8. 1. 2010 , David Torkington

´Jack Rozparovač´, aneb mrtví nelžou

(zamyšlení o křtu při příležitosti Svátku Křtu Páně)

Při oslavě výročí založení školy jsme každoročně měli promítání; směli jsme si vybrat film a ředitel ho zaplatil. Toho roku se distributor velice omlouval, že náš vybraný titul, Jack Rozparovač, není k dispozici, a místo toho nám poslal Poslední dovolenou.
 
Film se odehrával v předválečné Británii a pojednával o mladém obchodním cestujícím, který se specializoval na prodej zemědělských strojů v jižní Anglii. Na začátku filmu se ten mladý muž (hrál ho Alec Guinness) od svého lékaře dozvěděl, že trpí zvláštním onemocněním sleziny a zbývá mu jen šest týdnů života.

Po počátečním šoku se rozhodl, že si tu dobu jaksepatří užije, a tak shromáždil všechny své peníze a odjel na poslední dovolenou do pětihvězdičkového hotelu, někam na jižní pobřeží. Když přijel do hotelu a převlékl se k večeři, zjistil, že není schopen opustit svůj pokoj. Velkolepost hotelu a jeho "skvělých a úspěšných" návštěvníků ho úplně ochromila.

Pak si náhle uvědomil, že pro tento snobský svět, jenž ho tak polekal, je prakticky mrtvý, což ho osvobozuje od jeho moci. Už nemusí hrát žádné divadlo, aby byl pro všechny přijatelný. Může být prostě sám sebou, dělat přesně to, co chce, a říkat, co si myslí, ať je to přijatelné nebo ne.

Když u baru narazil na ministra zemědělství, pověděl mu svůj názor na politiku, která ničí zemědělce. Na ministra udělala jeho otevřenost takový dojem, že mu nabídl prestižní místo na ministerstvu, ale mladý muž místo odmítl. Později se u večeře setkal s výrobcem kombajnů a podrobně mu popsal nedostatky jeho posledního stroje. Výrobce mu okamžitě nabídl práci v poradním výboru, již však nepřijal. A v podobném tónu film pokračoval až do dosti bizarního konce.

Otec Williams, který dělal promítače, použil film jako téma svého nedělního kázání. Řekl nám, že už při křtu jsme zemřeli světu, který ve filmu tolik zastrašil hlavního hrdinu; pouze si toho nejsme dost vědomi. Biřmování, které mnozí z nás měli přijmout, je ideální příležitostí k zamyšlení nad tím, co už se stalo, abychom se, jako ten mladý muž, mohli setkat se smrtí. Jestliže budeme připraveni tuto duchovní smrt přijmout, stane se pro nás branou k dosud nepoznané svobodě, v níž se budeme moci skutečně stát sami sebou, ~postavit se za pravdu a vydávat jí svědectví.

"Mrtví nelžou," řekl nám, ani se nedají korumpovat mocí, postavením či penězi. Ale varoval nás, že lidé, kteří mají odvahu mluvit pravdu, se málokdy dočkají pochvaly nebo odměny. Připomněl nám, co se přihodilo samotnému Kristu a jeho učedníkům, kteří ho následovali a snažili se svědčit o pravdě jako on.

Spojení účinku filmu a kázání hluboce zapůsobilo na všechny chlapce; pokud je mi známo, několik z nich později v životě kvůli svému přesvědčení trpělo. Jeden, který se pak stal poslancem parlamentu, přišel o své křeslo, protože odmítl zachovávat linii strany v případě potratového zákona.

Dalšího spolužáka vyhostili z Jižní Afriky za to, že kázal proti apartheidu, zatímco ostatní členové jeho řádu se drželi usmiřovací politiky. Jeden můj blízký přítel rezignoval na své místo u policie, jelikož nadřízení odmítli brát na vědomí jeho kritiku neetických metod výslechů.

Jacka Rozparovače jsem nikdy neviděl, ale jsem si jist, že tím můj život nijak neutrpěl. Býval by však utrpěl, kdybych nezhlédl Poslední dovolenou a neslyšel o ní mluvit otce Williamse. Už léta mi to pomáhá chápat význam mého křtu, i když jsem ještě úplně nezemřel světu, který mě dál podplácí a korumpuje.

Doufám, že časem mi umírání světu, který mě a tolik jiných v minulosti uplácel, půjde lépe. Tu a tam se snažím pozvednout hlas jako druzí, ale je mi jasné, že mě nikdo neuslyší, dokud skutečně nezemřu a nebudu pohřben s Kristem, abych mohl v plnosti žít týmž životem jako on po svém vzkříšení. Teprve tehdy budu mít vnitřní sílu vysmát se světu, který mě tak často posílá k zemi. Možná pak budu schopen dostát požadavkům, pro něž Kristus žil a zemřel, a nežít už podle měřítek světa, který zná "cenu všeho, avšak hodnotu ničeho".


***

Se svolením převzato z knihy "Neztrácet naději", kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.


***

Další texty k tématu naleznete zde, v hesle Křest

Čtení z dnešního dne: Neděle 21. 1.

Jon 3,1-5.10 ; Žalm 25; 1 Kor 7,29-31
Mk 1,14-20

Velmi podobný text povolání jsme slyšeli minulou neděli, jen ho vyprávěl sv. Jan. Lze tedy srovnávat pohled dvou autorů. Co je společné? U sv. Jana je vidět více aktivita učedníků, Marek zdůrazňuje, že Ježíš oslovil následovníky jako první. V realitě života je to velmi podobně. Nelze jasně odlišit, jak moc to byl nejprve Pán a do jaké míry hledání učedníka. Ale jasné je, že následovník je ochoten hledat Boha a za Kristem jít. A Bůh toto hledání nenechá bez reakce.

Zdroj: Nedělní liturgie

21.1.2014 zemřel P. Karel Fořt - ´Otec Karel z RFE´

(21. 1. 2018) Dlouholetý oblíbený redaktor náboženského vysílání Radia Svobodná Evropa.

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci
(18. 1. 2018) Papež František směřuje světovou pozornost k záchraně unikátních světových ekosystémů i kulturám domorodých národů,...

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2018) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem...

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2018) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině...

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2018) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno...

Marie Elekta od Ježíše (1605?1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2018) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka...