Naše křehkost není překážkou působení Boží milosti, naopak... - archív citátů

24. 8. 2008 , Štěpán Plaček

Ďábel

ROZHOVOR S VOJTĚCHEM KOHUTEM O PŮSOBENÍ ZLÉHO V DUCHOVNÍM ŽIVOTĚ ČLOVĚKA
V důsledku sekularizace hledá lidstvo zejména nitrosvětské odpovědi na své otázky - duchovní pohled víry opouští. Křesťané by však neměli pustit ze zřetele rovněž působení sil, které sice nejsou pouhým okem viditelné, ale o nichž víme s jistotou díky Božímu slovu. Existence a působení ďábla je takovou skutečností. Spirituální teolog, bosý karmelitán Vojtěch Kohut, v následujícím rozhovoru zdůrazňuje, že v duchovním životě se nevyplácí působení "otce lži" podceňovat.
Chceme hovořit o působení ďábla v duchovním životě člověka. O kom to vlastně mluvíme?

V Písmu svatém najdeme řadu termínů, které ho různě charakterizují. Ve Starém zákoně je to především termín satan - "protivník". Nejznámější novozákonní termín je diabolos - "pomlouvač" nebo doslova "ten, který se vrhá mezi Boha a člověka" jako překážka. Součástí naší víry je, že ďábel je padlým andělem. Je to určitá dogmatická dedukce: předně vychází z toho, že ďábel nemůže být nějakým antibohem. Dále ovšem není ani osobou podobnou člověku, protože je bytostí ryze duchovní. K pojetí, že jde o padlého anděla, tedy docházíme jakousi vylučovací metodou.





Chápeme ďábla jednoznačně jako osobu?

Pokud nezapomínáme na to, že naše lidské pojmy jsou v duchovním světě vždy jen analogické, můžeme bez rozpaků odpovědět: Ano. Různé tradice Písma totiž mluví o ďáblu s tak jednoznačnou konkrétností, že těžko můžeme chápat ďábla jen jako neosobní zlo.





K čemu může vést podceňování ďáblovy existence a jeho působení?

Jestliže je ďábel protivníkem a nepřítelem mého vztahu k Bohu a já s jeho působením nepočítám, pak budu k mnoha věcem slepý. Leccos si budu mylně vysvětlovat a podcením konkrétní obtíže. Vyloučím-li existenci ďábla, pak celý duchovní život vnímám jenom jako cestu postupného sebezdokonalování, kde záleží pouze na mé dobré vůli a spolupráci s Bohem.Ovšem i přecenění jeho působení by mohlo vést k extrémní situaci, kdy ďábla naopak vnímám úplně za vším, co se v životě nepodaří. To může vést k přehnanému pesimismu, kdy se člověku zdá, že nemá šanci v duchovní praxi obstát.





Písmo ale ďábla nazývá "vládcem tohoto světa". To naznačuje, že má v rukou velikou moc, a to i nad člověkem.

To lze správně pochopit jen tehdy, když dobře porozumíme onomu termínu "svět". A zde musíme být opatrní. Vždyť Písmo mluví o tom, že svět je dobrým dílem Božím, nad nímž vládne Bůh sám. Nemůžeme si proto představovat, že je to ďábel, kterému je v takto chápaném světě vše podřízeno. Spíše bych tento biblický termín vnímal ve smyslu pavlovské teologie: "světem" se nemyslí stvoření jako takové, nýbrž porušenost, která je ve stvoření přítomná na základě hříchu. Je to, chcete-li, určitá pokroucená mentalita, tendence k takovému způsobu uvažování a chování, který odpovídá záměrům zlého ducha. V tomto smyslu je možné o ďáblu mluvit jako o vládci tohoto světa, vládci této mentality, kterou nabízí jako variantu pro život - a ona ve skutečnosti vede ke smrti. Nebylo by moudré, abychom z ďábla dělali nějakého panovníka, vládce. To by mu zbytečně dodávalo autoritu, byť negativní. Ďáblova existence není ani obsahem žádného dogmatu - on toho totiž není hoden!





Ježíš byl na poušti vystaven pokušení od ďábla. Co můžeme z této pasáže v evangeliu vytěžit pro křesťanský duchovní život?

Nesmírně mnoho. Otcové pouště se v úryvcích, kde je Ježíš pokoušen, snažili najít konkrétní návod, jak se pokušením bránit. To hlavní, co našli, bylo Slovo Boží jako zbraň, kterou máme ďáblovi odporovat - Ježíš mu totiž vždy odpovídá citací Písma. V úryvku dále objevujeme způsob, jakým ďábel Ježíše pokouší - nesnaží se jej přimět k naprostému popření mesiášské úlohy, ale chce ho přivést "jen" k falešnému pojetí mesiášství. Ďábel většinou nevystupuje přímo. To jsou věci, z kterých může člověk pro duchovní život načerpat velmi mnoho.





