněním byli zachráněni Josef s Marií i malým Ježíšem (srov. Mt 2,15). Dodnes je Egypt hrdý na to, že tu Svatá rodina pobývala. Při pohledu na celou oblast blízkovýchodních civilizací mne napadá, kéž by se náš často příliš do sebe zahleděný evropský kontinent občas podíval přes moře k jihovýchodu. Vždyť tam jsou kořeny naší civilizace i našich dějin spásy. Je úchvatné, že ty tisícileté kořeny jsou stále vidět a jsou stále živé. To asi proto, že se tam dodnes křesťanská víra žije z celého srdce a až do morku kostí, až třeba k mučednictví. Evropa se má co učit!

Celý rozhovor naleznete zde.

Se svolením převzato ze 
Zpravodaje pražské arcidiecéze č. 6 (21. ročník),
který vydává Arcibiskupství pražské.
Redakčně upraveno.

 

Čtení z dnešního dne: Pátek 19.1.

1 Sam 24,3-21; Mk 3,13-19

Komentář k Mk 3,13-19: Jak rozdílné povahy byli apoštolové! Výzva pro dnešní vztahy v církvi. Společný úkol – kázat a vyhánět zlo – má nástupce apoštolů spojovat.

Zdroj: Nedělní liturgie

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci
(18. 1. 2018) Papež František směřuje světovou pozornost k záchraně unikátních světových ekosystémů i kulturám domorodých národů,...

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2018) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem...

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2018) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině...

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2018) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno...

Marie Elekta od Ježíše (1605?1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2018) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka...

Svátek Křtu Páně

(9. 1. 2018) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.