22. 12. 2001 , Petr Kolář

Folklór nebo Vánoce?

Aneb Vono to (český) baroko je hezký pro voko...
Po skončení adventní bohoslužby ve francouzštině na mne u dveří kostela čekala známá rodinka Belgičanů s dotazem, který mě nejdříve překvapil.
„Co to je", zeptala se paní a prstem ukazovala na jedno místo kostelní vývěsky. Byla tam pozvánka na večer, nazvaný České vánoce a právě této pozvánky se zřejmě týkala její otázka.
„Jste zváni na večer českých vánoc“, snažil jsem se o doslovný překlad do francouzštiny.
„Tak vidíš, že mám pravdu a že moje čeština je už dostačující na porozumění takovému textu“, obrátila se na manžela a děti paní. „Říkala jsem ti, že to je Noël tch?que.

„Noël tch?que, tšeské vanotsé“, opakoval mechanicky a se zamyšleným výrazem ve tváři. „To vy slavíte nějaké jiné vánoce než ostatní evropští katolíci“ – obrátil se s otázkou na mne.

Začal jsem mu vysvětlovat naše vánoční zvyky s koledami, stromečkem a kapry na ulicích. Chvíli na mě se zájmem hleděl, a potom mě přerušil:

„Ale to je přece jen vánoční folklór a vánoce jsou snad něco víc? Ty jsou buď křesťanské nebo nějaké jiné – ty by ale potom snad nebylo třeba ohlašovat v kostelní vývěsce!?“

Cestou domů jsem nad jeho námitkou začal teprve pořádně přemýšlet a málem jsem přitom zapomněl vystoupit na Karlově náměstí. Musel jsem mu v duchu dát aspoň zčásti za pravdu. Je pravda, že jsem nikdy nikde nic neslyšel o belgických vánocích nebo o francouzské církvi. To asi jen my máme české vánoce a Československou církev.

Mám rád české baroko a vánoce jsou okamžikem jeho triumfu. Ale asi bychom měli přece jen být opatrnější v označování českého barokního folklóru termínem, který označuje příchod slíbeného Mesiáše a nějak to rozlišit, oddělit. Nebo snad lze doopravdy káď s kapry na Náměstí republiky pod velkým ozdobeným stromem, kam z obchodního domu doléhá ryčící koleda, označit termínem vánoce?

Češti katolíci jsou asi málo nároční a opatrní, bezmála sami snad začínají věřit, kapr + koledy + vysoký smrk s girlandami = vánoce v křesťanském slova smyslu. To ovšem není, nemůže být pravda. Vánoce jsou jen jedny, křesťanské a je to oslava příchodu Syna Božího mezi nás. Důraz je přitom na osobě, jejíž příchod slavíme, a nikoliv na výrazu „oslava“. Jde přece o Krista a ne o baroko.

Pro RaVat/ceco Petr Kolář SJ
Praha, 20. prosince 2001

Čtení z dnešního dne: Úterý 12.11.

Iz 40,1-11; Mt 18,12-14

Komentář k Iz 40,1-11: I já jsem vyzván, abych volal! Okolí mám beze strachu upozornit: můj Bůh je šetrný ke slabým, jako pastýř k březí ovečce.

Zdroj: Nedělní liturgie

Jan od Kříže (svátek 14.12.)

(10. 12. 2017) Neměl dar humoru, neměl vůdcovské a organizační vlohy, nebyl strhujícím kazatelem, byl malé postavy... Zemřel 14. 12....

Jak obdarovat, aby se nejednalo o další věc do šuplíku?

(7. 12. 2017) Přemýšlíte, jaký dárek k Vánocům vybrat nejbližším? Katolický týdeník přinesl několik zajiíavých tipů.

Eucharistie ve výtvarném umění - jedinečná výstava v Plzni

Eucharistie ve výtvarném umění - jedinečná výstava v Plzni
(5. 12. 2017) Nabízíme vám zajímavý tip - jako jeden z důvodů navštívit západočeskou metropoli...

Adoptuj si politika

(4. 12. 2017) Modlitební iniciativa, která místo neustálé kritiky a odmítání politiky chce podpořit postoj, který bude odrážet...

Mikuláš (6.12.)

(4. 12. 2017) Mikulášova velikost nebyla v hrdinství, které se nechává mučit, zavřít a popravit. Jeho velikostí byla každodenní...

Ježíškova vnoučata - již podruhé

(30. 11. 2017) Splňte vánoční přání osamělým lidem v domovech pro seniory. Je to na Vás.