Ukazovat zlo jako něco zdánlivě dobrého tedy můžeme považovat za ďáblovu strategii...

Jistě. Svatý Jan od Kříže o ďáblovi říká, že je těžké ho odhalit, protože "klame zdáním dobra, a nikoliv zla". Úskok, lest - to jsou jeho typické přístupy. Proto je také označován jako "otec lži". Přetvařuje se, snaží se ukázat jiný, než jaký ve skutečnosti je. Z Písma můžeme vyčíst i typickou dynamiku jeho působení: nejdříve nám představuje hřích jako něco nesmírně lákavého. V okamžiku, kdy zhřešíme, se snaží naši situaci zdramatizovat a ukázat nám ji horší, než jakou je. Snaží se nás odvést od myšlenky na Boží milosrdenství. Písmo o něm dokonce mluví, že je naší žalobcem u Boha: nejprve nás svede a pak na nás běží Hospodinu žalovat. Není zde zřetelně vidět jeho zákeřnost?





Jak lze účinně odporovat pokušením?

Je těžké dát jednoduchý univerzální návod. Každé pokušení má totiž svůj vlastní průběh, a proto může vždy vyžadovat odlišnou radu. Jsou situace, kdy je třeba nekompromisně říci Ne. Jindy stačí jednoduše utéci; pokaždé to ale také není možné. Plodná je určitě četba Písma a její domýšlení - díky tomu člověk v kritické chvíli často už sám pochopí, co má dělat. Samozřejmě, pokaždé by měla být součástí naší obrany před hříchem snaha přilnout k Bohu. Modlitba tu stojí na prvním místě. Zvláště okamžitá, střelná modlitba může být rozhodující, neboť čas zde hraje mnohdy významnou roli. Obracet se k Bohu je tedy zásadní moment - neboť v tu chvíli dělám pravý opak toho, co chce ďábel, totiž: narušit můj vztah s Bohem.




Jaké návody má ďábel na to, aby svedl českého křesťana v roce 2004?

Odpovím trochu "zlehka": Myslím, že moc nápaditý být nemusí, protože lidská slabost a hloupost je univerzální a dnešní český křesťan není vůči ní imunní. Příliš mnoho fantazie proto ďábel nepotřebuje. Ale teď vážně: jistě je tu spousta věcí, které například minulý totalitní režim nedovoloval, a ty proto dnes mnohé přitahují. Nepochybně je tu výrazná orientace na peníze, moc či oblasti spojené se sexuální morálkou: dokladem typicky "českého hříchu" může být třeba oproti jiným zemím neúměrně rozbujelá prostituce.





Jedná se tedy především o pokušení na základě falešného chápání lidské svobody?

V zásadě ano, protože ztotožnění svobody s libovůlí je obecným problémem současnosti. A náš člověk, který zažil uvolnění po předchozím období nesvobody, na podobné výklady, bohužel, velmi rád slyší.Někteří lidé ovšem mají v reakci na tento stav problém spíše opačný. Ti by naopak nejraději všechny svobody okleštili. V tomto případě může být ďábelským pokušením i přístup, podle něhož ,když nic nedělám, nic nepokazím; stačí, když se uchovám čistý´. Ale Bůh nám dal spoustu darů, které máme používat, a nikoli zakopat, a to dokonce i za cenu určitého riskování! Pasivní "bezúhonnost" - to bývá značný problém i mnohých věřících naší církve.





Takovým pokušením pak může být i pohlížení na druhé perspektivou ,my- oni´, kdy bychom ve druhém už neviděli Krista.

Vždycky je nebezpečné ztotožnit hříšníka s hříchem. Pak jsme v pokušení člověku, který se ďáblem jen nechal svést, rovnou přisuzovat ďábelské rysy! Je ošidné stavět tyto věci do roviny ,my-oni´. Vždyť hranice mezi , koukolem a pšenicí´ prochází nitrem člověka, a nikoli mezi jasně vymezenými skupinami lidí.



***

Se svolením převzato z: webu Katolického týdeníku KT č. 5/2004

***

Další texty k tématu Ďábel naleznete zde

Čtení z dnešního dne: Pátek 19.1.

1 Sam 24,3-21; Mk 3,13-19

Komentář k Mk 3,13-19: Jak rozdílné povahy byli apoštolové! Výzva pro dnešní vztahy v církvi. Společný úkol – kázat a vyhánět zlo – má nástupce apoštolů spojovat.

Zdroj: Nedělní liturgie

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci
(18. 1. 2018) Papež František směřuje světovou pozornost k záchraně unikátních světových ekosystémů i kulturám domorodých národů,...

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2018) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem...

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2018) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině...

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2018) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno...

Marie Elekta od Ježíše (1605?1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2018) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka...

Svátek Křtu Páně

(9. 1. 2018) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.